Breviarium Benedicti de Waldstein

okolo 1410 (doplnění výzdoby okolo 1430 a roku 1493)

ff. 366v-367r: sv. Kateřina, sv. Barbora

Latinský breviář, nazývaný podle donátora, camminského biskupa Benedikta (Beneše) z Valdštejna, pochází z klášterní knihovny augustiniánů kanovníků v Třeboni. Podle zápisu na prvním listu daroval Beneš z Valdštejna rukopis třeboňským augustiniánům v roce 1493, z kalendáře, ikonografie výzdoby a vyobrazení kanovníků je však zřejmé, že jim kniha už kdysi patřila. Nezvykle bohatá výzdoba breviáře, který má 60 iluminovaných stran, byla definitivně dokončena až v roce 1493. Většina iluminací však vznikla kolem roku 1410 a je dílem dvou neznámých malířů. První iluminátor, jenž vytvořil celkem 40 figurálních a ornamentálních miniatur, pravděpodobně prošel dílnou Mistra hasenburského misálu a rozhodujícím způsobem se podílel na výzdobě Svatovítského misálu knihovny v Pommersfelden. Druhý mistr, navazující na jednoho z malířů Bible Václava IV., Fránu, je autorem dalších devíti miniatur. Třetí malíř, vyškolený v okruhu Geronského martyrologia, se nedlouho poté podílel na ornamentální výzdobě kodexu. Čtvrtý mistr obohatil breviář okolo roku 1430 o tři miniatury, z nichž se dochovalo pouze vyobrazení patrona klášterního kostela, sv. Jiljí s laní ve skalnaté krajině s malými stromky, které prozrazuje vliv jihočeské deskové malby. V galerii světců, kterou vytvořili první dva mistři, nalezneme i české patrony sv. Václava „parléřovského“ typu (celkem třikrát), sv. Ludmilu, Vojtěcha, Prokopa a Zikmunda. U svátku Povýšení sv. kříže se nachází zajímavé zobrazení císaře Konstantina se svatozáří, držícího kříž se svou matkou sv. Helenou; malíř mu dal podobu Václava IV.

Autor textu: PhDr. Zdeněk Uhlíř, Oddělení rukopisů a starých tisků NK ČR