Současně to je pokus uvést nové poznatky o alchymii, shromážděné především v posledních dvou až třech desetiletích. Pozornost je soustředěna téměř výhradně na tu alchymii, která se zrodila v helénistickém světě a prostřednictvím arabských učenců se dostala do Evropy, kde posléze ustoupila chemii. Ze širokého spektra činností zahrnovaných do alchymie je v knize probírána aktivita odehrávající se v laboratoriích alchymistů, která směřovala k transmutaci kovů, někdy také k medicínskému použití produktů. V nezbytných souvislostech jsou uvedeny základní zmínky o některých řemeslech, protože ta mnohdy používala stejné techniky jako alchymie a také se spolu s ní podílela na formování chemie. Místy jsou představeny zajímavé postavy alchymie, slavný Arab Džábir, o jehož existenci se dodnes vede spor, z evropských například Albert Veliký, Paracelsus, ale také Angličané Boyle a Newton. Alchymii slibující neuskutečnitelné doprovázely podvody, a proto v líčení nechybějí příklady takového počínání, a to jak skutečné příběhy, tak některé legendy, jimiž alchymie rovněž oplývala. Současně jsou popsány některé techniky domnělé transmutace kovů a poprvé v naší literatuře jsou podrobně představeny nejproslulejší památky alchymie, mince a medaile zhotovené z údajného alchymického kovu. Závěr knihy naznačuje, jak se polemikou s alchymií nad velmi jednoduchou chemickou reakcí postupně formovala moderní chemie.

 

„Alchymie procházela vývojem, občas propukaly učené diskuse a zdánlivé jistoty se najednou střetávaly s nejhlubšími pochybami. Byl to přirozený vývoj, jehož hnací silou byla klíčová otázka: Kam až sahají lidské možnosti v porovnání s přírodou nebo často s božským tvůrcem? Můžeme my, lidé, přírodu jen napodobit jako více nebo méně zdatní imitátoři, nebo se jí dokážeme vyrovnat? Nebo - a to byl odvěký sen - není snad v lidských silách tuto hranici překročit? Myšlenka, v křesťanské Evropě kacířská, znamenající, že by lidé překonali samého Boha v aktu tvoření. Ale dál - kde je tato hranice, čím je vymezena? Je tou hranicí například v alchymii výroba zlata z olova? Překonáme takovou transmutací přírodu, nebo to v ní probíhá také a my ji jen napodobujeme? Spolu s laboratorními pokusy se musela hledat odpověď i na tyto teoretické otázky.

Některé z odpovědí naznačíme na základě dnešních znalostí, které zdaleka nejsou úplné. Nespočet rukopisů a knih leží v knihovnách a čeká na své objevitele, další jsou jinde, zatím naprosto zapomenuté. Ale i ty, které už známe, k nám promlouvají jazykem minulých  věků, často záměrně upraveným tak, aby byl přístupný jen zasvěcencům. Těmi bohužel nejsme. Výsledkem je, že tato kniha oplývá formulacemi jako „snad", „patrně", „pravděpodobně", „podle některých názorů", vyjadřujícími naši nejistotu a také odrážejícími současný stav znalostí.