„Když ve městě roste počet nemocí, se kterými se jejich obyvatelé setkávají, neměla by se časem města stát přirozeným prostředím, ve kterém se rozvíjí také odolnost vůči těmto nemocem?" ptá se spoluautor studie Mark Thomas, biolog londýnské University College. Podle základní evoluční teorie platí, že lidé, kteří přežijí určitou infekci, mají větší šanci, že předají svým dětem geny rezistence vůči této nemoci. Proto by obyvatelé regionů, kde urbanizace existuje již tisíce let, měli být vůči nemocem odolnější. Tolik teorie, ale jak najít důkaz?

Spoluautor studie Ian Barnes, molekulární paleobiolog na londýnské University College, zkoumal vzorky 17 skupin osob sídlících dlouhodobě ve specifických oblastech Evropy, Asie a Afriky - například tureckých společenství v Malé Asii či obyvatel jižního Súdánu. Barnes analyzoval vzorky DNA a hledal geny související s rezistencí na tuberkulózu (TB) a geny vnímané jako potenciálně rezistentní na malomocenství, leishmaniózu (reakce na štípnutí tropického hmyzu) a nemoc Kawasaki, dětské onemocnění zahrnující zánět cév, které může vést k onemocnění srdce.

Vědecký tým studoval také archeologická a historická data týkající se výskytu starověkých měst v těchto regionech. Například v Malé Asii existuje sídliště Catal Hüyük, které je staré přibližně 8 000 let, ale jihosúdánské město Juba není ani sto let staré. V oblastech starých městských center byla odhalena „velmi vysoká frekvence" genu rezistence na tuberkulózu, říká spoluautor studie Thomas. Naopak, například „v případě Laponců ze severní Skandinávie nebo afrických Malawijců, kteří jen zřídkakdy žili v městském prostředí, nebyla taková frekvence zjištěna."

„Byli jsme ohromeni tím, nakolik zjištění podpořila naše hypotézy," dodal. „Když hledáte v evoluční historii potvrzení podobných úvah, existuje spousta věcí, které mohou naše data rozhodit."

 

Cena za ochranu

„Je to dobrá studie a její zjištění jsou smysluplná," uvádí epidemiolog Andrew Read. Objevují se ale také další otázky. „To, že běžnost výskytu genu rezistence závisela na růstu nemocnosti ve městech, ukazuje, že za tuto odolnost je nutné také zaplatit, jinak by byla prostě běžná," uvádí Read z Pennsylvania State University, který se této nové studie neúčastnil.

Podle něj může tento gen rezistence způsobovat přehnanou reakci imunitního systému - a bránit tělo i případě styku s neškodnými látkami, například burskými oříšky nebo pylem. Lidé se tak stávají náchylnější například k alergiím nebo artritidě. I když je to možná malá útěcha pro pacienty trpící alergií či artritidou, tyto obtíže jsou podle Reada jen nízkou cenou za ochranu před úmrtím na tuberkulózu.

 

8. listopadu 2010

Zdrojový článek: National Geographic

Obrázek: Catal Hüyük, Encyclopedia.com

Přeložila: Veronika Součková