Slavnostní předání čestných medailí Vojtěcha Náprstka za zásluhy o popularizaci vědy proběhlo 29. ledna 2008 ve Vile Lanna v Praze.
 
Medaile předal předseda AV ČR prof. RNDr. Václav Pačes, DrSc. Čestné  medaile  V. Náprstka AV ČR převzali botanik doc. Ing. Jan Krekule, DrSc., popularizátor kosmonautiky Mgr. Antonín Vítek, CSc.,  a ředitel Českého rozhlasu-Leonardo Mgr. Miroslav Bobek jako ocenění za soustavnou popularizační činnost  v oblasti vědy. Laudatio přednesli  RNDr. Ivana Macháčková, CSc., bývalá ředitelka Ústavu experimentální botaniky AV ČR, v. v. i., novinář Ing. Karel Pacner a ornitolog doc. RNDr. Karel Hudec, DrSc.

 

Čestné medaile Vojtěcha Náprstka
Čestnou medaili Vojtěcha Náprstka zavedla Akademie věd ČR v roce 2003. Medaili  uděluje předseda AV ČR   publicistům a vědcům jako ocenění za dlouholetou a cíleně vedenou činnost v popularizaci vědeckých poznatků na návrh Akademické rady AV ČR a po projednání ve Vědecké radě AV ČR. Toto ocenění je výsledkem iniciativ Vědecké rady AV ČR – zpřístupňovat a vysvětlovat nové vědecké poznatky a vědecké postupy široké veřejnosti. V roce 2003 byli prvními vyznamenanými  promovaná bioložka Šárka Orlíková, bývalá šéfredaktorka časopisu Živa, doc. Ing. Jaroslav Petr, DrSc., který se popularizaci vědy věnuje již 17 let, dále Mgr. Věra Tůmová, redaktorka Českého rozhlasu, a doc. RNDr. Jan Žďárek, DrSc., jenž spolupracuje s Českým rozhlasem a Českou televizí. V roce 2004 převzali čestnou medaili Vojtěcha Náprstka za zásluhy v popularizaci vědy Mgr. Ivo Budil, redaktor Českého rozhlasu-Praha, Mgr. Václav Větvička, ředitel Botanické zahrady Přírodovědecké fakulty UK Praha a prof. PhDr. Miroslav Verner, DrSc., vedoucí českých archeologických výzkumů v Egyptě. V roce 2005  byla medaile V. Náprstka předána doc. RNDr. Zdeňku Kluiberovi, CSc., a prof. RNDr. Ivo Volfovi, CSc., kteří se zasloužili o  popularizaci fyziky, zejména mezi mládeží. Oba dva jsou pracovníky Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové. V roce 2006 převzali čestnou medaili Vojtěcha Náprstka prof. Ing. Ivo Kraus, DrSc., a MUDr. František Koukolík, DrSc. V roce 2007 ji ziskali PhDr. Dušan Třeštík, CSc. a Mgr. Vladimír Kořen.

 

Doc. Ing. Jan Krekule, DrSc., patří k nejvýznamnějším představitelům české školy regulace vývoje rostlin. Dlouhá léta se věnoval studiu regulace kvetení, fotoperiodické indukci kvetení a regulační úloze fytohormonů. Byl dlouholetým vedoucím oddělení regulace vývojové fyziologie a zástupcem ředitele Ústavu experimentální botaniky AV ČR, přednášel na Přírodovědecké fakultě UK fyziologii růstu a vývoje rostlin, byl členem Vědecké rady AV ČR.
Je autorem či spoluautorem více než 150 vědeckých článků, spoluautorem dvou učebnic rostlinné fyziologie (Fyziologie rostlin). Je nadšeným a neúnavným popularizátorem vědy, jeho články najdeme v Akademickém bulletinu, časopisu Živa, v denním tisku, často jej můžeme slyšet v rozhlasových pořadech, např. Českého rozhlasu 2 (Meteor) a České televize. Právě jeho zásluhou a díky jeho neúnavné práci a podpoře byla do soustavy AV ČR zařazena Čestná medaile Vojtěcha Náprstka za zásluhy v popularizaci vědy. Spolupracuje na ediční politice nakladatelství Academia a přičinil se o vznik nové ediční řady Průhledy; je zakladatelem velmi úspěšných Literárních kaváren a často se podílí na křtech nových knih. Je místopředsedou Ediční rady AV ČR, členem Rady pro popularizaci vědy v AV ČR, organizuje různé popularizační přednášky, pořady či kulaté stoly u příležitosti Týdne vědy a techniky. Je členem poroty pro naučnou literaturu Magnesia Litera, která každoročně vybírá nejlepší českou knihu roku.

