Poslední výzkumy odhalily devět nových druhů červů žijících pouze na tělech uhynulých velryb. Co jejich jídelníčku chybí na pestrosti je vynahrazeno velikostí zdroje - tělo uhynulé velryby může zajistit potravu několika generacím červům až na dobu dvaceti let.

 Vzorky mořských červů živících se těly uhynulých velryb na mořském dně byly získány za pomoci dálkově ovládaných podmořských ponorek na pobřeží Švédska a Kalifornie. Tito mrchožrouti jsou typem štětinatých červů (příbuzní suchozemských červů) a specializují se na pojídání bakterií žijících na kostech rozpadajících se těl mořských obrů. Analýza DNA identifikovala tyto červy jako dříve neznámý druh.

 Dvacet let trvající hody z mořských plodů
Když je kostra uhynulé velryby očištěna mořskými masožravci (například sliznatkami a žraloky), dají se do práce tito dvoucentimetroví červi, říká zooložka Helena Wiklund, členka týmu University of Gothenburg realizujícího tento výzkum.

Několik generací červů "může na kostře uhynulé velryby žít i dvacet let podle toho, jak velký konkrétní jedinec byl," dodává Helena Wiklund. „Kostry velryb zůstávají na mořském dně opravdu dlouho." Když je ale kostra uhynulé velryby nakonec zlikvidována, musí si tito červi živící se bakteriemi najít jinou potravu. Ta ale může ležet mnoho mil daleko. Jak se tito drobní tvorové dostanou z těla jedné uhynulé velryby na tělo jiné zůstává záhadou. Některé druhy štětinatých červů se rozmnožují prostřednictvím mikroskopických larev, které se možná mohou pohybovat za pomoci mořských proudů, uvádí Helena Wiklund. Z těl uhynulých velryb „někdy dlouho vytéká tuk; možná, že larvy dokážou tento tuk ucítit, a pak napřou své síly, aby se dostaly k nové potravě," dodala.

Poslední objev naznačuje, že těla uhynulých velryb mohou hostit mnohé zatím neznámé druhy červů, říká Helena Wiklund. A některé z těchto zatím neobjevených druhů mohou po dobu hledání nového bohatého zdroje potravin přežívat požíráním bakterií na jiných místech - například v okolí podmořských hydrotermálních průduchů.

 

23. října 2009

Zdrojový článek: National Geographic

Obrázek: Planet of Microbes

Přeložila: Veronika Součková