„Je to malý krok pro člověka, ale veliký krok pro lidstvo“ zaznělo v televizním komentáři prvních malých krůčků Neila Armstronga po Měsíci. V tu chvíli každý zřetelně viděl jeden z triumfů moderní vědy, které překonávají i nejsmělejší představy našich předků. Málokdo z nás si však uvědomí, že tímto vývojem byla poznamenána i věda samotná. Změnily se metody výzkumu, technické vybavení a především práce s informacemi. Nárůst odborných a vědeckých informací způsobil, že v dnešní době není možné začít s výzkumem bez toho, aby se badatel nejdříve seznámil s výsledky práce ostatních kolegů. Tento proces se stává obtížným a časově náročnějším z důvodu obrovského nárůstu publikovaných informací.

Celosvětová produkce odborných článků se za rok blíží k počtu dvou miliónů, z čehož tvoří 35-40% autoři z USA [ANDROVIČ, 2000]. Celkový počet odborných článků, publikovaných ve Spojených státech, se mezi léty 1975 a 1995 více než zdvojnásobil. V roce 1975 bylo vydáno 353 700 článků, ale v roce 1995 bylo v důsledku zvýšení počtu vědců vydáno již 831 300 článků. Celkový nárůst článků tak v USA meziročně roste o přibližně 3,9%, což znamená, že pokud bude tento růst zachován, objem vědeckých znalostí se může každých sedmnáct let zdvojnásobit [TENOPIR-KING, 1997].

Tuto informační „expanzi“ by nikdy nebylo možné zpracovat bez pomoci moderních technologií.

Elektronické zdroje již z valné části nahradily své tištěné předchůdce. Tištěné materiály jsou ještě pořád významným informačním zdrojem, ale v delším horizontu jejich význam pomalu klesá. Důvody jsou následující:

1) Informace v elektronickém formátu jsou snadno přenositelné.
Data v elektronickém formátu je možné bez větších potíží rozmnožovat a šířit, což u tištěných dokumentů není tak jednoduché.

2) Elektronické zdroje zrychlují komunikační cyklus vědy.
Časopis, článek nebo sborník v elektronické podobě urychluje tradiční publikační proces od autora přes vydavatele až k tiskárně. Distribuce je tak rychlejší a levnější. V současnosti takové modely již dobře fungují (např. služba „Online First“ vydavatelství Springer).

3) V elektronických zdrojích dochází ke komprimaci a zhodnocení informací.
Různé databáze článků zprostředkovávají přístup k informacím, které pocházejí řádově z tisíců článků, knih a sborníků. Shrnujícím způsobem, jakým jsou tyto články zpracovány, by takovéto množství informací nemohl žádný člověk samostatně projít (za předpokladu, že by se chtěl i nadále věnovat vědeckému výzkumu).

4) Ekonomická výhodnost.
Jak je již zmíněno v třetím bodu, publikování v elektronické podobě je výrazně levnější. Tento ekonomický efekt je kromě výrobních a distribučních nákladů třeba vidět i ve snadnějším přístupu k informacím. Poměr cena/užitek je tak ve srovnání s tištěnými zdroji výrazně vyšší.

Placené a volně dostupné zdroje

Pod označením „zdroj“ se skrývají elektronické databáze, časopisy nebo jiné specifické dokumenty.

Dostupné elektronické zdroje je možné dělit do dvou kategorií, a to na:

· zdroje placené
· zdroje volně dostupné

Toto dělení odhlíží od různých distribučních možností, jak se k informacím dostat (pevná paměťová média versus počítačové sítě).

Zdroje placené

Zajišťování informací se stalo službou, kde se platí za její zprostředkování konečnému uživateli. Různé firmy tvoří databáze, odborné časopisy nebo sborníky jako komerční službu, která jim přináší úhradu nákladů a zisk. Vědecká komunita je pouze specifickým sektorem trhu, na který se zaměřují.

Zdroje volně dostupné

Toto označení v žádném případě neznamená, že se jedná o informace zdarma. Jde pouze o označení, že se k informaci může dostat kdokoli, aniž by musel za její využití platit sám. Náklady, spojené s vytvořením této informace platí nejčastěji vláda (především v USA) nebo jiná, zpravidla nezisková, organizace (oborové sdružení apod.).

Níže uvedené typy elektronických zdrojů se vyskytují v obou kategoriích - jako zdroje placené i volně dostupné. Jejich zařazení do jedné z těchto kategorií závisí především na atraktivitě informace, tj. na zájmu a ochotě za ni zaplatit. Jako příklad lze uvést databáze z oblasti chemie a farmacie, které jsou pro výzkum nezbytné, a vzhledem k dynamice oboru také velmi drahé (náklady na udržování aktuálních informací v databázi).

Typy elektronických zdrojů

Informační databáze (bibliografické a nebibliografické databáze)

Informační databázi můžeme charakterizovat jako jednotně strukturovaná data, která tvoří společně s ovládacím softwarem jeden celek.

První databáze vznikaly na konci 60. let jako reakce na rostoucí publikační boom mezi periodiky. Filozofií těchto databází bylo alespoň zachovat přehled o článcích, které se v daném oboru publikují, a usnadnit tak vědcům práci. Struktura dat se postupem času ustálila na tzv. bibliografickém popisu (identifikace článku - název, autor, zdrojový časopis apod.) a abstraktu, který měl přiblížit obsah a závěry článku. Tento typ databází je označován jako databáze bibliografické, tj. pouze s informacemi o článcích, ale bez plného textu článku. Tento typ databází je dosud převládající, i když se rozdíl ve využívanosti různých typů databází velmi vyrovnává.

