Podle profesora Rona Hoye komáří sameček a samička druhu Aedes aegypti , kteří přenášejí takové nemoci jako je žlutá zimnice nebo horečka dengue, jakmile se k sobě přiblíží na několik centimetrů, sladí frekvenci svého pískotu.                

Tato studie je dostupná na internetu od ledna 2009 a článek vyšel v únoru 2009 v časopise Science. Autorem tohoto článku je profesor Ronald R. Hoy (Department of Neurobiology and Behavior, Cornell University, Ithaca, NY) a spoluautorem profesorka entomologie a odborník na komáry Laura Harrington (Department of Entomology, Cornell University, Ithaca, NY) . Podle profesora Hoye vydává samička komára za normálních okolností pomocí pohybu křídel pískot o frekvenci 400 Hz (počet kmitů za vteřinu), sameček 600 Hz. Jakmile se ale k sobě sameček se samičkou přiblíží, sladí frekvenci svého pískotu na společných 1200 Hz, tedy přibližně o oktávu a půl výše než je komorní "A", které je základem veškerého moderního ladění, a které má frekvenci 440 Hz. Jedná se tedy u samečků o dvojnásobek a u samiček dokonce o trojnásobek jejich původní frekvence, kdy komáři nastavují harmonickou rezonanci svých hrudních schránek. Je to překvapivé zjištění, protože se dosud mělo za to, že komáři jsou schopni slyšet jen zvuky o daleko nižší frekvenci a vědci se dokonce domnívali, že komáří samičky jsou zcela hluché.

Aby byli vědci schopni studovat komáry, připoutali je "na vodítko", čímž mohli ovlivňovat jejich pohyb v prostoru. Pomocí velmi citlivých mikrofonů zaznamenávali frekvenci jejich pískotu v různých situacích. Benjamin J. Arthur, postgraduální výzkumník z Hoyovy laboratoře, proto umístil do komářího sluchového ústrojí na tykadlech miniaturní elektrody k zachycení fyziologické odpovědi komárů na přehrávku záznamu zvuků vydávaných jejich protějškem při páření.

Výzkumníci z Cornellovy univerzity doufají, že jejich studie pomůže v boji se žlutou zimnicí a horečkou dengue. Podle Lauren J. Cator by se studií těchto zvukových signálů mohlo rozpoznat, co by mohlo hrát při páření důležitou roli při výběru samečka nebo samičky. Bylo by pak například možné připravit v laboratoři geneticky upravené samečky velmi atraktivní pro samičky, čímž by se narušil přirozený rozmnožovací cyklus komárů. Tuto domněnku však budou muset potvrdit další experimenty.

Horečka dengue postihuje ročně 50 miliónů lidí a dvě třetiny celkové světové populace jsou touto nemocí ohroženy. Za epidemii byla horečka dengue označena v Asii, Jižní a Střední Americe a Mexiku, kde dochází k zvýšení počtu nemocných každým rokem o více jak 300 procent. Proti onemocnění neexistuje v současné době žádná účinná vakcína ani specifická léčba, terapie je pouze podpůrná.

Týmu vědců z Cornelliho univerzity byl nadací pro Národní institut zdraví (Foundation for the National Institutes of Health) udělen grant v hodnotě 19.7 milionů dolarů, a studie byla financována i americkým ministerstvem zemědělství (U.S. Department of Agriculture), na pomoc v léčení horečky dengue a kontrolu infikovaných komárů přenášejících toto onemocnění.

 

6.1.2009

Zdrojový článek: ScienceDaily

Přeložila: Martina Niederlová