Do historie přírodních věd Pascal vešel jako velký fyzik a matematika, jeden z tvůrců matematické analýzy ( limity, derivace, integrály…), projektivní geometrie, teorie pravděpodobnosti, výpočetní techniky, hydrostatiky. Francie ctí Pascala jako jednoho z nejvýznamnějších spisovatelů. Zdaleka ne všichni souhlasili s myšlenkami Pascala o člověku, jeho místu ve Vesmíru, smyslu života, ale nikdo není lhostejný k veršům, za které autor zaplatil životem a které nezestárly.. V roce 1805 Stendhal napsal: Když čtu Pascala, zdá se mi, že čtu sebe. A za sto let L.N. Tolstoj četl Pascala, člověka velkého rozumu a velkého srdce a nemohl být nedojat k slzám, když ho četl a poznával své plné souznění s tímto před stovkami let zemřelého člověka. Některé praktické úspěchy jsou vysoce hodnoceny- dnes ale málokdo zná jejich autora. Pascal byl jeden z nejznamenitějších lidí v historii lidstva. Když se učíme rýsovat grafy rovinných křivek, učíme se o spirále Archiméda, konchoidě Nicomeda, Descartově listu, křivce Pascala. Jen zasvěcení tuší, že jde o stejného Pascala, kterému náleží Pascalův zákon. Avšak v názvu známé křivky 4-ho stupně je zvěčněno jméno Etienna Pascala (1588-1651)- otce Blaise Pascala. Etienne Pascal, jak bylo přijato za tradici v rodu Pascalů, sloužil u soudu města Clermont-Ferrand. Spojení právnické činnosti s vědeckými zájmy, vzdálenými od právničiny, nebylo časté. Přibližně ve stejné době zasvětil matematice život rada toulouského parlamentu Pierre Fermat (1601-1665). I když úspěchy Etienna Pascala byly skromné, jeho základní poznání mu dovolily navázat profesionální kontakty s většinou francouzských matematiků.- S velkým Fermatem si vyměňoval obtížné úlohy na konstrukci trojúhelníků, ve sporu Fermata s René Descartem (1596-1650) o úlohách na maximum a minimum Pascal vystupoval na straně Fermata. Blaise Pascal následoval dobré vztahy otce s mnohými matematiky, ale spolu s ním měl špatné vztahy s Descartem.

Etienne Pascal brzo ovdověl a život zasvětil výchově svých dětí (kromě syna měl dvě dcery). U malého Blaise se brzy projevily ohromné schopnosti, ale ve spojení špatným zdravím. V dětství div nezemřel na neznámou chorobu.
Etienne Pascal důkladně promyslel systém výchovy dětí V prvním období vyloučil matematiku z řady předmětů, které učil Blaisea. Otec se bál, že brzký zájem o matematiku by bránil harmonickému rozvoji. Avšak dvanáctiletý chlapec, když se dozvěděl o podstatě geometrie, kterou se zabýval otec, přemluvil ho, aby mu vyprávěl o zakázané vědě. Získané znalosti se ukázaly dostatečné, aby začal hru na geometrii, dokazoval větu za větou. V této hře si hrál s kruhy (mince) a trojúhelníky, pravoúhelníky (stoly), úsečkami. Chlapec byl přistižen otcem v okamžiku, kdy objevil, že úhly trojúhelníka dávají dohromady tolik jako dva úhly rohů stolu. Výsledkem byly slzy v očích otce a přístup ke skříni s matematickými knihami pro Blaise Pascala..
Je známá historie o tom, jak Pascal sám sestrojil eukleidovskou geometrii, poznanou na základě vyprávění jeho sestry. To zajímavě souhlasí se svědectvím Alberta Einsteina, který také ve 12 letech na podstatné úrovni chápal geometrii ( speciálně našel důkaz Pythagorovy věty, o které se dozvěděl od strýce):. Především mu stačilo, když se mohl ve svých důkazech opírat o takové základy, jejichž pravdivost byla nesporná.. Přibližně v deseti letech Blaise prováděl poprvé fyzikální výzkum: zajímal se o příčinu cinkotu talířku a provedl dobře organizovanou sérii experimentů.

