„Bratři Mašínové již krátce po svém úspěšném odchodu z Československa odmítli několik nabídek na knižní či filmové zachycení svého příběhu. Obávali se, aby se komunistický režim nemstil na jejich příbuzných. Na jediné tiskové konferenci v Západním Berlíně pouze stručně vylíčili svůj útěk a přítomným novinářům poskytli několik zavádějících informací, aby ochránili své rodiny a přátele.

K svému příběhu se bratři Mašínové a Milan Paumer vrátili teprve na konci padesátých let, když odešli z americké armády. Z výše uvedených důvodů se rozhodli, že se zaměří pouze na cestu do Západního Berlína a vynechají svou činnost proti komunistickému režimu v Československu. Hlavním iniciátorem byl Ctirad Mašín, který nejdříve zachytil společné vzpomínky v rukopise. Poté je rozšířil a přepsal na psacím stroji. Definitivní podoba strojopisu je tedy především jeho dílem. Josef Mašín k němu připojil rukopisné poznámky, v nichž většinou pouze upřesňoval konkrétní fakta. Strojopis také přečetl Milan Paumer, který k němu naopak tehdy neměl žádné výhrady.

Vzpomínky zůstaly v rukopise až do poloviny osmdesátých let, kdy byla v Československu vydána kniha Zdeňka Šarocha (pod pseudonymem František Vrbecký), která oslavovala příslušníky komunistické policie. V reakci na její vydání připravil bývalý "agent-chodec", politický vězeň a představitel K 231 z roku 1968 Ota Rambousek společně se Ctiradem Mašínem dva rozhovory (v roce 1986 pro Rádio Svobodná Evropa a o rok později pro exilový časopis Západ) a poté napsal o příběhu bratří Mašínů samostatnou knihu. Rambouskova kniha měla původně vyjít v torontském nakladatelství manželů Škvoreckých, kteří ji však nakonec odmítli vydat. Teprve krátce po pádu komunistického režimu vyšla ve zkrácené podobě v Praze a měla mimořádný ohlas.

Teprve takřka po padesáti letech se čtenáři mohou sami seznámit s autentickými vzpomínkami osob, jejichž jména se stala symbolem ozbrojeného odporu proti komunistickému režimu v Československu. Strojopis je ovšem nejen jejich cenným dobovým svědectvím, ale rovněž strhujícím literárním dílem i zajímavým archivním dokumentem. Důležitou součástí publikace je rozsáhlá obrazová příloha, kterou sestavil Petr Blažek s pomocí Tomáše Bursíka. Poprvé jsou v ní například publikovány dobové fotografie a dokumenty, které se vztahují k dramatickým událostem v NDR na podzim 1953.“

Z úvodu Petra Blažka a Olgy Bezděkové.