Mgr. Antonín Vítek, CSc., vystudoval na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy obor organická chemie (1962). Po jejím absolvování byl přijat na vědeckou aspiranturu v Ústavu organické chemie a biochemie ČSAV, kde pracoval v oddělení molekulární spektroskopie. V roce 1971 získal titul CSc. (obor organická fyzikální chemie). Od počátku své pracovní činnosti se věnoval především programování. V sedmdesátých letech 20. století se účastnil vývoje automatické pece pro materiálové experimenty v beztíži ČSK-1, zejména jejího programového vybavení a programů pro přípravu a vyhodnocování experimentů. ČSK-1 se pak úspěšně používal na sovětských kosmických stanicích Saljut 7 a Mir. V roce 1985 přešel A. Vítek do tehdejší Základní knihovny ČSAV, kde byl do r. 2000 vedoucím oddělení automatizace (nyní oddělení IT).
 Antonín Vítek je známý zejména svým zájmem o kosmonautiku, ve které patří mezi nejpřednější české znalce a popularizátory, často vystupuje nebo je citován ve sdělovacích prostředcích. Spolu s dalšími zájemci o kosmonautiku založil v roce 1961 klub SPACE, jehož nesesaditelným generálním tajemníkem je dosud. V roce 1969 byl členem týmu, který v Československé televizi komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci.
Ke 40. výročí vypuštění první umělé družice Země v roce 1997 založil specializovanou internetovou encyklopedii kosmonautiky SPACE-40 (http://www.lib.cas.cz/www/space.40). Vytvořil tak jedinečný katalog všech umělých kosmických těles a kosmonautů, který nemá ve světě obdoby. Údaje v každém heslu se opírají o originální informace v angličtině, ruštině, čínštině, případně v dalších jazycích, jejichž základy si postupně osvojil. 
Spolupracoval na několika encyklopedických projektech v češtině, např. Technický slovník naučný, 2. vyd., Encyklopedie Diderot, encyklopedické projekty Ottova nakladatelství aj. Je spoluautorem Malé encyklopedie kosmonautiky. Účastní se též projektu tvorby české internetové encyklopedie Wikipedie (resp. její české jazykové mutace), zejména v oblasti chemie, fyziky, astronomie a samozřejmě kosmického výzkumu.
Antonín Vítek publikoval a stále publikuje populární články o výzkumu vesmíru v denním tisku a zejména v časopisech Vesmír (přes 40 článků) a Letectví a kosmonautika (přes 50 článků). O různých otázkách kosmonautiky rovněž přednáší na planetáriích a hvězdárnách, a to jak pro zainteresované laiky a odborníky (série „Kosmos News Party“ a série „Kosmonautika a raketová technika“), tak pro laickou veřejnost.

Mgr. Miroslav Bobek vystudoval zoologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Od r.1993 pracoval úspěšně v Českém rozhlase v Redakci vědy a techniky, v r. 2000 založil internetové vysílání Český rozhlas Online a v r. 2005 digitální stanici zcela věnovanou vědě a vzdělávání Český rozhlas Leonardo.
 Vypracoval se na předního popularizátora vědy, jeho programové akce vždy vzbuzovaly značný zájem posluchačů Českého rozhlasu. Byly mezi nimi například:
Expedice Via Pontica (studium tahové trasy dravců z Evropy a Asie do Afriky v jednom z tureckých průsmyků); Hlas pro tento den (pořad přibližující život i hlas našeho ptactva, který pro zájem posluchačů vyšel na disketách i CD); Africká odysea (několikaleté studium tahových tras českých čápů černých do zimovišť především v Africe); Kristýna živě (přímé vysílání hnízdění čápa černého Kristýny v Brdech); Mládě milénia (sledování narození nosorožce v ZOO ve Dvoře Králové); Sokoli v srdci velkoměsta (přímý přenos z hnízdění sokolů na Týnském chrámu); Flying over Nature 2000.
 Nad některými projekty převzala záštitu Akademie věd ČR a také několikrát prakticky pomohla při jejich realizaci. Projekty umožnily pokračovat v mezinárodních programech studia tahů čápů v Asii – na Sibiři a v Mongolsku, kdy bylo např. dosaženo světového prvenství při zjištění, jak čápi černí překonávají velehory Himaláj.
 Posledním velkým projektem Miroslava Bobka byla „trochu jiná reality show Odhalení – sledování života goril" v pražské ZOO, která se setkala s neobyčejným ohlasem veřejnosti. Její výsledky byly shrnuty i v knižní podobě. Film „Odhalení“ na DVD věnovaný tomuto projektu získal nedávno na mezinárodním filmovém festivalu Wildscreen mezi filmy o přírodě a životním prostředí první cenu, „malého Oskara přírodovědných filmů“.
 České studium tahu čápů černých i bílých pomohlo vypracovat novou technologii satelitní telemetrie. Při expedicích z českých zemí do jižní Evropy a Afriky se podařilo poprvé na světě sledovat den po dni tažnou trasu čápů, z „brdské borovice až na palmu ve střední Africe“. Na ornitologických vědeckých konferencích byla vysoce ceněna nová vědecká zjištění – odhalení tažných tras, poznání, kde probíhá předěl tahu mezi evropskými a asijskými čápy, chování čápů během tahu a  např. i rekordních rychlostí a vzdáleností překonávaných během jednotlivých dnů.


Informace:
PhDr. Veronika Kratochvílová, Odbor mediální komunikace AV ČR,
tel.: 221 403 405, e-mail: vkratochvilova@kav.cas.cz

 

zdroj: tisková zpráva Akademie věd