Jared Diamond utkává všezahrnující globální tezi sérií fascinujících historicko-kulturních vyprávění. Od prehistorické polynéské kultury na Velikonočním ostrově se přesouvá k druhdy kvetoucím původním americkým civilizacím Anasaziů a Mayů, k středověké vikingské kolonii v Grónsku odsouzené ke zkáze a nakonec k modernímu světu, přičemž sleduje základní vzorec katastrofy, který krok za krokem vysvětluje, co se děje, když drancujeme přírodní zdroje, když ignorujeme signály, které nám dává naše životní prostředí, a když se rozmnožujeme příliš rychle nebo kácíme příliš mnoho stromů. Poškození životního prostředí, klimatická změna, rychlý populační růst, nestabilní obchodní partneři a tlak nepřátel - všechny tyto faktory sehrály roli v zániku společností, jejichž osudem byla zkáza. Jiné společnosti ovšem pro tytéž problémy nalezly řešení a přetrvaly.

„Tato kniha používá srovnávací metodu ve snaze porozumět společenským kolapsům, k nimž přispívají environmentální problémy. Srovnávám zde řadu dřívějších a současných společností, které se liší nestabilitou jejich životního prostředí, vztahy k sousedům, politickými institucemi a dalšími „vstupními" proměnnými, u nichž předpokládám, že ovlivňují stabilitu společnosti. Dále zkoumám „výstupní" proměnné, jimiž jsou kolaps nebo přežití, a pokud ke kolapsu dojde, tak i jeho druh. Mým cílem je zjistit vliv možných vstupních proměnných na dané kolapsy díky tomu, že najdu spojitost mezi výstupními a vstupními proměnnými.

   Přesné, vyčerpávající a kvantitativní použití této metody bylo možné při řešení problému kolapsů na tichomořských ostrovech, které způsobilo odlesnění. Prehistorické tichomořské národy odlesnily své ostrovy v různé míře, od nepatrných zásahů až po úplné odlesnění. Společnosti přitom buď dlouhodobě přetrvaly, nebo se úplně zhroutily a zanechaly po sobě pouze své mrtvé. S kolegou Barrym Rolettem jsme na číselné škále hodnotili rozsah odlesnění 81 tichomořských ostrovů, včetně hodnot devíti vstupních proměnných (jako jsou srážky, míra izolace a obnovitelnost úrodnosti půdy), u nichž předpokládáme vliv na odlesnění. Statistickou analýzou jsme vypočítali poměrnou sílu, kterou každá vstupní proměnná učinila daný ostrov náchylnější k odlesnění. Další srovnávací experiment jsme mohli provést v severním Atlantiku, kde středověcí norští Vikingové kolonizovali šest ostrovů nebo velké části souše, jež se lišily zemědělskou využitelností, dostupností obchodu s Norskem a dalšími vstupními proměnnými, jakož i výsledkem (od rychlého opuštění sídel přes vymření všech kolonistů po 500 letech až ke stálému vzestupu i po 1200 letech). Nicméně taková srovnání jsou možná i mezi společnostmi z různých částí světa."

                                                                                              Z prologu autora