Toto úsilí je motivováno zčásti etickými ohledy a zčásti skutečností, že testování na zvířatech je časově náročné a drahé. Směrnice Evropské unie REACH požaduje v následujícím desetiletí testování toxicity asi 30.000 chemických látek. Ale testování důsledků inhalace jediné dávky určité chemikálie vyžaduje většinou více než 200 pokusných zvířat a testování chronických dopadů vdechování dané látky po delší dobu může vyžadovat i více než 3.000 zvířat. Nařízení EU týkající se testování kosmetiky (zahrnující látky od deodorantů a parfémů až po osvěžovače vzduchu) se snaží zakázat všechny testy kosmetiky na zvířatech do roku 2013.

Alternativou testů na zvířatech jsou testy chemických látek na lidských buňkách vypěstovaných v laboratoři. Problémem ale je, jak donutit tyto buňky, aby vytvořily složitou tkáň reagující stejně jako naše orgány. Buněčné bioložce Kelly BéruBé z britské Cardiffské univerzity se podařilo vypěstovat plicní buňky ve formě plochých diferencovaných vrstev připomínajících vnitřní vrstvu plic. Její metoda je již využívána pro testování léků společnostmi Unilever a SatraZeneca. Když však mohou buňky růst ve trojdimenzionálním prostoru (jako v lidském těle), uspořádávají se velmi odlišně a to může změnit způsob, jakým reagují na chemické podněty. „Potřebujeme postoupit od plošného tvaru k trojdimenzionálním strukturám," říká BéruBé.

Často bývá do kmenových buněk umístěno plastové "lešení" a tak je vypěstován umělý orgán. Avšak BéruBé a její kolegové nalezli alternativu, která umožňuje zkoumat tisíce léků najednou. Namísto lešení vypěstovala BéruBé plicní buňky na ploše plastových kuliček o průměru půl milimetru a vytvořila tak kolem každé kuličky něco jako plíce naruby. Konečným cílem je vyvinout čip, na kterém by bylo možné najednou pěstovat a testovat tisíce mikroplic, uvedla BéruBé na Cheltenhamském červnovém vědeckém festivalu.

 Velkým úkolem bude zajistit přijetí této technologie regulačními orgány a přesvědčit akademickou obec, že malé kuličky tkáně vyrostlé v laboratoři nám mohou v testu poskytnout stejné množství informací, jako celé zvíře. Avšak BéruBé poukazuje na skutečnost, že krysí modely jsou pro lidi méně relevantní, než si většina lidí uvědomuje. Například čokoláda je pro krysy smrtelně nebezpečná a jejich anatomie je taková, že mohou dýchat jenom nosem.

17.6.2009

Zdrojový článek:  NewScientist

Obrázek: Povrch zdravé mikroplíce (Dr Kelly BéruBé, School of Biosciences, Cardiff University)

Přeložila: Veronika Součková