Tým vědců - Ernst Schmitter z Univerzity aplikovaných věd v německém Osnabrücku a jeho kolega, John Leeman z Leemanovy laboratoře WebStorm - zachytili tyto signály během zkoumání typu rotující bouře označované jako supercela.

Supercela bývá doprovázena silným větrem, deštěm a kroupami spolu s několik kilometrů širokým vírem rychle kroužícího větru. Přibližně 30% těchto bouří se přiblíží až k zemi a vznikne tornádo. Schmitter a Leeman tvrdí, že vířivý pohyb bouře generuje elektromagnetické záření. Když se částice prachu zvířené bouří třou o dešťové kapky, získají opačný náboj. Lehčí částice, mající většinou negativní náboj, se dostávají do vrchní části trychtýře, zatímco těžší, kladně nabité částice padají podle vědců dolů. Při rotaci částic ve víru dochází ke vzniku nízkofrekvenční elektromagnetické radiace. Nerotující bouře vytvářejí pouze elektrický hluk.

Noční vidění

V současné době se předpověď výskytu tornád spoléhá buď na skupiny "lovců tornád" pohybujících se v terénu nebo na radary. V případě radaru jsou vysílány proudy mikrovln, které narážejí na dešťové kapky nebo části krup. Část energie je odražena zpět směrem k přijímači, ve kterém se pak vytváří obraz jádra bouře. Je tak možné odhalit potenciální tornáda i změřit i jejich vzdálenost.

Podle Schmittera by elektromagnetické vlny měly nabídnout lepší výsledky než obě uvedené metody. Nízkofrekvenční radiace může proniknout hlouběji do mraku než mikrovlny a může tak přinést přesnější obraz jádra bouře. Nová metoda by měla být také rychlejší, jelikož elektromagnetický signál může být sledován stále, zatímco obnovení obrazu z radarového signálu trvá několik minut.

Tato metoda by nabízela i lepší výsledky, než jaké mohou mít lovci tornád, kteří se při sledování rodící se bouře spoléhají pouze na vizuální vjem a nemohou se vždy dostat dost blízko, aby získali přesný obrázek.

Sbírání podpisů

"Bylo by dobré mít ještě další nezávislý způsob jak případné tornádo odhalit, například při špatné viditelnosti - v noci, v hustě zalesněných oblastech nebo v případě rozsáhlých dešťů," říká Melville Nicholls z Coloradské university ve městě Boulder. Týmu se doposud podařilo zachytit pouze elektromagnetické vlny jednoho relativně slabšího tornáda. Tým plánuje další sběr dat a následné vybudování rozsáhlejší databáze "podpisů" tornád. "Zkoumáme také, jestli jsme na základě informací o síle elektromagnetického pole schopni určit dobu, kdy se tornádo dotkne země," uvádí Leeman. "Každoročně je vydáno mnohem více varování před tornádem, než kolik tornád opravdu vznikne," říká Paul Knightley ze společnosti zabývající se předpovědí počasí MeteoGroup UK. "Každá nová metoda detekce by byla jistě zajímavá." Dodává ale, že bude zapotřebí ještě řady dalších pozorování před tím, než bude možné s metodou elektrodetekce počítat.

 

20.2.2009

Zdrojový článek: NewScientist

Přeložila: Veronika Součková