Na své dva výzkumné projekty získali v předchozích dvou letech celkovou dotaci téměř 370 tisíc eur. Nyní lze pro vodní nádrže navrhovat optimální režimy hospodaření, což je přínosné zejména tam, kde se střetávají zájmy různých skupin, jako například rybářů a rekreantů.
„Monitorování ryb v nádržích umožňuje mobilizovat ochranu vzácných rybích společenstev, jako jsou pstruhové, síhové nebo okounové obsádky, které jsou v současné době mnohde ohroženy zánikem. Složení rybí populace v nádržích ovlivňuje kvalitu vody - zatímco některé druhy ryb jí prospívají, mnohé jí škodí, a jsou tedy nežádoucí. Nyní je možné kvalitu vody hlídat a v případě potřeby také regulovat nežádoucí lidské vlivy, jako je kolísání hladiny, hydroenergetika, rybářství či rekreační využití," řekl k přínosu svého projektu „Monitorování rybích obsádek českých údolních nádrží" Jan Kubečka z Hydrobiologického ústavu.
Hydrobiologický ústav Biologického centra Akademie věd ČR se systematicky věnuje studiu základních jevů, které řídí procesy v nádržích a jezerech. Významnou součástí tohoto výzkumu je také pochopení role ryb a její řízení ve prospěch kvality vody a životního prostředí. Česká republika má minimum jezer a jejich krajinnou funkci často přejímají přehradní nádrže. Ty jsou ovšem víceúčelové (kromě ekologických funkcí mají i specifické funkce provozní, zadržují vodu, slouží jako zásobárna surové pitné vody, energetickým účelům, k rekreaci, dopravě a podobně), což může bránit vzniku prostředí analogického s jezerními ekosystémy. A právě vytváření přirozených ekosystémů v umělých nádržích je v současnosti velmi aktuálním tématem. Evropská komise tyto snahy podpořila rámcovou směrnicí o vodách (2000/60/EC).

Výzkum využívá unikátních rybářských dat a matematických modelů
Zatímco Kubečka se svým týmem získává informace o rybích populacích vzorkováním, např. analyzuje vzorky rybí populace zachycené ve vlečných a tenatních sítích nebo na echogramech či jiných vizuálních záznamech, David Boukal, rovněž z Biologického centra, vnesl do metodologie monitorování navíc statistické metody a matematické modelování. Inspiroval se přístupem kolegů z Institutu mořského výzkumu v Bergenu v Norsku, kteří takto studují mořské ekosystémy. Boukal navázal spolupráci s českými rybáři, shromáždil dostupná rybářská data a vypracoval postupy jejich vyhodnocování pro potřeby zjišťování stavu vodních nádrží. „Systém získávání rybářských statistik v České republice je světově unikátní a máme také k dispozici data získaná během dlouholetých ichtyologických výzkumů. Výstupy subprojektu ukazují na nové možnosti spolupráce mezi sportovními rybáři a vědci, která může sloužit k trvale udržitelnému využívání přírodních zdrojů v České republice," řekl ke svému projektu nazvanému „Monitorování prostředí uměle vytvořených nádrží: co říkají data a modely?" Boukal.

Dlouholetá spolupráce s Nory se vědcům vyplatila
Vědci z Biologického centra získali na svůj výzkum finanční podporu z tzv. Finančního mechanismu EHP a Finančního mechanismu Norska, které vznikly na základě dohody mezi Islandem, Lichtenštejnskem, Norskem a Evropskou unií a v nichž bylo pro Českou republiku vyčleněno celkem 131,80 milionu eur, tj. cca 3,27 miliardy korun. Jednou z výhod Biologického centra, jež nepochybně ovlivnila úspěšnost přihlášky, byla jeho dlouholetá aktivní spolupráce s norskými pracovišti - Ústavem mořského výzkumu a Univerzitou v Bergenu a Univerzitou v Oslu. Rozpočet projektu „Monitorování rybích obsádek českých údolních nádrží" byl zhruba 400 tisíc eur, přímá dotace pokryla 290 tisíc eur, zbytek byl financován Biologickým centrem a Akademií věd. Rozpočet na projekt „Monitorování prostředí uměle vytvořených nádrží: co říkají data a modely?" byl 95 tisíc eur a kromě přímé dotace ve výši 85 tisíc eur získalo Biologické centrum na jeho spolufinancování dotaci 130 tisíc Kč od Ministerstva školství ČR. Projekty byly spuštěny v roce 2008 a 2009 a v současnosti končí. Výsledky budou prezentovány na závěrečném odborném semináři, který se koná ve dnech 16.-17. prosince v Praze v budově Akademie věd ČR na Národní třídě.

Zdroj: Akademie věd ČR

 

(Zdroj obr.: Wikimedia Commons)