Mystický šestiúhelník nebo-li velká Pascalova věta
Ve třinácti letech Blaise už má přístup do matematického kroužku Mersenna, do kterého patřila většina pařížských matematiků, včetně Etienna Pascala (Pascalovi žili v Paříži od roku 1631). Francouzský mnich Mersenne (1588-1648) sehrál v historii vědy velkou a zvláštní roli vědce-organizátora. Vedl obšírnou korespondenci s většinou velkých vědců světa. (měl několik set korespondenčních partnerů). V tomto kroužku Blaise našel důstojného učitele. Byl jím Gerard Desargues (1593-1662) inženýr a architekt, tvůrce originální teorie perspektivy. I když v tomto období Descartes stavěl v geometrii dokonale nové cesty, když vytvořil analytickou geometrii, v podstatě geometrie sotva dosáhla úrovně, kterou měla ve Starověkém Řecku. Mnohé zůstávalo nejasné, to se týká především teorii kónických (kuželových) řezů. Nejlepší dílo na toto téma 8 knih Konica Appollona, bylo známé jen částečně. V roce 1640 Blaise Pascal vydal svoje dílo „Zkušenosti s kónickými řezy“. Náklad vydání 50 výtisků Nejznámější větou je tzv. Velká Pascalova věta, která říká, že průsečíky protějších stran šestiúhelníka kuželosečce vepsané leží na přímce. Tato přímka se nazývá Pascalova.
Pascal nejprve formuloval větu pro kružnici. V tomto případě jde o elementární, i když nepříliš jednoduchou úlohu. A přechod od kružnice k libovolnému konickému řezu je jednoduchý. Věta, kterou nazval větou o mystickém šestiúhelníku, nebyla cílem, zkoumal ji jako klíč pro sestrojení obecné teorie kuželových řezů, kterou se nepodařilo sestrojit Desargovi. Ten vysoce oceňoval tuto Pascalovu větu.
Šestiúhelník vepsaný kuželosečce je takový šestiúhelník, jehož vrcholy jsou body šestiúhelníka. Zvláštním případem je takový šestiúhelník, jehož některá strana je tečnou kuželosečky. Taková tečna pak spojuje dva splývající body šestiúhelníka. Jsou-li protější strany šestiúhelníka rovnoběžná, pak jejich průsečíkem je bod v nekonečnu, tzv. nevlastní bod.
Projektivní geometrie, do níž patří tato Velká Pascalova věta důsledně pracuje s nevlastními body . Všechny nevlastní body roviny tvoří nevlastní přímku roviny. Pascalova věta se používá ke konstrukci dalších bodů kuželosečky, když známe pět bodů kuželosečky. Tečna se považuje spojnicí dvou splývajících bodů. Jsou-li dvě dvojice protějších stran šestiúhelníka vepsaného kuželosečce rovnoběžné, pak Pascalova přímka je tzv. nevlastní přímka.
V projektivní geometrii platí tzv. princip duality. Tedy zaměníme-li v platné větě projektivní geometrii bod za přímku a přímku za bod, spojuje za protíná a naopak, leží na přímce za prochází bodem, pak v projektivní geometrii i tato duální věta. V literatuře se mi nepodařilo najít, kdo objevil princip duality.
Z principu duality vyplývá z Velké Pascalovy věty platnost Brianchonovy věty, která je duální k Velké Pascalově větě
Brianchonova věta: Spojnice protějších vrcholů šestiúhelníka kuželosečce opsaného procházejí jediným bodem- Brianchonovým bodem.
Brianchonova věta se opět používá ke konstrukci dalších tečen kuželosečky, která je zadaná pěti tečnami.
Šestiúhelník kuželosečce opsaný je takový, jehož strany jsou tečny kuželosečky. Bod kuželosečky se považuje za průsečík dvou splývajících tečen. Jsou-li spojnice protějších vrcholů rovnoběžné, pak je Brianchonovým bodem nevlastní bod. Doufám, že jsem to nepopletl, je tomu přece jen více než 20 let, co jsem studoval projektivní geometrii

Pascal začíná pracovat nad „Úplnou prací o kuželových řezech“, která byla připomenuta jako dokončená v roce 1654 v zásilce Velké Pařížské matematické akademii.
Od Mersenna je známo, že Pascal dostal asi 400 důsledků své věty. Leibniz byl poslední, kdo viděl traktát Pascala už po jeho smrti v roce 1675 nebo 1676. Bez ohledu na radu Leibnize krajané Pascala nepublikoval jeho rukopis a ten byl ztracen.

