Přestože cena je hlavním faktorem určujícím, které zboží lidé koupí, mnozí spotřebitelé chtějí vědět o původu kupovaných produktů víc. To je způsobeno, kromě jiného, sérií nedávných skandálů se závadnými potravinami (od epidemií salmonely až k přítomnosti bakterie E. coli a melaninu v dětském mléce a konzervách pro zvířecí miláčky). "Veřejnost chce vědět, odkud nakupované zboží a potraviny pocházejí, jak je toto zboží vyráběno a zda neobsahuje nějaké "nezdravé" příměsi," říká Dara O´Rouke, ekolog z University of California v Berkley.  Etické a ekologické ohledy jsou důležité. Například ve Spojených státech "se o tyto otázky velmi zajímá malá, ale rychle rostoucí část populace - přibližně 8 až 10 procent," říká odborník na bezpečnost potravin Marion Nestle z New York University. "Zájem o to, odkud jídlo pochází, je součástí rostoucího společenského hnutí".

 Většina výrobců již dnes využívá pro sledování svých výrobků čárové kódy nebo technologii RFID. Ale s pomocí levného mobilního spojení a přístupu na internet je nyní možné shromažďovat a třídit data i ze vzdálených míst a dát je k dispozici konečným spotřebitelům. V mnoha případech si výrobci jsou vědomi skutečnosti, že transparentnost informací o původu jejich výrobků je pro obchod dobrá. Sime Darby, velký dodavatel palmového oleje v Indonésii a Malajsii, spolupracuje se společností FoodReg, španělskou firmou působící v Barceloně, která vyvíjí software pro sledování potravin. Cílem tohoto softwaru je vypracovat systém, který spotřebitelům ukáže, že jejich potravina nebyla vypěstována v místě, kde ještě před nedávnem stál tropický deštný prales.

Ve vzdálených oblastech, kde zemědělci nemají přístup k počítačům, je možné zapsat čas a místo sklizně do online databáze FoodReg pomocí mobilního telefonu. Tyto monitorovací systémy by měly usnadnit kalkulaci vzdálenosti, kterou potraviny urazí, než se dostanou do příslušného obchodu, a umožní tak spotřebitelům odhadnout množství emisí skleníkových plynů způsobených transportem kupovaných potravin. "Kalkulace potravinových mílí a ekologické stopy by mohla být pro sledovatelnost zboží zásadní," říká Heiner Lehr z FoodReg. "Potřebná technologie již existuje. Pokud se za ní postaví nějaký velký obchodník, může se všechno odehrát velmi rychle".

TraceTracker, norská společnost vzniklá v roce 2000 v reakci na sérii evropských skandálů se závadnými potravinami, také buduje online databáze umožňující sledování potravin. Společnost spolupracuje s telekomunikační společností Intel například při sledování halal potravin (tj. potravin zpracovaných v souladu s pravidly islámu, obdoba košer pokrmů). Cílem je vyvinout levný mobilní telefon, který by mohli používat zemědělci, dodavatelé a zpracovatelské společnosti při zasílání informací o produkci potravin do TraceTracker databáze. Konzumenti si pak mohou pomocí svého smartphonu ověřit, že kupované potraviny pocházejí z licencovaných halal zdrojů. "V případě elektronického monitoringu je podvádění mnohem obtížnější," říká Knut Jörstad, předseda společnosti TraceTracker.

Jiné projekty mají za cíl nabídnout nezávislé informace o potravinách v obchodech. Simon Kelly z Institutu pro výzkum potravin v britském městě Norwich a jeho spolupracovníci využívají izotopové analýzy kuřecího masa ke zjištění, kde a jak byla drůbež chována. Procento přítomnosti uhlíkových izotopů v mase ukazuje, nakolik byla drůbež krmena kukuřicí v poměru k ostatnímu zrnu, a izotopy vodíku ukazují na objem srážek v místě, kde byla drůbež chována. Kombinací informací o těchto a dalších izotopech mohou výzkumníci rozpoznat evropská kuřata od kuřat chovaných v Asii nebo Jižní Americe a rozlišit od sebe 21 testovacích míst v Evropě s přesností 85%.

Teoreticky by prý mělo být možné určit původ drůbeže s přesností až na určitou oblast či kraj - což je užitečné pro zákazníky, kteří se chtějí vyhnout drůbežímu masu z oblastí postižených ptačí chřipkou nebo kteří chtějí kupovat pouze potraviny z místní produkce. Online iniciativa nazvaná Fair Tracing Project má v úmyslu zveřejnit, jak s farmáři v chudých zemích zacházejí nadnárodní společnosti prodávající jejich produkty na západě. Zemědělci používají k zasílání fotografií a videosekvencí mobilní telefony a mohou tak „podat výpověď po podmínkách, ve kterých pracují" říká členka týmu Fair Tracing Dorothea Kleine z University of London. Dorothea Kleine a její kolegové přidávají tyto údaje k informacím o tom, jak se zboží dostává z farmy až do obchodu, včetně částky, kterou si cestou účtují balicí, transportní a velkoobchodní společnosti.

Ke dnešnímu dni byly dokončeny případové studie chilského vína a indické kávy. Spotřebitelé by v konečné fázi měli mít možnost vyfotografovat čárový kód výrobku svým telefonem a následně získat příslušné grafy a videa. Existuje již několik telefonních aplikací, s jejichž pomocí mohou spotřebitelé prověřit původ určitého zboží, například Good Guide řadící produkty podle ekologických, zdravotních a sociálních kritérií a Locavore, který využívá GPS systém iPhone pro zjištění, kde se uživatel nachází, a potom zobrazí seznam místních sezónních potravin a místa blízkých farmářských trhů v okolí.

To je ale podle Jorstada jenom začátek. Začnou-li různé projekty shromažďovat data v jednotném formátu, bude možné sloučit různé databáze do jednoho velkého „internetu o potravinách".

 

16.6.2009

Zdrojový článek:  NewScientist

Přeložila: Veronika Součková