Cílem tohoto statistického přehledu je poskytnout čtenářům a čtenářkám několik základních charakteristik výzkumu a vývoje (dále jen VaV) v České republice v posledních letech (oddíl 1), se specifickým zaměřením na postavení žen v jejich rámci (oddíly 2, 3).

 

V prvním a druhém oddílu vycházíme z publikací Ukazatele výzkumu a vývoje, které každoročně zveřejňuje Český statistický úřad.[1] Ukazatele výzkumu a vývoje jsou organizovány podle Frascatiho manuálu, mezinárodní příručky OECD vytvořené pro statistiky výzkumu a vývoje. V prvním a druhém oddílu pracujeme s údaji za roky 2000 a 2005, což je rozhodnutí předurčené dostupností dat rozložených podle pohlaví. Rok 2000 je prvním rokem, kdy byly Českým statistickým úřadem sledovány počty žen v přepočtených osobách,[2] což je míra, se kterou pracují statistiky tohoto přehledu. (Zastoupení žen ve fyzických osobách je sledováno od roku 1999). Rok 2005 je zatím posledním rokem, pro který jsou Ukazatele výzkumu a vývoje k dispozici.

 

Data pro třetí část přehledu jsme sbíraly samy, především z internetových stránek jednotlivých institucí a prostřednictvím přímého dotázání těchto institucí v případě, kdy údaje na stránkách nebyly vyčerpávající. Tyto přehledy zachycují situaci na počátku roku 2006.

Kontext: proporce a disproporce výzkumu a vývoje v ČR

Jedním z klíčových ukazatelů VaV jsou celkové výdaje v této oblasti. V roce 2005 dosahovaly v České republice více než 42 miliard Kč, což představuje 1,5 % HDP. Připomeňme, že podle Lisabonské strategie by členské státy EU měly v roce 2010 vydávat na VaV alespoň 3 % HDP, z nichž nejméně 1 % mají představovat zdroje z veřejných rozpočtů. Nicméně oproti roku 2004 jde o nárůst o 20,3 % v absolutních číslech.

 

Podívejme se na rozložení výdajů podle jednotlivých sektorů VaV.

Tabulka 1.1: Výdaje na výzkum a vývoj v letech 2000 a 2005 podle sektorů (v miliardách Kč a v procentech).

 

Výdaje za rok 2000

% z výdajů za rok 2000

Výdaje za rok 2005

% z výdajů za rok 2005

Nárůst výdajů 2000/05

Podnikatelský

sektor

17 052

60,2

27 209

64,5

10 157

Vládní sektor

6 714

23,7

7 889

18,7

1 175

Vyšší odborné a vysoké školství

4 437

15,7

6 907

16,4

2 470

Neziskový sektor

134

0,5

194

0,5

60

Celkově

28 337

100,0

42 198

100,0

13 861

 

Z tabulky 1.1. především vidíme, že přestože celkový objem finančních výdajů vzrostl mezi lety 2000 a 2005 o téměř 14 miliard Kč (cca 49 %), rozložení těchto výdajů mezi jednotlivé sektory zůstalo téměř stabilní. Jako výrazně nejsilnější se z tohoto hlediska ukazuje podnikatelský sektor (téměř 65 %), jako naprosto zanedbatelný naopak sektor neziskový (0,5 %). Zastoupení podnikatelského sektoru se u nás pohybuje na úrovni průměru EU-25 (63 %). Podnikatelský sektor ČR je zároveň ten, který se na financování VaV podílí nejvyšší měrou - v roce 2005 přicházelo do VaV 22,82 miliard Kč právě z podnikatelského sektoru, zatímco příspěvek z veřejných rozpočtů činil 17,2 miliard Kč (srov. Ukazatele výzkumu a vývoje 2005). Pro rok 2008 se ze státního rozpočtu plánují výdaje ve výši 22,9 miliardy Kč (usnesení vlády ze dne 23. května 2007 č. 564).

