Nedávno byl upraven nejhorší scénář klimatických změn, který nyní očekává zvýšení hladiny moře jen o 2,7 metrů při zohlednění vzedmutí hladiny Severního moře bouřemi - to by mělo být podle posledních předpovědí nižší, než se naznačovaly předchozí odhady. Londýnští pracovníci územního plánování nyní tvrdí, že jsou schopni zvládnout zvýšení mořské hladiny na tuto úroveň úpravami temžské bariéry a zvýšením zábran v ústí řeky v délce více než 300 kilometrů. První výsledky projektu nazvaného Ústí Temže 2100, projektu jehož cílem je příprava adaptačního plánu a časového rozvrhu ochrany britského hlavního města během tohoto století, jsou založeny na posledním výzkumu a modelu získaném magistrátem Londýna od Proudmanovy oceánografické laboratoře a Centra pro ekologii a hydrologii ve Wallingfordu.

Podle nich Londýn katastrofa nečeká. Projekt, který má být do roku 2010 předložen britské vládě, má za úkol připravit několik scénářů a bude zásadní pro formulaci realistické politiky v oblasti povodňových rizik pro ústí řeky Temže. „Pravděpodobné zvýšení hladiny moře očekávané do roku 2100 je celkem v souladu s odhadem britského Ministerstva životního prostředí, zemědělství a venkova, přesněji řečeno s očekávaným zvýšením hladiny o 94 centimetrů," uvádí Chris Burnham, hlavní mluvčí projektu Ústí Temže 2100. „Předchozí nejhorší scénář zvýšení hladiny o 4,2 metrů výrazně zohledňoval vzedmutí mořské hladiny bouřemi, které ve skutečnosti nemusí být tak hrozné."

Nový údaj o očekávaném zvýšení hladiny o 2,7 metrů pochází z poslední studie potenciálních přílivových záplav na Temži do roku 2100. „Takové zvýšení je ale vysoce nepravděpodobné," dodává Chris Burnham. „Znamenalo by to, že by se naplnily nejhorší scénáře tání ledu, termální expanze i vzedmutí mořské hladiny bouřemi najednou". Revidovaný odhad znamená, že v tomto století pravděpodobně nebude zapotřebí stavět vnější bariéry v ústí řeky, které jediné by mohly zvládnout nárůst hladiny o 4,2 metrů. Některé řidčeji obydlené oblasti však mohou být trvale zaplaveny.

„Zjistili jsme, že určitými úpravami temžské bariéry a zvýšením zábran na dolním toku můžeme zvládnout zvýšení mořské hladiny až do výše jednoho metru," uvedl Chris Burnham. „Rozsáhlejší úpravy bariéry a zábran by pak mohly zvládnout zvýšení hladiny o maximálně 2,5 metru. Pokud bychom měli zvládnout zvýšení hladiny o přibližně tři metry, bylo by nutné bariéru zásadně změnit. A úplně nová bariéra, fungující společně se starou, by pak zvládla nárůst mořské hladiny o přibližně 3,5 metru."

To už by ale budoucí svět stál před velkým problémem. Evropský projekt Atlantis zkoumající teoretické pohyby úrovně mořské hladiny v souvislosti s klimatickými změnami a nejhorší možné scénáře „nám pomohl najít vhodný přístup k řešení tohoto problému," říká Tim Reeder, výzkumník projektu Ústí Temže 2100, který se účastnil také realizace případové studie Atlantis pro oblast Londýna. „Při řešení projektu Ústí Temže 2100 se snažíme držet krok s vědou a víme, že musíme být flexibilní."

Apokalyptický scénář Londýna pod vodou je tedy zřejmě vhodný jen jako scénář pro katastrofické filmy (například film „Potopa" s Robertem Carlylem). Zda však tento nový optimismus v oblasti adaptačních mechanismů Londýna zmírní veřejnou nervozitu a jaká opatření přijme britská vláda v oblasti preventivních opatření, to se teprve uvidí.

Projekt Ústí Temže 2100 se stal součástí zprávy o možných dopadech klimatických změn ve Velké Británii (UK Climate Impacts Programme) zveřejněné na počátku roku 2009. Roger Street, technický ředitel tohoto programu ustaveného britskou vládou před více než deseti lety, který má navázat místní partnerství umožňující definovat a zmírnit dopady klimatických změn, uvádí, že „je nutné využít metod rizikového managementu a postavit se k tomuto problému čelem. Musíme do diskuse zapojit lidi, protože podle nejnepříznivějších scénářů ke ztrátám v některých oblastech opravdu dojde. Musíme se shodnout na tom, co je pro Británii nejlepší."

"Temžská bariéra," říká Roger Street, „byla velmi účinná v boji  s přílivovými záplavami, ale povodňová rizika v Londýně mají několik zdrojů - například říční záplavové vody, které se do Temže dostanou z přitékajících řek, a záplavy způsobené skutečností, že většina povrchu města je pokryta dlážděním a že dešťové srážky jsou mnohem intenzivnější, než v minulosti. Skutečný problém nastává tehdy, dojde-li ke kombinaci záplav z těchto tří zdrojů."

 

17.11.2008

Zdrojový článek:  European Research Media Center

Obrázek: Featured Posts (London Flooding: Science Fiction or not?, London Flood Pictures)

Přeložila: Veronika Součková