Bakterie hybernující až sto miliónů let objevená na dně Severního ledového oceánu má možná nejdelší životní cyklus ze všech známých organismů. Casey Hubert z oddělení geologických věd university v britském Newcastlu narazil se svými kolegy na tyto bakterie při studiu biologické aktivity ve vzorcích sedimentů z mořského dna u norského ostrova Špicberky. Výzkumný tým předpokládal, že najde organismy, které mají rády chlad, a hynou při vyšších teplotách.

Vrchol mikrobiální aktivity v sedimentu byl skutečně zaznamenán při teplotě 20°C, nicméně když teplota stoupla nad 40°C, došlo ke druhému vrcholu biologické aktivity (zhruba kolem 55°C). V sedimentu byly zcela nečekaně usazeny zárodečné buňky teplomilných mikrobů skupiny Thermophiles, které klíčily pouze při teplotě blížící se 50°C.

Bližší zkoumání genetických sekvencí teplomilných bakterií odhalilo, že jejich nejbližšími příbuznými jsou bakterie z ekosystémů v teplých neokysličených hlubinách oceánské kůry a podzemních ložiscích ropy. Kde se vzaly teplomilné organismy v ledovém sedimentu Arktidy?

Hubertova teorie představená počátkem tohoto měsíce na setkání Společnosti všeobecné mikrobiologie v britském Nottinghamu nabízí vysvětlení: stoupající proudy vytlačí některé buňky z jejich hlubokých teplých sklípků do studené arktické mořské vody, kde pak nečině spočívají. Následně je skryjí sedimenty do doby, než teplota stoupne a umožní klíčení - to však může trvat až sto miliónů let. "Je to, jako by v sedimentech ležela semenná banka rozličných teplomilných druhů," říká Hubert. Tyto spóry mohou podle Huberta zůstat životaschopné celé milióny let a mohou přečkat období překrytí sedimentem a dlouhou migraci do nižších teplejších podpovrchových vrstev. To by mohlo vysvětlit způsob, jakým teplomilní kolonizují tyto podpovrchové ´sklípky´ a osidlují hluboké vrstvy biosféry," dodává.

Geomikrobiolog John Parkes z britské university v Cardiffu poukazuje na to, že existuje i jiné vysvětlení: "Celý oceán projde hlubokou oceánskou kůru zhruba jednou za milion let, takže usazené sedimenty mohou být touto tekutinou ´naočkovány´ při jejím návratu do oceánu."

 

21. září 2010

Zdrojový článek: NewScientist

Obrázek: Micro-organisms - NewScientist

Přeložila: Veronika Součková