Pascalovo koleso
2. ledna 1640 rodina Pascalů přesídlila do Rouen, kde Etienne Pascal získal místo intendanta provincie. Před tím se Etienne zúčastnil na akcích pařížských panterů, za které mu hrozilo uvěznění v Bastile.. Teď měl Etienne mnoho početních prací, se kterými mu pomáhal syn. Na konci roku 1640 Blaise napadla myšlenka sestrojit stroj, aby osvobodil rozum od výpočtů s pomocí pera a žetonů. Základní myšlenka vznikla rychle a zůstávala stejná po celou dobu práce: každé koleso, nebo-li tyč určitého řádu, provádělo pohyb na deseti aritmetických cifrách. Avšak ohromující myšlenka, to byl jen začátek. Mnoho sil bylo potřeba k její realizaci Později skromně píše: Já nešetřil čas, ani práci, ani prostředků, abych dovedl do konce, aby Ti moje práce byla užitečná. Za těmito slovy je pět let práce, která ho přivedla k vytvoření stroje (aritmetický kalkulátor-Pascalovo kolesa, Pascaline), který prováděl čtyři úkony s pěticifernými čísly. Pascal zhotovil asi padesát exemplářů Zde je přehled materiálu, které potřeboval: dřevo, slonová kost, ebenové dřevo, mosaz, měď Ztratil mnoho sil při hledání lepších řemeslníků. Pascal se nezabývá reklamou, mnohokrát předvádí stroj v salonech, dokonce poslal exemplář švédské královně Kristině. Do dnešních časů se dochovalo 8 exemplářů. Překvapuje, jak skvěle uměl Pascal dělat nejrůznější věci. Nedávno se stalo veřejně známé, že přítel Keplera Schickard v roce 1623 sestrojil aritmetický stroj, avšak stroj Pascala byl mnohem dokonalejší.
V roce 1646 do Rouen došly zprávy o podivných italských pokusech s vakuem. Otázka o podstatě vakua v přírodě se táhl od starověkých Řeků. Epikuros se domníval, že vakuum může existovat a skutečně existuje.. Heron se domníval, že může být získáno uměle. Ve středověku se situace zjednodušila, protože učení Aristotela bylo stanoveno za pravdivé téměř z moci úřední. Pascal se zájmem zopakoval italské pokusy, vymyslel však mnoho zdokonalení. Osm takových pokusů bylo popsáno v traktátu publikovaném v roce 1647. Neomezoval se na pokusy se rtutí, experimentuje s vodou, olejem, červeným vínem. Pokusy se uskutečnily na ulicích Rouen.. Nejprve Pascala zaujímá pokus o důkaz toho, že prostor nad rtutí je vakuum.
Mnoho je napsáno o úvahách o problému důkazu ve fyzice od Pascala. Píše: „Poté, co jsem dokázal, že ani jeden materiál, které jsou dostupné našimi smysly a jsou nám známy, nevyplňuje tento prostor- je zřejmé, že tento prostor je vakuum“. V rodině Pascala v Clermont-Ferrand žila sestra Blaise Gilberta, jejíž muž Forin Pierre, který sloužil u soudu, volný čas zasvětil vědě. 15. listopadu 1647 poslal Pascal Pierrovi dopis, ve kterém ho žádá o to, aby srovnal úroveň rtuti v trubce Torricelliho u paty a na vrcholu hory. Experiment se uskutečnil 19. září 1648 s účastí pěti vážených obyvatel Clermont-Ferrand. Na konci roku vyšla brožura, ve které byl zahrnut dopis Pascala a odpověď Pierra s podrobným popisem pokusu. Při výšce hory kolem 1500 m byl rozdíl úrovně rtuti kolem 82,5 mm, což bylo neočekávané pro Pascala. Kdyby Pascal připustil takovou možnost, nečekal by deset měsíců. Když dostal zprávu od Pierra, zopakoval pokus na nejvyšších budovách Paříže a získal stejné výsledky. Nazval tento experiment velkým experimentem stejné hustoty kapalin. Descartes tvrdil, že od něj (Descarta) pochází myšlenka na pokus. Těmito pokusy se spolu s Galileem a Simonem Stevienem Pascal stal zakladatelem klasické hydrostatiky. Fyzikální pokusy Pascala byly přerušeny v roce 1653 v důsledku tragických událostí.