 

Další relevantní rozdělení finančních výdajů se týká vědních oblastí (viz tab. 1.2).

 

Tabulka 1.2.: Výdaje na výzkum a vývoj podle vědní oblasti (v miliardách Kč a v procentech).

 

 

Vědy

Výdaje za rok 2000

 

Procento z výdajů za rok 2000

Výdaje za rok 2004

 

Procento z výdajů za rok 2004

Výdaje za rok 2005

 

Procento z výdajů za rok 2005

Nárůst výdajů 2000/04

 

Přírodní

6 551

23,1

8 777

25,0

9 845

23,3

2 225 979

Technické

17 037

60,1

19 632

56,0

24 566

58,2

2 595 381

Lékařské

1 789

6,3

2 940

8,4

3 374

8,0

1 151 177

Zemědělské

1 399

4,9

1 692

4,8

1 757

4,2

292 437

Sociální

566

2,0

995

2,8

1 457

3,5

428 837

Humanitní

995

3,5

1 047

3,0

1 199

2,8

52 234

Celkově

28 337

100,0

35 083

100,0

42 198

100

6 746 046

 

V souladu s těžištěm VaV v podnikatelském sektoru mají ve vědních oblastech velkou finanční převahu technické vědy (60,1, resp. 58,2 %). Na druhém konci škály stojí naopak vědy sociální a humanitní, které se společně pohybují v rozmezí kolem šesti procent celkových výdajů.

 

Mezi lety 2000 a 2005 vidíme v případě vědních oblastí určitou dynamiku rozložení výdajů. Procentuálně o něco oslabily vědy technické a naopak posílily vědy lékařské a do určité míry přírodní. V roce 2005 investice do sociálních věd překročily 3 % a v absolutních číslech se výdaje téměř ztrojnásobily a překročily úroveň věd humanitních.

 

Dvě nejsilněji finančně preferovaná místa, kde se provádí VaV, jsou tedy v České republice podnikatelský sektor a technické vědy. Místa charakterizovaná nejnižšími výdaji tvoří naopak neziskový sektor a sociální a humanitní vědy.

 

Ženy ve výzkumu a vývoji

Ženy ve VaV představovaly 33,2 % zaměstnanců v roce 2000 a 32,6 % zaměstnanců v roce 2005. Jejich zastoupení podle typu zaměstnání se ale významně liší. Jak ukazuje tabulka 2.1., ženy jsou ve VaV zastoupeny především v technických a ostatních zaměstnáních.

 

Tabulka 2.1.:Osoby zaměstnané ve VaV podle typu zaměstnání.

 

Rok 2000

Rok 2004

Rok 2005

 

celkem

z toho ženy

procento žen

celkem

z toho ženy

procento žen

celkem

z toho ženy

procento žen

Výzkumníci

13 852

3 551

25,6

16 300

4 052

24,9

24 169

6 349

26,27

Technici

7 319

3 038

41,5

9 446

3 407

36,0

13 773

5 153

37,4

Ostatní

3 027

1 447

47,8

3 020

1 348

44,7

5 429

2 633

48,5

Celkem

24 198

8 036

33,2

28 765

8 808

30,6

43 370

14 135

32,6

 

Ze zhruba jedné třetiny žen ve VaV pracuje více než polovina v jiných než výzkumných zaměstnáních - v roce 2000, resp. 2005 na pozici výzkumnice pracovalo pouze 44,1 % resp. 44,9 % všech žen zaměstnaných ve VaV. Zatímco v případě mužů pracovalo v roce 2000, resp. 2005 na pozici výzkumníka 63,7 %, resp. 61 % všech mužů zaměstnaných se VaV. V dalších statistikách se zaměříme jen na výzkumnice ve VaV - tedy skupinu tvořící 14,6 % (rok 2000 i 2005) všech zaměstnanců VaV (viz tab. 2.2.).

 

Tabulka 2.2.: Osoby zaměstnané na pozici výzkumníka/výzkumnice podle sektorů.

