Jak k nálezu došlo? Geolog a paleobiolog Radek Mikuláš z Geologického ústavu AVČR se rozhodl prozkoumat po svém prastaré dubové kmeny vyzvednuté při těžbě písků a štěrků u Čelákovic. Vzorky z kmenů se odebírají především za účelem datování sedimentů, ve kterých se nacházejí, a to pomocí radiokarbonové nebo dendrochronologické metody. V tom případě jsou z kmenů řezány příčné kotouče pro počítání a měření letokruhů. Mikuláš chtěl ale zjistit zdravotní stav stromů před jejich splavením do Labe, hlavně míru napadení larvami hmyzu, a kmeny štípal podél letorostů. Překvapivě se mu tak naskytl pohled na hvězdicovitý vryp, který byl nepochybně dílem člověka. Samotný vryp byl ve dřevě, které zpráchnivělo a rozpadalo se; naštěstí ho jeho tvůrce vyryl do části kmene, ze které předtím odstranil kůru. Jizva na kůře časem zarostla a mladé dřevo zachovalo hvězdici jako jakýsi přirozený odlitek.

Radiokarbonové datování odhalilo nečekané stáří stromu. Vryp musel být proveden již na začátku raného středověku a ruka, která držela nůž byla pravděpodobně slovanská. A tady se otevřel prostor pro mezioborovou spolupráci, které se ujala archeoložka Dagmar Dreslerová.

 Tradice rytí značek a ornamentů sahá až do starší doby kamenné, z pochopitelných důvodů rozkladu organických materiálů, mezi které samozřejmě patří i dřevo, se však uchovaly jen rytiny na kamenech, skalách, výjimečně na kostech. První písemné prameny, zmiňující značky na stromech, pocházejí z antiky a vztahují se k vytyčení hranic pozemků, k označení vlastnictví samotného stromu nebo k vyznačení průběhu cesty. Tato praxe se udržela nepřetržitě až do novověku. Značky na stromech však používali i lovci a sběrači k označování loveckých teritorií nebo jako "záznam" úspěšného lovu, jak to známe u sibiřských loveckých etnik (Khant - nevím překlad do češtiny). Důvody tvorby značek či jiných úprav stromů mohly být i kultovní. Všechny indoevropské národy uctívali duby jako posvátné stromy; u Slovanů byl dub zasvěcen Perunovi a některé kmeny vytažené z řek Dněpr a Desna byly dokonce zdobeny vbitými kančími zuby nebo železnými střelami. 

Jednoznačný výklad funkce či účelu, pro který čelákovická rytina vznikla je tedy nemožný. Unikátnost nálezu spočívá v tom, že hmotné pozůstatky rytin na stromech vytvořené v dávných dobách dosud zcela chyběly. Všichni vědci, kteří měli s nálezem co do činění, jsou toho názoru, že se může jednat o nejstarší dochovaný nález svého druhu na světě. O skutečném počtu takovýchto svědků minulosti ale mnoho nevíme - nikdo je soustavně nehledá; i geolog Mikuláš hledal ve dřevě vlastně něco úplně jiného.

Zdroj: Geologický ústav AV ČR

 

(Zdroj obr.: Wikimedia Commons, autor Lebrac)