Akademie věd ČR představuje zajímavé projekty, které jsou v současnosti řešeny v Parazitologickém ústavu Biologického centra AV ČR, v.v.i.

Informace o dalších projektech z jednotlivých pracovišť AV ČR získáte na stránkách Odboru mediální komunikace.

 

JADERNÝ RECEPTOR URČUJE BUNĚČNÝ OSUD

Během diferenciace nabývají buňky nových vlastností a stávají se součástí orgánů a tkání. Jaké geny řídí osud buněk, se dovídáme z práce na modelových organismech, jako je háďátko (Caenorhabditis elegans). Pohlavní žláza háďátka je zajímavým modelem pro studium buněčného osudu, neboť její stavba a funkce závisí na asymetrii dělení jediné mateřské buňky. Každá z dceřiných buněk přitom má jiný osud: distální buňka řídí vývoj gamet, zatímco proximální buňka indukuje vznik pohlavního vývodu. Tuto asymetrii zajišťuje ß-kateninová signální dráha, bez níž se obě dceřiné buňky chovají jako proximální buňka a gamety následkem toho nevzniknou. Ukázali jsme, že určení obou vývojových osudů a tudíž i stavba celého orgánu vyžaduje interakci ß-kateninové dráhy s jaderným receptorem NHR-25. Ztráta NHR-25 dovoluje vývoj distálních buněk a gamet u jinak sterilních mutantů v ß-kateninové dráze. Vazbou na ß-katenin NHR-25 inhibuje aktivitu této dráhy, zatímco NHR-25 sám je naopak blokován ß-kateninem.
Ukazuje se, že lidské a myší homology NHR-25 rovněž interagují s ß-kateninem, čímž řídí pohlavní vývoj nebo buněčný cyklus u savců. Vzájemná regulace mezi jadernými receptory a ß-kateninovou signalizací zřejmě představuje obecný mechanismus diferenciace buněk. S výhodou modelu C. elegans jsme však tuto molekulární interakci prokázali na úrovni jednotlivých buněk in vivo.

háďátko (Caenorhabditis elegans)

 

Kontakt
Asahina Masako Jindrová, Ph.D.,
Biologické centrum AV ČR, v. v. i., Parazitologický ústav
tel.: 387 775 472, e-mail: masako@paru.cas.cz

 

FUNKČNÍ ANALÝZA PROTEINŮ JEDINEČNÝCH PRO PARAZITA TRYPANOSOMA BRUCEI

Prvok Trypanosoma brucei je původcem spavé nemoci, zatímco blízcí příbuzní bičíkovci způsobují další vážné choroby člověka a zvířat. V současnosti je léčba milionů nakažených lidí založená na desetiletí starých léčivech, proti nimž se navíc rychle vytváří rezistence. Cílem našeho výzkumu je identifikace proteinů, na nichž je parazit životně závislý, ale které se nenacházejí v hostitelské buňce, a jsou tudíž vhodnými cíli potenciálních léčiv. Pomocí metody interference RNA studujeme funkce proteinů podílejících se na jedinečných procesech v trypanosomě, jakými je editování RNA, sestřih RNA formou trans a atypický respirační řetězec. Za pomoci sady fenotypických testů jsme nejen určili, které z těchto proteinů jsou zásadní pro přežití parazita, ale zároveň jsme u řady z nich prokázali dosud neznámou funkci.

Kontakt
prof. RNDr, Julius Lukeš, CSc.,
Biologické centrum AV ČR, v. v. i., Parazitologický ústav
tel.: 387 775 416, e-mail: jula@paru.cas.cz

 

DRAKUNKULOIDNÍ HLÍSTICE CIZOPASÍCÍ V OBRATLOVCÍCH

Hlístice řazené dosud do nadčeledi Dracunculoidea představují velkou, různorodou skupinu tkáňových parazitů napadajících zástupce všech tříd obratlovců včetně člověka. Přes značný veterinární a medicínský význam jsou dosavadní znalosti o morfologii, biologii, rozšíření a fylogenetických vztazích těchto patogenních parazitů velmi neúplné. Detailní studium morfologie (včetně ultrastruktury) a biologie mnoha druhů z různých hostitelů a geografických oblastí vedlo k získání četných prioritních poznatků o těchto parazitech, včetně popisu řady pro vědu nových a redeskripci dosud nedostatečně známých druhů (převážně z ryb), ustanovení několika nových rodů, poznání druhové diverzity v dosud málo prozkoumaných oblastech a získání nových údajů o jejich vývojových cyklech a parazitohostitelských vztazích. Výsledky studia DNA u 17 zástupců různých drakunkuloidních čeledí vyjasnily jejich vzájemné fylogenetické vztahy a překvapivě ukázaly, že čeleď Anguillicolidae nepatří mezi drakunkuloidní hlístice. Byla vypracována dosud první obsáhlá knižní monografie o drakunkuloidních a anguilikoloidních hlísticích, v níž je prezentován nový klasifikační systém těchto parazitů a kromě údajů o jednotlivých taxonomických skupinách a druzích jsou uvedeny i celosvětové určovací klíče. Lze předpokládat, že tato publikace bude základem pro následná studia u této skupiny parazitů.

Kontakt.
RNDr. Frantisek Moravec, DrSc.
Biologické centrum AV ČR, v. v. i., Parazitologický ústav
tel.: 387 775 432, e-mail: moravec@paru.cas.cz

 

V KORÁLECH BYL OBJEVEN FOTOSYNTETICKÝ PŘEDCHŮDCE PRVOKŮ KMENE APICOMPLEXA

Ve spolupráci s kolegy z Austrálie, USA a Skotska se podařilo skupině Miroslava Oborníka izolovat z korálů nového fotosyntetického prvoka (Chromera velia) a molekulárně jej charakterizovat. Z analýzy vyplývá, že se jedná o nejbližšího fotosyntetického příbuzného výtrusovců (Apicomplexa) a jeho fotosyntetický plastid sdílí původ s nefotosyntetickým plastidem apikomplex. Izolované stadium tvoří volně žijící, nepohyblivé, plně fotosyntetické kulovité buňky. Ty obsahují jeden plastid a jednu mitochondrii, podobně jako výtrusovci. Autoři předpokládají, že se tento prvok oddělil od společné vývojové větve s výtrusovci asi před 750 miliony let. Objev byl publikován v časopise Nature.

 Chromera velia

Fotosyntetický prvok (Chromera velia) izolovaný z korálů v Austrálii

Kontakt.
doc. Ing. Miroslav Oborník, Ph.D.,
Biologické centrum AV ČR, v. v. i., Parazitologický ústav
tel.: 387 775 428, e-mail: obora@paru.cas.cz