Metoda spočívá v přenosu přesně vybraných přirozených genů mezi organismy, jež se nekříží. Klasickým příkladem je přenos genů nazývaných Cry z běžné půdní bakterie Bacillus thuringiensis do brambor, kukuřice, bavlny a jiných plodin. Takto „geneticky modifikované“ (GM) plodiny využijí vnesený gen pro produkci Cry proteinu, který velmi specificky hubí určité druhy hmyzu. Komerční GM plodiny vytvářejí Cry protein(y), které je spolehlivě chrání před klíčovými škůdci. Na rozdíl od postřiku insekticidů nejsou ohroženy užitečné druhy hmyzu. Pro svou neškodnost pro jiné organismy se suspenze spor B. thuringiensis často používají v ekologickém zemědělství. Zemědělci pěstující GM plodiny ušetří prostředky za nákup insekticidů a omezí výjezdy techniky. Současně mají vyšší příjmy, protože potření klíčových škůdců se promítne do vyšších výnosů. Podobné výhody přináší zemědělcům pěstování GM plodin, které tolerují určité systémové herbicidy. Usnadňují odstranění plevelů s menší ekologickou zátěží. Může se také omezit orba.

GM plodiny se v minulém roce ve světě pěstovaly na 125 milionech hektarů, zejména ve státech s vysokou zemědělskou produkcí (USA, Kanada, Brazílie, Argentina, Austrálie, Čína a další). Za celosvětovým trendem výrazně zaostává využití GM plodin v Evropě a s tím spojené snížení konkurenceschopnosti evropského zemědělství na světovém trhu. Pro komerční využití je v EU povolena jen GM kukuřice chráněná Cry toxinem proti zavíječi kukuřičnému a obdobným škůdcům. Ta se pěstuje na Pyrenejském poloostrově a v několika málo jiných státech. EU navrhla pravidla tzv. koexistence, která dávají rolníkům svobodu volby mezi použitím GM plodin a běžnou nebo ekologickou agrotechnikou. Bohužel, některé členské státy (např. Rakousko, Maďarsko, Francie, Německo a další) odmítají jakékoliv GM plodiny. Tento postoj je do značné míry důsledkem regulačních pravidel, jež řadí transgenní plodiny na úroveň prudkých jedů, výbušnin a drog a velmi znesnadňují jejich využití. Takové pojetí regulace upevňuje ve veřejnosti i politické reprezentaci některých států různé pověry a vyvolává obavy.

Zemědělci, kteří získali s GM zkušenosti, jejich pěstování rozšiřují. Ve světovém měřítku lze předpokládat více než 5% meziroční nárůst a odhad pro EU počítá pro rok 2009 s více než 100 000 ha – v ČR bude zřejmě překonána rozloha 8380 ha, která byla GM kukuřicí oseta v roce 2008.

Zkušenosti zemědělců, ekonomické tlaky a jednoznačný postoj odborné veřejnosti vedly Evropskou komisi k zahájení aktualizace regulačních pravidel. Rada ministrů vyzvala vědeckou komunitu, aby se zúčastnila debaty o této problematice. ČR má ve výzkumu i využití GM plodin dlouholeté zkušenosti a čeští vědci se účastní činnosti mezinárodních orgánů v této oblasti. Považovali proto za svou povinnost, zejména v době českého předsednictví EU, poskytnout politikům přehled o stavu současných znalostí. Činí tak formou Bílé knihy, která upozorňuje na nesrovnalosti mezi zjištěnými skutečnostmi a zastaralými regulačními pravidly. Prezentují anotace svých některých studií a upozorňují na zahraniční přehledy této problematiky.

V závěru formulují několik bodů, jež jsou pro vytváření nových pravidel zvláště důležité:

 

  1. Politická rozhodnutí o GM plodinách by neměla být v rozporu s vědeckým poznáním a praktickými zkušenostmi.
  2. Metody šlechtění by měly být posuzovány podle výsledku, nikoliv škatulkovány na genetické modifikace a ostatní.
  3. Princip předběžné opatrnosti by měl být nahrazen důkladným a spolehlivým hodnocením rizik a přínosů každé zemědělské technologie.
  4. Při hodnocení rizik je třeba brát v úvahu i přínosy a srovnávat alternativní technologie, tedy např. GM plodiny odolné vůči hmyzu versus standardní plodiny ošetřené insekticidy versus plodiny pěstované metodami  ekologického zemědělství.
  5. Ekonomická hodnocení musí být rovněž založena na srovnání obdobných technologií. Pokud mohou jednotlivé členské státy zakázat technologii, která je v EU povolená, mělo by jim být umožněno i použití technologií, které v EU jako celku povoleny nejsou (za předpokladu, že neomezí rozhodování ostatních států EU).
Kontakt
prof. RNDr. František Sehnal, CSc.,
ředitel Biologické centrum AV ČR, v. v. i., České Budějovice
tel.: 387 775, 387 775 220, e-mail: sehnal@bc.cas.cz


zdroj: tisková zpráva Akademie věd


genetické modifikace rostlin

 

Obrázek:
Gen (Bt) z bakterie Bacillus thuringiensis může být vložen do plodiny jako kukuřice. Pokud škůdce jako např. zavíječ kukuřičný začne požírat tuto rostlinu, přijme s potravou protein, který je zakódován v genu Bt a který se přeměnil v rostlinu kukuřice. Tento protein vytváří krystaly, které proniknou do buněk ohraničujících vnitřnosti hmyzu. Ten následně zemře. Obecně řečeno, nekontrolovaní škůdci mohou způsobit přímé ztráty poškozením pletiva listů, cévního pletiva a zrn. Nepřímé škody mohou vyplývat ze zvýšení rizika hnití stonků, hnití klasů, kontaminaci zrna mykotoxinem, poškození stonků, opadání klasů. (zdroj: APSnet)