EVROPSKÉ ARCHEOLOGICKÉ ARCHIVY - ARCHIVES OF EUROPEAN ARCHAEOLOGY (AREA IV)

V letošním roce končí čtvrtá etapa projektu AREA (Archives of European Archeology - Evropské archeologické archivy), jehož hlavním úkolem je zhodnocení a zpřístupnění evropských archeologických archivů. V této chvíli spojuje dvanáct akademických institucí, vědeckých pracovišť, muzeí a archeologických pracovišť v České republice, Francii, Holandsku, Itálii, Německu, Řecku, Španělsku, Švédsku a Velké Británii.
Projekt se soustředí na dvě komplementární aktivity: lépe chránit a podporovat evropské archeologické dědictví.  Proto  byla vytvořena detailní databáze stovky archivních fondů, mezi nimiž jsou neznámé rukopisy, nálezové zprávy nebo korespondence významných badatelů. Projekt AREA podporuje i aktivní využívání těchto fondů, které jsou často neznámé a zapomenuté, tak aby se prohloubila znalost  historie archeologie za poslední tři století, aby byl lépe pochopen její přínos k vytváření místních, národních a nadnárodních identit v Evropě (více na http://www.area-archives.org/)
V rámci čtvrté etapy se projekt AREA dostal i do České republiky. Podílí se na něm pracoviště výzkumu Pražského hradu Archeologického ústavu AV ČR.  Cílem projektu je zpřístupnit dějiny archeologického výzkumu na Pražském hradě od jeho počátků ve 30. letech 19. století, kdy byly učiněny nálezy v Královské zahradě, přes aktivity soustřeďující se kolem rekonstrukcí hlavních kostelů, katedrály sv. Víta a baziliky sv. Jiří v druhé polovině 19. století, až po první desetiletí působení Československého archeologického ústavu.
V červnu 2008 bude v rámci tohoto projektu na Pražském hradě instalována putovní výstava, která přiblíží jednotlivé etapy dějin evropské archeologie, problematiku postavení archeologie v totalitních režimech a představí i nejzajímavější evropské lokality, které svým významem ovlivňovaly národností cítění a společenskou atmosféru. K takovým lokalitám patří např.  španělská Altamira nebo polský Biskupin.

Kontakt:
Mgr. Jana Maříková-Kubková, Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i.
tel.: 728 432 341, 224 373 350, e-mail: marikova@arup.cas.cz

 

DIGITÁLNÍ ARCHIV ČESKÉ ARCHEOLOGIE

Hlavním úkolem projektu je převedení fondů v archivu Archeologického ústavu AV ČR v Praze (ARÚP) do digitální podoby. Archiv ARÚP obsahuje dlouhodobě shromažďovanou dokumentaci vlastních terénních výzkumů ARÚP a podle zákona je i místem, kam mají být ukládány kopie nálezových zpráv z výzkumů jiných organizací a hlášení o všech dalších archeologických nálezech na území Čech. Data v archivu zahrnují psané zprávy, obrazový materiál a plány, letecké snímky a další druhy dokumentů v celkovém počtu přesahujícím půl milionu stránek. Smyslem digitalizace je (a) zachránit obsah částí archivu poškozených povodní v r. 2002; (b) zajistit dokumenty před následky případných jiných katastrof v budoucnosti; (c) usnadnit přístup k informacím pro odborné uživatele i širší veřejnost a (d) umožnit kvalitativně nové zpracování informací, zejména prostorovou analýzu dat (k tomu slouží zejména převádění vybraných částí dokumentace do podoby, kterou lze dále zpracovávat pomocí geografických informačních systémů). V současné době je projekt před dokončením. Většina dat již byla převedena do digitální podoby a je, nebo letos bude, přístupná pomocí internetové aplikace. Vydány jsou, nebo se k tisku připravují, uživatelské příručky. Zpracována byla mj. i rozsáhlá bibliografická databáze archeologických bohemik.

Kontakt:¨
PhDr. Martin Kuna, DSc., Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i.
tel.: 257 014 387, 604 204 699, e-mail: kuna@arup.cas.cz

 

ZKOUMÁNÍ KELTSKÉ KERAMIKY POMOCÍ MATEMATICKÝCH A STATISTICKÝCH METOD

Při archeologických výzkumech keltských sídlišť se nachází velké množství keramických zlomků. Počty střepů z jediného sídliště se běžně pohybují v desetitisících, a proto jejich zhodnocení představuje nejen archeologický, ale i statistický a matematický problém. Přesto, že střepy nezřídka představují jediný zdroj informací o sídlištích, nejsou dosud zodpovězeny elementární otázky potřebné pro jejich správnou interpretaci - např. jak vypadal proces, na jehož počátku jsou celé nádoby a na konci změť zlomků, které k sobě navzájem nepatří? Probíhal tento proces všude stejně? Lze na střepech rozpoznat způsob zániku staveb či celých sídlišť?
K zodpovídání podobných otázek spojili síly archeologové, matematik a ekonom z ČR, Rakouska a Francie. Zkoumáním vzhledu, velikosti a váhy střepů na keltských nalezištích u nás, v Bavorsku, Rakousku a Provenci se pokoušejí testovat a porovnávat výpovědní schopnosti keramických zlomků v různých prostředích. Cílem snažení je vyčíst významné informace o životě Keltů z dosud zcela opomíjených údajů, jakými jsou např. rozměry střepů, jejich množství apod.

Kontakt:
doc. PhDr. Vladimír Salač, CSc., Archeologický ústav AV ČR Praha, v. v. i.
tel.: 606 877 218, e-mail: salac@arup.cas.cz