Matematika náhody.
V lednu 1646 si Etienne Pascal v době hladomoru vymkl nohu a to ho málem stálo život. Realita ztráty otce mělo vliv na syna. Od lékařů, kteří léčili otce, se dozvěděl o učení Cornelia Jansena (1585-1638), které bylo v té době rozšířeno ve Francii. A stálo proti jezuitismu. Na Pascala měl velký vliv vedlejší element učení: Je-li dostupná neomezená výuka vědy, touha ji poznat je spojena s neomezenou vědychtivostí lidského rozumu. Pascal přijímá svou vědeckou činnost jako hříšnou a utrpení jako trest za tento hřích. Zdraví se o něco zlepšilo a s Pascalem se staly věci, nepochopitelné pro jeho blízké. Mužně překonal v roce 1651 smrt otce. Potom se u Pascala objevili známí málo vhodní pro jansenistu. Seznamuje se s panem de Mere, člověkem vzdělaným a rozumným, ale trochu povrchním.
Psal Pascalovi dopisy o různých otázkách, včetně matematiky. Tak se dostáváme k tomu, jak úloha postavená před jansenistu světským člověkem se stala zdrojem teorie pravděpodobnosti (Poisson). Úlohy byly dvě a obě byly známé dlouho před de Merem. První otázka byla ta, kolikrát bylo nutno hodit dvěma hracími kostkami, aby pravděpodobnost, že padne alespoň jednou šestka na obou kostkách, převýšila pravděpodobnost, že dvě šestky nepadnou ani jednou. De Mere sám řešil úlohy a našel dvě řešení, 24 a 25 pokusů-hodů. . Pascal se přesvědčil, že správný výsledek je 25. Základní úsilí bylo nasměrováno na řešení druhé úlohy- úlohy o spravedlivém rozdělení sázek. Uskuteční se hra, všichni účastníci vkládají sázky do banku a hra se sestává z několika kol a pro výhru banku je třeba hodit nějaké předem dané číslo. Otázka spočívá v tom, jak rozdělit spravedlivě bank mezi účastníky v závislosti na počtu vyhraných partií, jestliže není hra nedovedena do konce, tj. nikdo nevyhrál počet partií dostatečných pro získání banku. Nikdo v okolí Pascala neuměl řešit úlohu. Mezi 9. červencem a 27. říjnem si Pascal vyměnil několik dopisů s Fermatem. Ve stejném roce 1654 publikoval Pascal „Traktát o aritmetickém trojúhelníku“, který se dnes nazývá Pascalovým trojúhelníkem, i když se ukázalo, že byl známý již v Starověké Indii. V knize byl poprvé zmíněn princip matematické indukce Brzy po smrti otce Blaisova sestra odešla do kláštera. A Pascal ztratil blízkého člověka. Rozhoduje se, že koupí funkci u soudu a ožení se. Ale uprostřed listopadu 1654, když přejížděl most, se přední pár koní utrhl a koleska se zázrakem udržela u kraje mostu Od tohoto dne podle svědectví sestry, Pascal pociťuje ohromné prozření. Přerušuje výzkumy a od začátku roku 1655 se stěhuje do kláštera. . V té době píše Dopisy provinciálovi- jedno z největších děl francouzské literatury. Dopisy byly kritizovány jezuity. Dopisy četli ve celé Francii Když pracoval nad Dopisy, jasně pociťoval, že správné ovládání logiky je důležité nejen pro matematika. Jacques Haddamard, velký francouzský matematik (1865-1963) se domníval, že Pascalovi chyběl krok, aby učinil revoluci v logice. V roce 1658 Pascal organizoval soutěž, když předložil významným matematikům, aby vyřešili šest úloh o cykloidě. Největších úspěchů dosáhl Christian Huygens (1629-1695), který vyřešil čtyři úlohy a John Wallis (1616-1703), který s jistými potížemi vyřešil všechny úlohy. Ale nejlepší byla práce Amose d'Ettenville . To byl nový pseudonym Pascala. Po roce 1659 se Pascal už nevrátil k matematice ani fyzice. Rozhodl se zabývat smyslem života: „Já nevím, kdo mě poslal na svět, ale vím, že jaký je svět, takový jsem i já“. Tvrzení Pascala jsou neobyčejně pronikavé. Jeho myšlenky o státu oceňoval Napoleon, který ve vyhnanství na sv. Heleně, hovořil, že by Pascala udělal senátorem. Pascal nezakončil hlavní knihu života. Materiály, které se dochovaly, byly vydány v několika variantách pod různými názvy. Blaise Pascal zemřel 19. srpna 1662 .

