NÍŽINNÉ LESY V PERSPEKTIVĚ HISTORICKÉHO VÝVOJE

Střední Evropa je přirozeně lesní oblastí. Vegetační pokryv byl v průběhu holocénu, mimo přírodních procesů, hluboce ovlivněn lidskou činností. V České republice jsou vztahy mezi přírodními faktory, strukturou a složením lesa prostudovány poměrně dobře. Naproti tomu dosud neprozkoumaný je historický vliv cíleného lidského hospodaření. Časově ho můžeme vymezit poměrně široce, od neolitu po 20. století. Z dnešního pohledu jsou asi nejzajímavějšími obdobími středověk a novověk, kdy metody využívání lesa dosáhly velké propracovanosti. Šlo o hospodářské systémy, které rozhodně nezaostávaly za těmi dnešními. Nejčastější formou hospodaření bylo tzv. pařezení, při kterém se „sklízely" pařezové výmladky ve značně krátkém intervalu. Takové lesy se označují jako pařeziny. Mají mimo jiné velký význam pro ochranu přírody, protože jsou na ně vázané mnohé, dnes již vzácné a ohrožené druhy organismů (rostlin, hmyzu atd.).
V projektu Nížinné lesy v perspektivě historického vývoje se  autoři zabývají  historií, dřívějším hospodařením a jeho vlivu na současnou podobu nížinných lesů České republiky. Vzhledem k modernizaci lesnictví od 18. století se historické formy lesa staly poměrně vzácnými, avšak v některých lokalitách se jejich pozůstatky různě dobře zachovaly. V tomto výzkumu se interdisciplinárním způsobem využívá metoda přírodních a humanitních věd - historie, palynologie, dendrochronologie, archeologie, ekologie. Autoři se zaměřují mimo jiné na význam časové kontinuity lesního prostředí na vlastnosti a kvality „historických" nížinných lesů (v angličtině se používá termín „ancient woodland"). Jedním z aplikovatelných výsledků bude návrh pravidel hospodaření pro udržení daných kvalit do budoucna.

Kontakt:
Mgr. MgA. Radim Hédl, Ph.D., Botanický ústav AV ČR, v. v. i.
Oddělení ekologie Brno
http://ekol.ibot.cas.cz/
tel. 543 211 562, e-mail: hedl@ibot.cas.cz 

 

SOUČASNÉ A HISTORICKÉ ZMĚNY NA HORSKÝCH RAŠELINIŠTÍCH SUDET

Správné vyhodnocení změn vyvolaných lidskou činností na vrchovištích vyžaduje nejen provádět krátkodobé fertilizační experimenty, ale zkoumat i dlouhodobé a střednědobé změny. Tento projekt se realizuje ve dvou sudetských pohořích, která se  liší stupněm depoziční zátěže (Jizerské hory, Jeseníky). Je  pokračováním a vyhodnocením dvacetiletého monitoringu chemismu vody a vegetace v síti 59 trvalých ploch,. Obsahuje analýzu živin v rašelinících, měření půdní vlhkosti a rychlosti dekompozice, analýzu diverzity různých organismů (vyšší rostliny, řasy, houby, krytenky) vzhledem k aktuálnímu a dlouhodobému chemismu vody. Autoři se věnují i  testování konceptu paleo- a neorefugií, kam  zahrnují všechny ostrovní biotopy v jednom území a paleoekologický výzkum v méně prozkoumaných Jeseníkách. Ten obsáhne jak studovaná vrchoviště, tak i ostatní rašeliniště, aby bylo možné rekonstruovat vývoj vegetace, rozšíření vrchovišť a slatinišť, relativní podíl lesů a bezlesí, vliv člověka v minulosti a změny ve vodním režimu lokality.
Na projektu se podílejí tři instituce: Ústav botaniky a zoologie PřF MU v Brně (M. Hájek), Katedra botaniky PřF UP v Olomouci (A. Poulíčková) a Botanický ústav AV ČR (R. Hédl).

Kontakt:
Mgr. MgA. Radim Hédl, Ph.D., Botanický ústav AV ČR, v. v. i.
Oddělení ekologie Brno
http://ekol.ibot.cas.cz/
tel. 543 211 562, e-mail: hedl@ibot.cas.cz