"Druh‎ý díl fytocenologického přehledu vegetace České republiky je věnován vegetaci nelesních stanovišť, která byla vytvořena nebo jsou silně ovlivněna člověkem. Tato vegetace se označuje jako synantropní (doprovázející člověka) nebo antropogenní (vytvořená člověkem) a dělí se na vegetaci ruderální a plevelovou. Termín ruderální má původ v latinských slovech rudus (= rumiště, zbořeniště), případně rudis (= neobdělávaný), a běžně se jím označuje vegetace rostoucí na narušovaných místech ve městech, vesnicích, podél cest a na dalších člověkem silně ovlivňovaných stanovištích. Vegetace plevelů v polních a zahradních kulturách se někdy označuje termínem segetální (latinsky seges = obilí), někdy se však tento termín zužuje jen na plevelovou vegetaci v obilninách.

   Ruderální a plevelová vegetace obsahuje kromě původních druhů naší flóry také velké množství  nepůvodních druhů, které k nám byly neúmyslně nebo I záměrně zavlékány člověkem už od neolitu. Druhy zavlečené do konce středověku jsou označovány jako archeofyty a druhy zavlečené v novověku jako neofyty. Typy vegetace podobné ruderální vegetaci se však v naší krajině vyskytují I na přirozených stanovištích, jejichž zásoba živin a režim narušování jsou podobné podmínkám převládajícím na stanovištích ovlivňovaných člověkem. Především jde o vegetaci mezických a živinami bohatých půd v říčních nivách a na lesních okrajích nebo holinách, které jsou narušovány občasnými krátkými záplavami nebo zvěří. Tyto přirozené typy vegetace jsou tvořeny převážně původními druhy české flóry, ale ve fytocenologickém systému jsou vzhledem k podobnému režimu narušování a z toho vyplývající podobnosti druhového složení řazeny do těsného sousedství vegetace vzniklé na stanovištích silně ovlivňovaných člověkem. V této přirozené vegetaci se take nezřídka šíří druhy, které jsou v naší flóře nepůvodní. Druh‎ý díl monografie Vegetace České republiky proto pojednává spolu s ruderálními a plevelov‎ými rostlinnými společenstvy take o podobných společenstvech přirozených a polopřirozených.

   Vedle ruderální a plevelové vegetace je v tomto dílu zpracována nelesní vegetace skal, zdí a sutí. V České republice není toto spojení překvapivé, protože větší skalní masivy nebo přirozeně vzniklé sutě jsou u nás spíše vzácné a roste na nich málo rostlinných druhů úzce vázaných na tato přirozená stanoviště. "

                                                                                                                                                                         Z úvodu Milana Chytrého