První díl zahrnuje menší čeledi nočních motýlů, následovat budou tři díly: (II) noční motýli - můrovití, (III) noční motýli - píďalkovití, (IV) motýli s denní aktivitou (včetně nesytkovitých a vřetenuškovitých).

S asi 25 000 známými druhy jsou můrovití na druhy nejpočetnější čeledí motýlů (z toho ve střední Evropě bylo zjištěno na 650 druhů). Ve srovnání s tropickými druhy, dosahujícími často impozantních rozměrů (například brazilská Thysamia agrippina s rozpětím až 33 cm je největším motýlem světa) a skvostných barev, jež si nijak nezadají s pestrostí denních motýlů, je vzhled převážné většiny druhů našich můr více než skromný a nenápadný, i když i zde najdeme několik světlých výjimek vybočujících ze šedého průměru, jako jsou například stužkonosky nebo kovoleskleci. Proto není divu, že tato skupina motýlů stála poněkud stranou zájmu „motýlářů", upínajících svou pozornost především na denní nebo tzv. velké noční motýly. To však v žádném případě neznamená, že můry patří mezi motýly nezajímavé. Je tomu právě naopak, protože co ztratily na vzhledu, to získaly na rozmanitosti způsobu života - to se týká především jejich nedospělých stadií, housenek. Je až s podivem, že až do současné doby se v literatuře, a to i odborné, často setkáváme s tradičně přejímanými omyly týkajícími se způsobu života housenek některých druhů. Účelem této knihy proto není jen podat ucelený přehled všech druhů vyskytujících se ve středoevropském prostoru, ale především seznámit čtenáře se způsobem života jednotlivých druhů. Autoři vycházejí hlavně z vlastních zkušeností získaných z přírody i z chovů housenek a motýlů v zajetí.