Stolová hora Vladař (693 m n. m.) je dominantou Vladařské vrchoviny na horním toku řeky Střely 50 km severně od Plzně.  Lokalita donedávna unikala bližší pozornosti archeologů a neprobíhaly zde žádné systematické výzkumné aktivity. Nicméně hradiště bylo opakovaně poškozováno nelegálním užíváním detektorů kovů, které zde bohužel zanechalo nevyčíslitelné škody. Nová etapa historie zkoumání lokality zde nastává až v roce 2002, kdy se v rámci grantového projektu financovaného Grantovou agenturou Akademie věd (2002-2006) přikročilo k prvním detailním průzkumům a sondážím zejména v místech narušených nelegálním užíváním detektorů kovů. Projekt přinesl překvapivé poznatky např. o vývoji vegetace a intenzitě antropogenních zásahů na stolové hoře Vladař. Vzhledem ke značnému rozsahu a evidentnímu významu lokality jsou od roku 2005 vybrané otázky zároveň studovány v rámci výzkumného záměru MŠMT a jako součást mezinárodního projektu „Fürstensitze: Frühe Zentralisierungs- und Urbanisierungsprozesse“ (knížecí sídla v 5. století př.n.l. v Evropě).
   
V roce 2007 byla umístěna zjišťovací sonda v prostoru IV. areálu předhradí na břehu malé vodní nádrže vyhloubené v roce 1980. V sondě na břehu se následně podařilo objevit zvláštní roubenou konstrukci z pečlivě opracovaných dubových trámů, která vytvářela několik provázaných komor zachovaných do výšky 70 cm. Do dnešních dnů se dochovaly jen díky unikátním podmínkám v prostoru vlhkého a jílovitého prostředí prameniště. Ze souvrství vyplňujícího jednu z komor byly vyzvednuty i výjimečné organické nálezy, jako např. dobře dochovaná část jemně pletené ošatky. Z odebraných vzorků dřeva z komorových konstrukcí bylo provedeno radiokarbonové a dendrochronologické datování, které určilo stáří konstrukcí do let 480 a 463 př.n.l. V průběhu roku 2008 a počátkem roku 2009 byla provedena geofyzikální měření kolem vodní nádrže, která naznačila existenci obdobných konstrukcí také v širším okolí rybníka. Současné výzkumné práce na v těchto místech vycházejí především z nutnosti odborného zajištění a konzervace narušených dřevěných konstrukcí z 5. stol. př. Kr., které byly silně poškozeny při založení rybníka.
   
Vyhloubení novodobé nádrže uprostřed unikátního naleziště zapříčinilo také pokles hladiny spodní vody a tedy i následné rozpadání svrchních partií roubených dřevěných staveb dochovaných pod povrchem v okolí rybníka.  Části stěn dřevěných komor dnes vyčnívají z obnažených břehů rybníka nad vodní hladinou a unikátní archeologická situace je značně ohrožena.  Měnící se objem vody v umělé nádrži také výrazně zhoršuje podmínky nutné k dalšímu uchování dřevěných architektonických prvků z časné doby laténské. Z těchto důvodů je v současné době prováděn archeologický výzkum nevelkého rozsahu, který formou menších sondáží ověří anomálie naměřené geofyzikálními přístroji, zjistí takto rozsah celého díla a ve spolupráci s Musée cantonal v Lausanne provede odkryv a následné vyzvednutí konstrukce celé jedné komory. V průběhu června byla položena výzkumná sonda na západním břehu rybníka, ve které se podařilo zachytit nároží celé struktury a dostat se na povrch dřevěných komor. Příští sezónu se plánuje odhalit jejich vnitřek a celou komoru vyzvednout ke konzervaci.
 
V současném stavu bádání zatím není zcela jasná ani kompletní podoba konstrukce, tak její původní účel, který však nepochybně souvisel s přítomným prameništěm. Poměrně složité dřevěné konstrukce mající podobu obdélných komor (v některých případech utěsněných na vnitřní straně nevypáleným jílem) mohly v místě pramenišť vytvářet soustavu retenčních nádrží. Při velkém plošném rozsahu celé struktury roubených komor nelze však hypoteticky v některých místech vyloučit ani provázanost s nadzemními dřevěnými stavbami. Vodní zdroje měly v  hrazených sídelních aglomeracích vždy velký strategický význam, což potvrzuje také fakt, že celá situace pramenišť se nachází v silně opevněném prostoru předhradí. Unikátní dřevěné architektonické prvky lze pravděpodobně pokládat za jeden z nejstarších dokladů uměle vybudovaných vodních nádrží s výdřevou v širším Evropském prostoru. Výsledky výzkumu významně přispějí k bližšímu poznání integračních procesů na počátku doby laténské ve střední Evropě, s nimiž pravděpodobně stavby na Vladaři souvisí.

 

zdroj: tisková zpráva Akademie věd ČR z 31. července 2009