 

Rok 2000

Rok 2004

Rok 2005

 

celkem

z toho ženy

% žen

celkem

z toho ženy

% žen

celkem

z toho ženy

% žen

Podnikatelský sektor

5 533

908

16,4

7 297

1 116

15,3

10 353

1 656

15,9

Vládní sektor

 

4 424

1 398

31,6

4 661

1 591

34,1

6 113

2 135

34,9

Vyšší odborné a vysoké školy

3 768

1 220

32,4

4 274

1 324

31,0

7 575

2 483

32,8

Neziskový sektor

127

25

19,7

67

21

31,3

127

76

59,8

Celkem

13 852

3 551

25,6

16 300

4 052

24,9

24 169

6 349

26,3

                     

 

Tabulka 2.2. zachycující zastoupení žen podle sektorů ukazuje několik skutečností. Poměrné zastoupení žen v podnikatelském sektoru má tendenci držet se jako výrazně podprůměrné, v sektoru vládním a vysokoškolském a zejména neziskovém v roce 2005 naopak jako (výrazně) nadprůměrné.

 

Podstatný nárůst výzkumníků v podnikatelském sektoru mezi lety 2000 a 2005 (o 87 %) se tedy týkal především mužů, nikoli žen. Nárůst pracovníků ve vládním sektoru byl naopak založen převážně na nárůstu počtu výzkumnic (oproti roku 2004 81,4 % nárůstu tvořily ženy a oproti roku 2005 43,6 % nárůstu tvořily ženy).

 

Další tabulka (tab. 2.3.) sleduje zastoupení žen podle vědních oblastí.

Tabulka 2.3.: Osoby zaměstnané na pozici výzkumníka/výzkumnice podle vědních oblastí.

 

Rok 2000

Rok 2004

Rok 2005

Vědy

celkem

z toho ženy

procento žen

celkem

z toho ženy

procento žen

celkem

z toho ženy

procento žen

Přírodní

4 429

1 288

29,1

4 822

1 252

26,0

6 483

1 714

23,9

Technické

6 202

895

14,4

7 083

980

13,8

10 178

1 427

14

Lékařské

909

393

43,2

1 328

596

44,9

2 483

1 160

46,7

Zemědělské

929

400

43,1

935

358

38,3

1 462

583

39,9

Sociální

311

120

38,6

1 115

453

40,6

1 929

803

41,6

Humanitní

1 072

455

42,4

1 017

413

40,6

1 634

662

40,5

Celkem

13 852

3 551

25,6

16 300

4 052

24,9

24 169

6 349

26,3

 

V tabulce 2.3. vidíme především významné poměrné zastoupení v lékařských, humanitních, sociálních a zemědělských vědách, a naopak nízké zastoupení ve vědách technických. V případě věd přírodních se poměrné zastoupení žen pohybuje mírně pod celkovým průměrem.

 

Celkové poměrné zastoupení výzkumnic kolem 26 % je významně určeno skutečností, že v technických vědách je při nízkém podílu žen zaměstnáno 44,8 % (rok 2000), resp. 42,1 % (rok 2005) všech výzkumníků VaV. Zároveň si z první části připomeňme, že technické vědy a podnikatelský sektor jsou nejlépe financovaná místa, kde se realizuje VaV.

 

Pro zpřesnění a číselné vyjádření poslední nesouměrnosti použijeme ukazatel honeypot, vyvinutý pro Evropskou komisi. Tento ukazatel zachycuje vztah mezi výdaji na VaV, rozložením výzkumníků v sektorech, resp. vědních oblastech VaV, a zastoupením žen v těchto sektorech, resp. oblastech. Ukazatel vyjadřuje poměr mezi skutečnými a očekávanými výdaji per capita pro ženy, který počítáme podle následujícího vzorce:

 