Výhodou bibliografických databází je podchycení klíčových časopisů v oboru (řádově desítky až stovky titulů), které není možné (z důvodu časových a finančních nároků) všechny sledovat.

Zavedením nových formátů textu a zlepšením komunikačního přenosu na konci 80. let přestal existovat technický problém pro přenos plných textů. Začátkem 90. let se začal navíc masově využívat internet jako dominantní počítačová síť, která skutečně dosáhla propojení celého světa. Začaly se proto objevovat první databáze s plnými texty (fultextové databáze). Ty kromě identifikačního bibliografického popisu a abstraktu začaly nabízet i plný text. Producenti databází tak reagovaly na stále vyšší nároky uživatelů, které vystihla Ruth Pagell [PAGELL, 1993] slovy:

„Uživatelé už si nemyslí, že možnost získat soupis bibliografických citací je báječná věc a možnost získat souhrn článků již také není zázrak, ale bída. Uživatelé chtějí plný text, a to ihned.”

Nevýhodou databází s plnými texty je, že dostatečně nepokrývají celé jádro oboru. Tento problém je způsoben licenční politikou vydavatelů časopisů, kteří nechtějí poskytovat plné texty prestižních časopisů, aby tím nezpůsobili pokles zájmu o jejich tištěné verze.

Kromě databází, které se zaměřily na články z odborných časopisů, začaly vznikat i velmi specifické databáze různých typů, které se souhrnně označují jako parametrické. Tyto databáze se soustředily na časové řady statistických informací, různé adresáře a číselníky (SIC - Standard Industry Codes apod.), různá data o materiálech a jejich složení, ekonomická data a hodnotící zprávy (např. společnost EIU) a další. Vzhledem k náročnosti zjišťování těchto údajů patří tyto databáze k nejdražším.

Elektronické časopisy

Nárůst publikací elektronických časopisů způsobily výše zmíněné ekonomické faktory a také fenomén internetu. Ten dal možnost publikovat každému, kdo má počítač a připojení na tuto síť.

Výsledkem toho bylo převedení starších časopisů do elektronické formy a zároveň vytváření nových, čistě elektronických časopisů. Přes počáteční nedůvěru ve vědecké komunitě si i některé nově vzniklé časopisy získaly respekt odborné veřejnosti, která po ověření kvality publikovaných článků ocenila i rychlost, s jakou je časopis vydáván. Některé elektronické časopisy vydávané různými profesními organizacemi (např. The Scientist) slouží především jako aktuální zpravodajské bulletiny.

Sborníky a preprinty

Sborník je velmi vyhledávaným typem dokumentu, protože přináší informace o výsledcích výzkumu dříve než článek v odborném časopise. Především z ekonomických důvodů (ale nejen pro ně) začali organizátoři různých konferencí publikovat sborníky na CD-ROM a (nebo) na webovských stránkách. Sborníky na webovských stránkách mohou být zveřejňovány aktuálně nebo s určitým časovým odstupem. Příkladem mohou být např. sborníky z konference, zaměřené na problematiku informační vědy - INFORUM (http://www.inforum.cz).

V některých oborech se začaly z preprintů vytvářet organizované knihovny, bezplatně dostupné na webovských stránkách - např. archiv z oblasti fyziky a aplikované matematiky LANL (XXX) v Los Alamos v USA (http://xxx.lanl.gov/). Vytváření těchto archivů je ale finančně velmi náročné, a tak je většina preprintů umístěna na stránkách konferencí a odborných společností, nebo přímo na stránkách autorů.

Dostupnost elektronických zdrojů v České republice

V České republice se začaly elektronické zdroje ve větší míře využívat na počátku 90. let. Hlavním typem jsou bibliografické databáze, které jsou vyhledávané pro pokrytí jádra oboru. Počty různých databází začaly narůstat v druhé polovině 90. let především díky velkým grantovým programům (posledním je program LI - Informační zdroje pro vědu a výzkum).

Protože již přestalo být přehledné, jaké databáze jsou v České republice dostupné, pracovní skupina pro elektronické informační zdroje při Asociaci VŠ knihoven vytvořila malý adresář http://www.aib.sk/infos/infos2000/10.htm, kde je přehled databází na vysokých školách v České republice, který lze prohledávat podle oborového zaměření nebo podle univerzity.

Elektronické časopisy jsou odebírány spíše na univerzitách, zaměřených na přírodní a technické vědy a na medicínu. Existují jak samostatně předplacené tituly v elektronickém formátu, tak i přístup k elektronické verzi jako bonus k předplatnému tištěného časopisu. Přehled časopisů v elektronické podobě lze získat na Portálu Elektronických Časopisů (PEC) na adrese http://www.cuni.cz/pec/hledej.php (zatím je dostupný přehled elektronických časopisů Univerzity Karlovy, na dalších seznamech se pracuje).

Použité zdroje

ANDROVIČ, Aloiz. Dokumentačné identifikátory [online]. 2000. Dostupné z URL: [cit. 2003-01-27]http://www.aib.sk/infos/infos2000/10.htm. Příspěvek konference INFOS 2000, Bratislava.

PAGELL, Ruth. Reaching for the bottle, not the glass : The end-user factor of electronic full text. Database, October 1993, vol. 16, no. 5, s. 8-10.

TENOPIR, Carol - KING, Donald W. Trends in scientific scholarly journal publishing in the United States. Journal of Scholarly Publishing, April 97, vol. 28, issue 3, s 135-171