Stručný životopis a portréty Blaise Pascala, a odkaz na dokument ve francouzštině o jeho stroji včetně obrázku tohoto kalkulátoru jsou na

www-history.mcs.st-andrews.ac.uk/history/references/Pascal.htm

K vyhledání odkazu o Blaise Pascalovi na Internetu jsem použil program metavyhledávač Copernic Agent Pro 6.01.(www.copernic.com, jde o program ne web). Ten na světových vyhledávačích našel 37 odkazů, z nichž jsem se dozvěděl, že je po něm pojmenována univerzita v Clerrmont-Ferrand.(www.univ-bpclermont.fr). Další odkazy o Pascalovi

http://members.aol.com/KatharenaE/private/Philo/Pascal/pascal.html
http://www.maths.tcd.ie/pub/HistMath/People/Pascal/RouseBall/RB_Pascal.html
http://www-history.mcs.st-andrews.ac.uk/Mathematicians/Pascal.html
http://www.ccel.org/p/pascal/pensees/pensees.htm
www.orst.edu/instruct/phl302/philosophers/pascal.html

Obrázek Pascalovy Kalkulačky Pascaline má adresu:

www-history.mcs.st-andrews.ac.uk/Diagrams/Pascals_machine.jpeg

Web o Pascalově klakulačce a dalších nástrojích jiných vynálezců má adresu:

http://www.fourmilab.ch/babbage/contents.html

Z něj vede odkaz na dopis Pascala o jeho kalkulačce nějakému úředníkovi, bohužel dopis je ve francouzštině, kterou neovládám, tak nevím co obsahuje. Jeho adresa je:

http://www.fourmilab.ch/babbage/pascal.html


Zde je stručný překlad dopissu, který provedla z francouzštiny Irena Andrová ( Irena.Androva@atlas.cz ), které tímto děkuji a omlouvám se za poměrně nízkou odměnou, která však odpovídala honoráři, který jsem dostal za tento článek

Analytický nástroji

Kalkulačka Blaise Pascala

Dopis věnovaný panu le Chancelier týkající se stroje nově vynalezeného panem B.P., sloužícímu ke všem druhům aritmetických operací početním úkonem bez pera a bez typografického (možná míněno logaritmické pravítko, nevím, jestli už v té době existovaslo, pozn. K. Vašíčka) pravítka. S názorem těch, kteří uvidí uvedený stroj a budou ho obsluhovat.