{[ (O x Oi) ] - E x Ep } x 100

H = --------------------------------------

E x Ep

kde

H = ukazatel honeypot

E = celkové výdaje VaV

Ep = celkové procento výzkumnic

O = celkové výdaje v každém sektoru, resp. vědní oblasti

Oi = procento žen v každém sektoru, resp. vědní oblasti

Výsledná hodnota udává, o kolik procent se skutečné výdaje per capita pro ženy odchylují od situace, kdy by ženy byly rovnoměrně rozloženy mezi sektory, resp. vědními oblastmi s nízkými a vysokými výdaji. Podle interpretace expertů Evropské komise se výsledky překračující 10 % považují za ukazatele významného zvýhodnění či znevýhodnění žen v systému VaV.[3]

 

Výsledky výpočtů pro Českou republiku se (jak pro sektory, tak pro vědní oblasti) pohybují nad hranicí 10 % a potvrzují tak původní vhledy z přehledové tabulky 2.4.

 

Tabulka 2.4.: Ukazatel honeypot pro sektory a vědní oblasti.

Ukazatel honeypot

Rok 2000

Rok 2004

Sektory

-12,13 %

-12,88 %

Vědní oblasti

-12,17 %

-10,66 %

 

Hodnoty indikátoru ukazují, o kolik procent méně výdajů per capita připadá na ženy v důsledku jejich soustředění v méně financovaných sektorech nebo vědních oblastech. Tento ukazatel však nezohledňuje možné nerovnoměrné rozdělování prostředků uvnitř samotných sektorů a vědních oblastí (mezi instituce a v jejich rámci). Nahlédnout dovnitř institucí se pokusíme v následující třetí části přehledu. Z dosud představených statistik můžeme shrnout, že postavení žen ve vědě podmiňuje trojí nesouměrnost::

 

1. Ženy tvoří zhruba jen třetinu zaměstnanců ve VaV.

2. Na pozicích výzkumnic pracuje jen kolem 45 % z těchto žen, ostatní jsou zaměstnány jako technické nebo „ostatní" pracovnice. Čili výzkumnice tvoří zhruba jen 15 % z celkového počtu všech zaměstnanců VaV.

3. Ženy na pozici výzkumnice jsou významně častěji zaměstnány v méně financovaných sektorech a vědních oblastech.

Ženy v rozhodovacích a vedoucích pozicích na AV ČR

Statistiky v této třetí části zachycují obsazení jednotlivých pozic osobou mužského nebo ženského pohlaví. Data jsme sbíraly z internetových stránek institucí mezi 3. a 7. únorem 2006. V případě, že na stránkách některé údaje chyběly, žádaly jsme telefonicky danou instituci o jejich zaslání e-mailovou poštou.

 

Tento přehled se týká výlučně ústavů Akademie věd ČR. Původně jsme zamýšlely shromáždit a zveřejnit podobná data také pro univerzity, vysoké školy a jejich fakulty. V průběhu sběru dat se však ukázalo, že kolem přelomu kalendářního roku probíhalo v těchto institucích velké množství změn na vedoucích pozicích. Sběr dat pro univerzity se uskuteční v roce 2007. Co se týče podnikatelského sektoru, detailnější data než ta, která poskytují Ukazatele výzkumu a vývoje, nejsou k dispozici.

 

Podívejme se nejdříve na složení vedení Akademie věd ČR (viz tab. 3.1.).

Tabulka 3.1.: Vedení Akademie věd České republiky.

 

Celkem

Z toho žen

Procento žen

Akademická rada*

17

0

0

Akademický sněm

237

28

11,8

Vědecká rada

30

4

13,3

*zahrnuje také předsedu a místopředsedy AV ČR.

 

V nejužším vedení Akademie, v Akademické radě, nenajdeme ani jednu ženu. Když uvážíme, že v roce 2004 bylo ve vládním sektoru 34,1 % výzkumnic, vidíme i ve dvou dalších orgánech, Akademickém sněmu (11,8 %) a Vědecké radě (13,3 %), výrazně nízké zastoupení žen - nejen vzhledem k jejich zastoupení v populaci, specificky ve vládním sektoru VaV.

