Přitom se vědci až dosud domnívali, že výskyt onemocnění je v Evropě ojedinělý. Tento závěr publikovali 5. listopadu v časopise PLoS ONE.

„V roce 2009 se tato plíseň našla v Evropě u čtyř druhů netopýrů. Všichni nakažení jedinci ale byli živí a předpokládalo se, že jde o ojedinělé případy. Když jsme ale letos v únoru a březnu kontrolovali zimující netopýry při pravidelném sčítání, nalezli jsme výrazně víc míst zasažených nákazou," popsal situaci Ivan Horáček. Podle Jana Zimy z Ústavu biologie obratlovců byla jen v Moravském krasu plíseň nalezena v šesti jeskyních. Jaroslav Červený z České zemědělské univerzity v Praze si vzal na pomoc fotografie a hledal na nich netopýry s bílými skvrnami na křídlech nebo s chomáčkem bílé plísně na čenichu. „Celkem jsme na starých fotografiích prohlédli přes šest tisíc zimujících zvířat. Netopýři s plísní se na snímcích objevovali od roku 1995, ale letošní fotografie zaznamenaly oproti předchozím rokům až čtrnáct procent jedinců s viditelnou bílou plísní na těle," řekl.

Hromadný úhyn zatím zaznamenán nebyl

V Severní Americe je geomykóza průvodním jevem vážného problému, syndromu bílého nosu. Netopýři, kteří zde zimují, v posledních letech v důsledku tohoto syndromu hromadně hynou, a to v takové míře, že do dvou desetiletí by mohli z rozsáhlých oblastí na severozápadě Spojených států úplně vymizet. Syndrom se projevuje tím, že netopýři mají v okolí čenichu a na křídlech porost mikroskopické plísně Geomyces destructans. V Evropě se ho zatím přesvědčivě diagnostikovat nepodařilo, navzdory přítomnosti plísně. Bílý porost plísně na těle zvířat totiž ještě nutně neznamená, že se jedná o syndrom bílého nosu. Diagnózu lze spolehlivě stanovit pouze patologickým vyšetřením kůže postiženého jedince, k tomu však zatím nedošlo. „Všechny druhy netopýrů jsou v Evropě chráněny zákony a nesmí se zabíjet ani pro vědecké účely, pokud k tomu není závažný důvod," uvedla na vysvětlenou Helena Jahelková, která Českou republiku zastupuje v mezinárodní organizaci na ochranu netopýrů Eurobats.

Hromadné hynutí netopýrů by ale takovým závažným důvodem být mohlo. Problém je v tom, že úhyny jsou v Evropě hůře pozorovatelné, protože netopýři zde zimují odlišně, v malých skupinkách nebo jednotlivě ukrytí ve štěrbinách. „Abychom zjistili, zda k poklesu početnosti dochází skrytě, sledovali jsme změny v dlouhodobých údajích z každoročního sčítání," přiblížil postup vědců Tomáš Bartonička z Masarykovy univerzity v Brně. Statistické údaje ale úhyn nepotvrdily. „Statistický model pro netopýra velkého ukázal dlouhodobý nárůst početnosti populace a spadají do něj i údaje za poslední dva roky. Takže i když netopýři možná na geomykózu hynou, zatím pokles početnosti není významný," myslí si Emil Tkadlec z Univerzity Palackého v Olomouci a doktor Ondřej Májek z Masarykovy univerzity.

Geomykóza může vyústit v závažný problém - vědci navrhují ochranná opatření

„Nárůst výskytu netopýrů s bílou plísní v posledním roce u nás je alarmující," tvrdí Natália Martínková. „Na vzorcích plísní, které chiropterologové odebírali z živých netopýrů, mikrobiologové a molekulární genetici jednoznačně dokázali, že se potýkáme s plísní Geomyces destructans. O onemocnění víme dnes pořád velmi málo, ale již na základě těchto znalostí je nutné přijmout první opatření pro ochranu netopýrů." Vědci navrhují, aby jeskyňáři používali při expedicích na jiné kontinenty nové oblečení a vybavení, které po návštěvě jeskyně vyhodí a nepřinesou je i se sporami plísně domů. Organizace Eurobats v září přijala rezoluci, která varuje před smrtelnou plísňovou infekcí a nabádá ke zvýšenému sledování příznaků a výzkumu problému. Česká republika tuto rezoluci podepsala. „Spolupracujeme se správami jeskyň a chráněných území, ve kterých jsme našli Geomyces destructans, jelikož se problém týká i zpřístupněných jeskyň. Netopýři hrají významnou roli v ekosystému a mají i ekonomický význam, protože se živí hmyzem. Je důležité abychom se snažili omezit šíření patogenu lidmi," uzavírá Martínková.

Zdroj: Akademie věd ČR

 

(Zdroj obr.: Wikimedia Commons)