„V úvodu knihy je shrnuta historie objevů prvních exoplanet. Poté se čtenář seznámí se soudobými metodami detekce cizích planetárních soustav. Dále je pro ilustraci rozmanitosti světa exoplanet popsáno devět různých soustav, podrobně je vysvětlen scénář vzniku naší sluneční soustavy, který máme zatím k dispozici, a podán přehled budoucích velkých projektů, jež si kladou za cíl výzkum cizích planet. Závěr publikace je věnován velice aktuálnímu problému: V čem zůstává naše Země výjimečná, že na ní vznikl krátce po jejím utvoření život a udržel se po celou dosavadní historii planety?

   „Objev první cizí planetární (nebo též extrasolární) soustavy byl vyhlášen v říjnu 1995, když o téměř čtyři roky dříve, v lednu 1992, bylo zveřejněno pozorování těles planetární hmotnosti, obíhajících kolem jedné zhroucené neutronové hvězdy - pulsaru. Ve zbývajících několika posledních létech dvacátého století objevy cizích planet rychle přibývaly a tento trend trvá i nyní (v době, kdy vychází tato kniha, je známo více než 230 extrasolárních planetárních soustav). Není sporu o tom, že hledaní a výzkum planet mimo sluneční soustavu - neboli exoplanet - bude jeden z významných směrů výzkumu vesmíru na počátku 21. století.

   V době intenzivního nástupu kosmonautiky - v šedesátých a sedmdesátých letech 20. století - bylo zřejmé, že blízká tělesa v planetární soustavě je možné prozkoumat velmi podrobně. To se příznivě odrazilo i v oblasti teoretické: představy o vzniku a vývoji planet se vymanily z rámce pouhých spekulací a velice rychle se proměnily ve standardní teorie vycházející z ověřených dat. Nicméně úskalí výběrových efektů - vždyť sledujeme stále jen jedinou planetární soustavu - se tímto neodstranil.

  Již letmý pohled na data o nově objevených cizích planetárních soustavách jasně naznačuje, že mnohé (ba možná většina) z nich se v řadě parametrů významně liší od té naší: odlišnosti najdeme například v poloze obřích planet vzhledem k centrální hvězdě (zatím jsme schopni spolehlivě zaznamenat právě tyto planety, tělesa méně hmotná ještě nikoli) nebo ve tvaru jejich oběžných drah. Jedním z prvních výsledků dosavadního výzkumu exoplanet je poznání, jak hluboce jsme se mýlili, když jsme soudili, že kolem hvězd slunečního typu musí být planetární soustavy taktéž slunečního typu. Nyní to ale vypadá spíše naopak: co planetární soustava, to nezaměnitelný originál."

                                                                              Z úvoda autora.