 

Podívejme se nyní na mezistupeň vedení Akademie věd a výzkumné praxe, kterou představuje vedení ústavů Akademie (tab. 3.2., tab. 3.3., 3.4.).

 

Tabulka 3.2.: Ústavy AV ČR - oblast věd o neživé přírodě.

 

Celkem

Z toho žen

Procentuální zastoupení žen

Ředitelé/ředitelky

18

0

0

Zástupci/zástupkyně

28

3

10,7

Vědecké rady

234

18

7,7

Pozn.: kompletní.

 

Tabulka 3.3.: Ústavy AV ČR - oblast věd o živé přírodě a chemických věd.

 

Celkem

Z toho žen

Procentuální zastoupení žen

Ředitelé/ředitelky

17

5

29,4

Zástupci/zástupkyně

25

5

20,0

Vědecké rady

222

41

18,5

Pozn. chybí VR Ústavu analytické chemie.

 

Tabulka 3.4.: Ústavy AV ČR - oblast humanitních a společenských věd.

 

Celkem

Z toho žen

Procentuální zastoupení žen

Ředitelé/ředitelky

17

4

23,5

Zástupci/zástupkyně

27

10

37,0

Vědecké rady

173

36

20,8

Pozn.: chybí VR Psychologického ústavu, započítána také ředitelka Historického ústavu v Římě (pobočka Historického ústavu v Praze).

 

Data pro jednotlivé ústavy Akademie věd České republiky ukazují, že nižší zastoupení žen v technických a přírodovědných oborech obecně se odráží i v nízkém zastoupení žen ve vedení ústavů. Naproti tomu v oborech, kde je zastoupení žen na pozici výzkumnic vyšší, se tato skutečnost promítá i do složení vedení ústavů. Kromě pozice zástupkyně ředitelky ústavu v oblasti humanitních a společenských věd je však zastoupení žen vždy nižší než procento výzkumnic ve vládním sektoru (34,1 %).

 

Alespoň v případě Akademie věd můžeme tedy ke třem výše uvedeným nesouměrnostem dodat ještě čtvrtou. Ženy jsou významně méně zastoupeny v rozhodovacích a vedoucích pozicích - především v samotném vedení Akademie, ale také na úrovni jejich jednotlivých ústavů.

 

 


[1] Ukazatele výzkumu a vývoje 2000-2001. Dostupné na: [http://www.czso.cz/csu/edicniplan.nsf/publ/9601-02-2000_2001];

Ukazatele výzkumu a vývoje za rok 2004. Dostupné na: [http://www.czso.cz/csu/edicniplan.nsf/publ/9601-05-za_rok_2004]

Ukazatele výzkumu a vývoje za rok 2005. Dostupné na: [http://www.czso.cz/csu/2006edicniplan.nsf/p/9601-06]

[2] „Průměrný evidenční počet zaměstnanců přepočtený na plný pracovní úvazek věnovaný výzkumným a vývojovým činnostem (dále jen FTE): Tento ukazatel nejlépe vystihuje skutečnou dobu věnovanou výzkumným a vývojovým činnostem u zaměstnanců VaV. Jeden FTE se rovná jednomu roku práce (na plný pracovní úvazek) zaměstnance, který se na 100 % věnuje VaV činnosti. U zaměstnanců, kteří se zabývají i jinou činností než VaV, je započtena pouze příslušná část jejich pracovní kapacity, čímž nedochází k nadhodnocení údajů o počtu zaměstnanců, kteří se věnují VaV. Ukazatel FTE v sobě zahrnuje také počet osob pracujících pro zpravodajské jednotky na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce přepočtených podle metodiky platné pro FTE." Dostupné na: (http://www.czso.cz/csu/edicniplan.nsf/tab/AB00491932)

[3] Viz European Commission, Research Directorate-general, Directorate C - Science and society, Women and science. 2004. Subject: Explanation of the Honeypot Indicator - Discussion at the 7th meeting of the Statistical Correspondents of the Helsinki Group on Women and Science.