Miliarda korun na podporu výzkumných center v regionech (Petra Hanušková)

„Kvalitní vědečtí pracovníci pracují často v neodpovídajících prostorech se zastaralým přístrojovým vybavením a tyto podmínky jsou pro další rozvoj ve výzkumu a vývoji limitující. Proto podporu z evropských peněz velmi vítáme," vysvětluje Petra Plachtová z Jihočeské univerzity. Ta získala dotaci v hodnotě přes 270 milionů korun na rekonstrukci a rozšíření centra zaměřeného na výzkum v oblasti rybářství a molekulární biologie.

„Centrum se bude zabývat například zavedením nové technologie výroby kaviáru, zdokonalením systému odchovu hospodářsky nejvýznamnějších druhů ryb v Česku, či monitoringem kvality vody využívajících ryby a raky jako bioindikátory," doplňuje Petra Plachtová.

Téměř 300 milionů korun získalo i Centrum senzorických, informačních a komunikačních systémů (SIX) Vysokého učení technického v Brně.

„Výzkumná centra orientovaná na perspektivní komunikační technologie jsou ve vyspělých státech běžná. U nás podobné pracoviště v současnosti není," zdůvodňuje Zbyněk Raida z Vysokého učení technického v Brně, proč projekt uspěl v žádosti o dotaci z Evropské unie. „Naše centrum se specializuje na výzkum a vývoj technologií pro moderní komunikační systémy jako je přenos digitálních televizních signálů, systémy komunikace mezi automobily, rychlý bezdrátový internet nebo systémy družicové komunikace."

Univerzita Palackého v Olomouci zase za dotaci přes půl miliardy vybuduje Regionální výzkumné centrum pokročilých technologií a materiálů. Výzkumná činnost centra je orientována především na syntézu a charakterizaci nanočásticových a nanostrukturních materiálů, nanopovrchů, tenkých mikro/nano vrstev.

„Ministerstvo školství zatím podpořilo 14 projektů regionálních výzkumných center a evropských center excelence více jak sedmi miliardami korun," říká Jan Vitula z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, které má Operační program Výzkum a vývoj pro inovace na starosti. „Kromě výstavby nových center však ministerstvo školství podporuje také vzdělávání vědeckých pracovníků a vytváření partnerství mezi akademickou sférou a soukromým sektorem. Soustavná investice do lidských zdrojů je také velmi důležitá. Jednou by totiž mohla nastat situace, že budeme mít špičková výzkumná centra, ale žádné vědce."

Přes dvě miliardy na vzdělávání vědců i zahraniční stáže (Ing. Dora Michálková)

Nejen mimopražské vysoké školy a vědecké instituce, ale například i zdravotnická zařízení a neziskové organizace měly v průběhu několika měsíců možnost žádat o příspěvky z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK) na vytváření partnerství mezi institucemi terciárního vzdělávání, výzkumnými organizacemi a podnikatelským, veřejným a neziskovým sektorem.

„Sdílení informací mezi akademickou sférou a soukromým sektorem je pro kvalitní rozvoj výzkumu a vývoje naprosto nezbytné," vysvětluje Jan Vitula z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, které má OP VK na starosti. „Spolupráce mezi akademickou sférou a komerčním sektorem by především měla usnadnit zavádění výsledků výzkumu a vývoje na trh a zkušenosti z praxe pak využít při výuce na vysokých školách."

Na Ministerstvu školství se sešlo celkem 140 projektů požadujících téměř tři miliardy korun. To mnohonásobně převyšuje rozpočet výzvy, který je 625 milionů korun. Úspěšné projekty pak budou moci v rámci posílení spolupráce mezi akademickým sektorem a aplikační sférou čerpat prostředky z evropských peněz například na odborné stáže a praxe, workshopy za účasti zahraničních specialistů nebo jazyková školení. Projekty by měly být definitivně schváleny v průběhu 7 měsíců a první projekty by tak mohly začít s realizací v březnu 2011.

Současně v rámci OP VK probíhá také průběžná výzva na podporu vytváření kvalitní infrastruktury výzkumu a vývoje. Z ní je financováno například zapojení vědeckých kapacit do mezinárodního výzkumu, vytváření špičkových vědeckých týmů nebo další vzdělávání výzkumných pracovníků. Projektů v rámci této výzvy bylo zatím na Ministerstvo školství předloženo 25 a výše poptávané dotace je přibližně 665 milionů korun.

„Musíme si přiznat, že kvalitní vědečtí pracovníci ve výzkumu začínají v Česku ubývat. Mladí lidé raději odcházejí do zahraničí, kde jsou lépe finančně ohodnoceni. Může tedy klidně nastat situace, že zde budeme mít supermoderní vědecká centra vybavená moderní technikou, ale nikoho, kdo s ní bude umět pracovat. Dotace z Evropské unie by měly pomoci tuto situaci řešit," dodává Vitula.