Panu Chancelier
Pane, vynález, se zcela zrodil k poctě Vašeho vedení. Dlouhá doba a obtíže při používání všedních prostředků mě donutily přemýšlet o rychlejší a jednoduší pomoci. Světla geometrie, fyziky a mechaniky mě opatrovala záměrem a ujistil jsem se, že použití by mohlo být neomylné, jestliže by nějaký dělník mohl sestrojit nástroj, jehož Jsem sestavil model. Pane, Vaše Velikost podpořila moji kuráž. Vaše chvály mě daly nové síly. Nesnil jsem o ničem jiném, než o konstrukci tohoto malého stroje, který se Vám, Pane, osměluji představit.
Vynálezy, které nejsou známy mají vždy více kritiků než přívrženců.
Mladý a s tak malým množstvím síly jsem se odvážil na novou cestu polem plným obtíží, bez průvodce, který by mě razil cestu. Nežádám shovívavost a ani schválení bez poznám věci. Názory nezbytné pro ty, kteří kalkulačku uvidí a budou ji používat.
Nyní (drahý čtenáři), existuje mnoho lidí, kteří Ti řeknou, že by tento stroj mohl být méně složitý. Odpověz jim, jak bych odpověděl já. Řekni Jim že můj záměr by neuspěl, kdyby nebyl jednoduchý, praktický a výkonnostně rychlý a kdyby stroj nebyl trvalý, solidní. Je dokonce schopný přetrpět bez poškození cestu. Zkušenost jim ukáže, že nástroj méně složitý by nemohl mít všechny podmínky, které jsem naštěstí dal tomuto malému stroji. Díky jednoduchosti
provozu operací jsou aritmetické operace v několika podobách v opozici jedna k druhé, jako sčítání k dělení. Víš. že při používání typografického pravítka je třeba se bát omylu. Při používání pera jsme nuceni si ponechávat nezbytná čísla a tím se může vloudit mnoho chyb. Mimoto hluboké soustředění za chvíli unaví. A nakonec, jestliže chceš ještě speciálnější vysvětlení její rychlosti, řeknu ti, že je podobná mrštnosti ruky, která operuje.
Kalkulačka je ovladatelná a přenosná. Nástroj vydrží více než 250 mílí cesty bez poškození. . Budeš si moci všimnout paradoxu, že aby byl provoz jednodušší, je třeba aby stroj byl sestaven složitěji. To co mě znepokojuje jsou (drahý čtenáři) špatné kopie tohoto stroje, které by mohly být zhotoveny domýšlivostí živnostníků.
Nakonec (drahý čtenáři) předešlé metody byly obtížné, složité, dlouhé a nejisté staly se a jistými.

Privilegia kalkulačky pana Pascala
Zakazujeme kalkulačku • prodávat, prodávat v malém množství bez souhlasu Pascalova syna pod pokutou 3000 liber.
Ludvík
jeho matka královna regentka , osobně.
Královský Phelipeaux, zdarma

