Profesor Shigeru Watanabe z Graduate School of Human Relations na Keio University a Kohji Toda postgraduální student na Tsukuba University trénovali holuby, aby byli schopni rozlišit svůj obraz jak v zrcadle tak i na videozáznamu, a dokázali, že holubi dovedou rozpoznat videozáznamy zachycující jejich vlastní pohyb.

Je známo, že způsobilost rozpoznat sebe sama mají velcí primáti, jako například šimpanzi, nedávné výsledky ukazují, že touto formou inteligence disponují i delfíni a sloni. To, že rovněž holubi patří do výše zmíněné skupiny, dokazuje, že tato schopnost není omezena jen na ta zvířata, která mají velké mozky.

 

Experimentální metody a výsledky

Holubi byli trénováni k tomu, aby rozpoznali dva typy promítaných obrazů. Nejdříve jim byly přehrávány obrazy jich samotných zachycující jejich pohyb probíhající v tu danou chvíli (A) a dále nahrané videozáznamy holuba, který se pohyboval odlišně (B). Jakmile se holub naučí rozpoznávat tyto dva typy obrazů, je mu ukázán videozáznam (A) s časovým posunem. To znamená, že se na monitoru objeví jeho vlastní pohyb, který ale proběhl o několik sekund dříve. Pokud si holub svůj vlastní pohyb pamatuje, může jej rozpoznat jako svůj obraz, i když je časově posunut.

Holub tedy dokáže rozlišit svůj současný obraz od svého obrazu z dřívější doby, což znamená, že holubi mají schopnost rozpoznat sebe sama. Videozáznam (A) odpovídá jeho vlastnímu pohybu, zatímco (B) ne. Schopnost rozlišit (A) od (B) znamená, že holubi chápou rozdíl mezi pohybem sebe sama a pohybem nahraného obrazu. V tomto experimentu jde o pohyby samotného holuba, které jsou náhradou značek v Gallupově „značkovém" testu (viz dále 2-(1)). Čím delší je časová prodleva mezi pohybem holuba a videozáznamem, tím více jsou narušeny jeho rozlišovací schopnosti. To také dokazuje, že holub rozlišuje svůj obraz pomocí svých vlastních pohybů. Důležité je, zda holub chápe rozdíl mezi pohyby na videozáznamu, které odpovídají těm jeho a těmi, které jim neodpovídají.

 

Metody testování schopnosti rozpoznat sebe sama u zvířat

(1) Gallupův zrcadlový test (test rozpoznávání sebe sama)

Tento test, při kterém jsou používána zrcadla, byl vyvinut psychologem profesorem Gordonem Gallupem Jr. na State University of New York v Albany. Jeho studie, dokazující že šimpanzi mají rozvinutou schopnost rozpoznat sebe sama zveřejněné v roce 1970 v časopise „Science", si získaly velkou pozornost. Gallupův test je známý, neboť je to první test, který byl použit k ověření schopnosti rozpoznat vlastní obraz u zvířat. Během jeho průběhu profesor Gallup uspal skupinu šimpanzů a posléze na jejich obličeje zakreslil značky. Když se šimpanzi probudili, byli postaveni před zrcadlo a dotýkali se odpovídajících označených míst na své vlastní tváři. Většina testů k rozpoznání sebe sama jsou variacemi na Gallupův test a jsou dodnes používány k hodnocení schopnosti rozlišit sebe sama u různých druhů zvířat. Tento test je také někdy nazýván „značkovým" testem.

(2) Hodnocení rozpoznávání sebe sama u holubů

Schopnost rozlišovat sebe sama může být hodnocena křížovou metodou srovnávání. Typickým příkladem křížové metody srovnávání je zamávání rukou, když se uvidíte na videozáznamu, kdy jsou v souladu informace přicházející z proprioreceptorů (analyzátorů ve svalech a šlachách dávající informace o pohybu a poloze těla) a vizuální informace.

Gallupův „značkový" test je založen na předpokladu, že objekt zkoumání se může sám sebe dotknout. Dokud se pozorovaný objekt nedotýká sám sebe, nemůže být ověřené, že má schopnost sám sebe rozpoznat. Test prováděný na holubech je mnohem pokročilejší v tom, že je založen na tom, jak se holubi pohybují. Tím, že si holubi zapamatovali jim přehrané obrazy, prokázali, že mají značně rozvinutou schopnost rozpoznat svůj vlastní obraz.

 

Schopnost rozeznat svůj vlastní obraz u testovaných holubů je lepší než u tříletých dětí

Prostřednictvím různých experimentů bylo zjištěno, že holubi mají obrovské vizuálně poznávací schopnosti. Například výzkum na Harvard University ověřil, že holubi mohou rozlišovat fotografie některých lidí od ostatních. V laboratoři profesora Shigeru Watanabe byli holubi dokonce schopni od sebe rozlišovat obrazy některých malířů, například Van Gogha od Chagalla.

Kromě toho holubi dokázali rozlišovat další jedince svého druhu a také odlišovat holuby, kterým byla podána stimulační droga, od těch, kteří nebyli pod jejím vlivem.

V tomto experimentu zvládli holubi rozlišovat videozáznamy, které odrážely jejich vlastní pohyby, i když byly časově posunuty o 5-7 sekund, od videozáznamů, které nezobrazovaly jejich pohyb. Tato schopnost je lepší než u průměrného tříletého dítěte. Podle výzkumu profesora Hiraki z University of Tokyo mají tříleté děti potíže rozeznat svůj vlastní obraz i s pouhým dvousekundovým zpožděním.

14.6.2008

Zdrojový článek: ScienceDaily

Přeložila: Martina Niederlová