Václav Hořejší

Neustále slyšíme o potřebě „transformace“ systému českého výzkumu a vývoje. Myslím, že současná institucionální podoba českého výzkumu a vývoje, která je výsledkem dlouhého historického vývoje a v posledních 20 letech prošla výraznou transformací, je v principu docela vyhovující. Je založená na silném univerzitním i veřejném neuniverzitním sektoru (hlavně pracoviště AV ČR), které intenzivně spolupracují.

Jediné, co by asi bylo potřeba udělat, je další snížení počtu rezortních poskytovatelů institucionálních a hlavně účelových prostředků (zrušit všechny rezortní grantové agentury a získanými prostředky posílit GAČR). MPO by nemělo administrovat žádné výzkumné a vývojové programy – vše by mělo přejít na GAČR a (snad) TAČR (o užitečnosti této agentury nejsem přesvědčen). Podle mých zkušeností MŠMT velmi dobře administrovalo programy „Výzkumná centra“ i NPVII.

Je třeba si uvědomit, že v ČR je skoro 14% firemního výzkumu a vývoje placeno z veřejných prostředků (průměr ve vyspělých zemích je cca 7%, leckde je to i méně než 3%).