„VĚDECKÉ MYŠLENÍ"

tučně: dle mínění zadavatelů správné odpovědi

 

Přečtěte si následující text a rozhodněte. „Zatímco zběsilá smečka přivolává tyto pohromy všeobecného rozvratu, podával Leontius, prefekt věčného města, hojné důkazy toho, že je osvědčeným soudcem, jsa rychlý při výslechu, v rozsudku svrchovaně spravedlivý a povahou laskavý, byť pro odpovědné plnění úřadu připadal leckomu přísný, a značně náchylný k milostným rozkošem. Prvotní příčina pobouření proti němu byla zcela bezvýznamná a malicherná. Když byl na jeho rozkaz zatčen závodní vozataj Philocomus, následovala jej všechna spodina, jako by hájila svůj nejdražší poklad, a prefekta sveřepě napadala, aby ho zastrašila, on však neochvějný a vzpřímený, rozeslal biřice, a aniž kdokoli protestoval nebo odporoval, několik polapených a pak zbičovaných potrestal deportací na ostrov. Když se několik málo dní nato dav jako obvykle znovu rozlítil pro nedostatek vína a shlukl u Sptemzodia, rušného místa, kde císař Marcus založil nádherné nymphaeum, prefekt se tam bezodkladně odebral, ačkoli ho všichni úředníci a biřici snažně prosili, aby se nepouštěl mezi zpupnou a hrozivou luzu..."

 

Tento text je z hlediska deskriptivnosti a analytičnosti:

a) neschopný analyzovat, ale silně hodnotící

b) čistě popisný (deskriptivní) a schopný analyzovat podané informace

c) typickým vědeckým textem

d) nelze určit

e) logicky konzistentním textem

 

Z hlediska fundamentalističnosti (tzn. silné předsudečné zaujatosti, černobílého vidění světa a lhostejnosti k faktům) je tento text:

a) vědeckým textem, protože je fundamentalistický

b) fundamentalistický, tedy černobílý, neanalytický a lhostejný k realitě

c) nevědeckým textem, protože není fundamentalistický

d) nelze rozhodnout

e) nefundamentalistický, tedy schopný měřit stejným metrem a s ohledem na realitu

 

Předchozí text je:

a) takový, že nelze určit míru jeho emocionality

b) obsahující pouze 3 emocionálně laděná slova

c) nezaujatý a neemocionální

d) silně emocionální

e) emocionální pouze potud, pokud to připustí autor textu

 

 

„KRITICKÉ MYŠLENÍ"

Sokrates svým výrokem „vím, že nic nevím" projevuje:

a) nedůvěru v tehdejší politické řízení polis, protože se dopouštěla chyb ve výchově mládeže

b) nedůvěru ve schopnost rozumu dospět ke konečné pravdě

c) skrytou víru v Boha, protože jen on může být zdrojem moudrosti

d) nesouhlas s tehdejšími zákony, protože je tvořili nevzdělaní lidé

e) falešnou skromnost, kterou chtěl autor jen zvýraznit svou vzdělanost

 

Francouzský filosof a básník Voltair napsal: „Vše v mém těle je prostředek a účel: všechno je péro a tah, závit, pohybující síla, hydraulický stroj, rovnováha tělesných šťáv, chemická laboratoř." Tento jeho popis je

a) velmi zmatený a nic nevypovídá o tom, co je tělo člověka

b) velmi nadčasovou anatomickou analýzou lidského těla, o kterou se může opírat i dnešní medicína

c) typický příklad toho, kdy by se filosofie měla zdržet nějakého hodnocení

d) typický příklad mechanického materialismu, který popisuje lidské tělo jen jako mechanický stroj

e) typický příklad idealismu, který si myslí, že lidské tělo je ideálně pohybujícím se strojem

 

Anglický filosof D.Hume je tvůrcem myšlenkové zásady, o které se mluví jako o „Humeově břitvě". Zní: „Žádné svědectví není s to dokázat zázrak, ledaže by šlo o svědectví takového druhu, že by jeho mylnost byla ještě zázračnější než skutečnost, kterou se snaží doložit", řečeno jinými slovy, lež je pravděpodobnější než zázrak.

Základní funkcí této zásady je

a) obhájit víru v zázraky

b) chránit naše myšlení před novými, ne zcela podloženými poznatky

c) ukázat, že dokazování zázraků může být problematické, ale to nevylučuje jejich existenci

d) ukázat, jak má probíhat věrohodné svědectví

e) chránit kritické myšlení proti absurditě, jakou jsou v tomto případě zázraky

 

(Pozn. TG: Ponechme stranou bohorovné ztotožnění omylu a lži, které jde na vrub zadavatelů i pochybný protireligiozní osten, jímž se náboženské přesvědčení staví do protikladu ke kritickému myšlení (Humeova motivace byla ostatně opravdu blízká výroku (e) ); pokud by se posluchač chtěl seznámit s velmi poutavým - a dle mého názoru kritickému myšlení vskutku vyhovujícím - příspěvkem na dané téma, pak doporučuji článek Víra v zázraky od Zdeňka Neubauera, v knize Nový Areopág, Praha 1992. Jako ukázku způsobu uvažování zmíněného autora a coby „protilátku" k hlouposti obsažené v otázkách testu MU Brno připojuji v další příloze úryvek z jiné jeho stati.)

 


Paradox pojmenovaný jako Kréťan popisuje Kréťana tvrdícího, že všichni Kréťané jsou lháři. Lže tento Kréťan, nebo mluví pravdu?

a) Nemůžeme to zodpovědět, protože nevíme, co je pravda

b) Kréťan mluví pravdu, protože se odhodlal ke kritice svých krajanů

c) Není-li žádný poznatek Kréťanů spolehlivý, nemůže být spolehlivé ani toto jeho tvrzení

d) Kréťan nemluví pravdu a osočuje své krajany

e) To mohou zodpovědět jen obyvatelé Kréty

Pozn. TG: Zmiňovaný paradox původně nemá s kritickým myšlením příliš co do činění; jeho záměrem - ne však zcela úspěšným - je tematizovat jev sebevztažnosti jazyka: vezmeme-li výrok „Teď lžu" nebo nápis „Tento nápis je nepravdivý", dostaneme se do kruhu - nemůžeme zjistit jejich pravdivost, dokud ji neznáme předem. To je důvod k vyloučení takových výroků jako vadných. Kréťanův výrok by byl tohoto druhu, pokud by mluvčí byl jediným Kréťanem na světě. Podrobněji k tomu viz R.M.Smullyan: Jak se jmenuje tahle knížka?, MF 1986, ss.198-192)

 

 

 

Test a komentáře k němu byly převzaty z portalu www.KamPoMaturite.cz, který je provozován vzdělávací firmou AMOS.