Pro zjednodušení provozu operací je zřejmé, že je stejně tak jednoduché uvádět do pohybu tisíc a deset tisíc kol najednou, jestliže tam jsou, ačkoli všechna dokončí svůj provoz velmi perfektně, jako by do pohybu uvedeno bylo jenom jedno. ( nevím, jestli princip, na kterém jsem založil tuto jednoduchost, je takový jiný v přírodě )
Rychlost kalkulačky je založená nejen na jednoduchosti provozu, který neklade žádný odpor, ale ještě na malinkých kolech, které se vejdou do ruky, což způsobuje, že cesta je je kratší, hnací síla může probíhat v kratším čase, odkud pochází ještě tato pohodlnost, tímto prostředkem se stroj redukuje na menší objem.
Není v mojí moci, s celou imaginární teorií uskutečňovat svůj vlastní úmysl, bez pomoci jednoho dělníka, který perfektně ovládá provozování soustruhu, pilníku, kladiva pro zredukování součástek stroje v mírách a poměrech, které mu nařizuje, podle pravidel, teorie. Je absolutně nemožné, všem obyčejným živnostníkům tak zručným, jako jsou ve své dovednosti, zdokonalit novou součástku ve složitém provozu, z které se kalkulačka skládá, bez pomoci osoby, která podle pravidel teorie, jim dá míry a poměry všech součástek, z kterých musí být sestavena.
Drahý čtenáři, mám zvláštní téma, které Ti dá tento poslední názor, poté, co jsem viděl špatné uskutečnění mé myšlenky dělníkem z Rouenu, hodináře, který z jednoduchého vypravovaní o mém prvním modelu, který jsem udělal několik měsíců předtím, měl dost drzosti podnikat jinou a která je navíc jiného druhu provozu, ale jako dobrák, nemající jiný talent, než obratné zacházení s nástroji a který jenom ví, že geometrie a mechanika jsou na světě, poté, ačkoli je velmi zručný ve své dovednosti a dokonce velmi pilný ve více věcech, které se toho netýkají, udělal jenom neužitečnou součástku, slušnou a velmi dobře vypiplanou zvenku, ale tolik nedokonalou uvnitř, že nemá žádné použití, a přece, díky její novosti nebyla bez úcty mezi těmi, kteří nic nevědí a nicméně všechny podstatné nedostatky, které zkouška poznala, nenašlo místo ve sbírce jednoho sběratele ve stejném městě, vyplněné mnoha jinými vzácnými a zajímavými součástkami. Pohled na toto malé nedochůdče se mě nakonec znelíbil a zchladil tolik horlivost, se kterou jsem tehdy dělal na dokončení mého modelu, že jsem dokonce ihned dal dovolenou všem dělníkům, rozhodnutý úplně opustit můj podnik z oprávněné obavy, neboť jsem pochopil, že podobná drzost není vlastní mnoha jiným a že špatné kopie, které by mohly být vyráběny touto novou myšlenkou, by nezruinovaly úctu od jejího zrození s užitečností, které by od nich mohla veřejnost obdržet.
Ale o něco později, pan Le Chancelier ráčil poctít můj první model a dal důkaz úcty tomuto vynálezu, přikazoval mě to uvést k dokonalosti a pro rozptýlení obavy, která měla nějaký čas odezvu, odstranil špatné od kořene a zabránil průběhu, který by mohl způsobit újmu mojí reputaci a k nevýhodě veřejnosti mě z přízně udělil výhodu, která není obyčejná a která potlačuje před jejich zrozením všechny nezákonné nedochůdčata, která ostatně může vytvořit to, že ze zákona je nezbytné spojenectví teorie a dovedností.
Začal jsem uskutečnění mého projektu strojem velmi rozdílným od toho a v jeho materiálu a v jeho formě, které ( ačkoli jich vyhovovalo více ) mě nedali úplné uspokojení. To, co jsem udělal při jejich pomalé opravě, jsem udělal necitlivě druhý model, na kterém jsem shledal ještě nevýhody, které jsem nemohl trpět. Udělal jsem třetí model, který jde díky pružině a který je velmi jednoduchý ve své konstrukci .
To je ten, kterým, jak už jsem řekl, jsem si posloužil vícekrát, viděn a poznán neobyčejným množstvím osob a který bude sloužit tak, jako nikdy předtím. Nicméně, zdokonalujíc ho stále, objevil jsem důvody k jeho změně a nakonec, poznávajíc ve všem , nebo obtížnosti účinkovat, nebo drsností doprav, nebo uspořádáním se může pokazit velmi jednoduše časem, nebo dopravou, byl jsem trpělivý a udělal jsem více než 50 modelů, úplně rozdílné, jedny ze dřeva, jiné ze slonoviny a z ebenového dřeva a jiné z mědi.
Dříve, než jsem došel k dokončení stroje, který jsem nyní objevil, který, ačkoli složený z tolika malých rozdílných součástek, jak uvidíš, je nicméně tolik solidní, po zkušenosti, o které jsem před tím mluvil, odvažuji se Ti dát jistotu, že všechen nápor, který by mohl snést při přípravě, tak daleko, jak budeš chtít, ho nepokazí, ani ho nenechá trpět nejmenším poškozením.

Pan. Pascal sestavil více než 50 modelů stroje, úplně rozdílných, jedny sestavené z prutu nebo z lamel přímých, jiné z křivých, jedny z koleček soustředných, jiné z výstředných, jedny hýbající řadou doprava, druhé do kruhu, jedny v kuželech, druhé ve válcích a jiné úplně rozdílné od těchto, buďto pro materiál, nebo pro tvar, nebo pro provoz. Ze všech rozdílných způsobů základního vynálezu a pro základního provozu, skládající se z každého kola nebo prutu, v pořádku dělajícím provaz (zřejmě asi míněno něco jako řetězec operací. pozn. K. Vašíček) z deseti aritmetických útvarů, hýbe svojí příští jenom jednou figurou. Po všech pokusech, na které vynaložil mnoho času a výdajů, dospěl konečně ke konstrukci dokončeného modelu, který byl uznán neomylným více matematickými učenci té doby, kteří ho světově poctili svým uznáním a ocenili jako velmi prospěšného veřejnosti.

RNDr. Karel VAŠÍČEK, Družstevní 117, 530 09 Pardubice, 46 640 15 20, 605 84 89 34, 723 113 288
dr.vasicek@atlas.cz

Původně psáno pro Neviditelného psa, kde byl článek zveřejněn 3. 9. 2004.

Aktualizace článku 26. 8. 2005