„Tato publikace se snaží přiblížit stavby, které byly významnými prvky původní kultivované zemědělské krajiny obklopující Prahu vymezenou hradbami.

     V příměstské krajině za hradbami pražských měst se od středověku vyvíjely jednak tvrze, postupně od 16. století přestavované v honosnější zámky a zámečky, jednak jako svébytný a ojedinělý stavební druh příměstské usedlosti. Některé z nich zůstaly dodnes v původním prostředí sadu či parku. Jedinou výjimkou, o které je nezbytné se zmínit, je stavba, která se v době svého vzniku nacházela uprostřed rozsáhlé zeleně, byť to bylo uvnitř hradeb. Je to Michnovský letohrádek, zvaný Amerika, který celý cyklus uvádí.

   Z mnoha set těchto staveb existujících za hradbami do poslední čtvrtiny 19. století, kdy byly hradby strženy, zůstalo uchováno jen málo. Zanikaly postupně, v dávnější minulosti (to platí zejména o tvrzích), nejvíce však v 19. a 20. století.

   Z desítek tvrzí se jich dochovalo víc než třicet. Z usedlostí, kterých existovaly stovky, zůstal jen zbytek, který přesto představuje velké bohatství tohoto ojedinělého stavebního druhu. Dnes stojí v rámci vlastního města, zejména v části Smíchova, Košíř, Dejvic, Šárky, Libně a Vysočan. Na Vinohradech, kde jich bylo nejvíce, zůstaly nepatrné zbytky. Tyto stavby, rozmanité ve svém stavebním uspořádání i architektonickém výrazu, vyrostly většinou z původních středověkých viničních domů a lisoven, stojících mezi vinohrady. Mnohé z nich, situované na terénních vyvýšeninách, tvoří i dnes výrazné krajinné dominanty.

    Z někdejších viničních domů, pouze sezónně využívaných, se postupně vytvořily usedlosti a letoviska. Desítky těchto staveb, které připomínají již jen názvy ulic a míst, pohltilo rychle se rozvíjející město. Od 19. století se také měnila funkce usedlostí.

   Publikace pojednává rovněž o stavbách, které jsou mnohdy neprávem opomíjeny. Text, vycházející z terénního a archivního průzkumu, se snaží spravedlivě zobrazit vedle staveb architektonicky či historicky významných i stavby méně známé."

                                                        Z předmluvy autorky.