Několik miliard let byly bakterie (jednobuněčné organismy bez jádra) jedinou buněčnou formou života na Zemi. Potom, někdy před 1,6 až 2,1 miliardami let, se objevily eukaryotické buňky. Tyto buňky byly předvojem rozvoje mnohobuněčného života na Zemi - rostlin, hmyzu, živočichů a lidí. Vědcům se dosud nedařilo najít „prvotní buňku" spojující rané buňky bez viditelného jádra s pozdějšími buňkami s jádrem, takže jako vysvětlení vzniku těchto nových typů buněk často sloužila teorie fúze (spojení dvou buněk s cílem vytvořit buňku novou).

Nová zjištění vědců z dublinské University College a European Molecular Biology Laboratory v německém Heidelbergu publikovaná v časopise Science 20. listopadu 2010 překonala vysvětlení prostřednictvím teorie fúze, neboť podle nich hledaný mezistupeň (neboli „chybějící článek") tu existuje po celou dobu.

„Náš objev znamená, že výskyt eukaryotických buněk na Zemi je možné vysvětlit dlouhodobým evolučním procesem podle Darwinovy teorie spíš než teorií fúze," uvádí biolog Dr. Emmanuel Reynaud z dublinské University College, jeden ze spoluautorů tohoto vědeckého článku. „Naše analýzy ukazují, že bakterie PVC (planktomycéty, verrucomikrobi, chlamydie), jejichž příslušníky dnes najdeme v čistírnách odpadních vod nebo kyselých mokřinách, jsou spojujícím článkem buněčné struktury. Jsou o něco větší než ostatní známé bakterie a pomaleji se dělí."

„Struktura PVC ukazuje, že se jedná o předchůdce „chybějícího článku" mezi prokaryotickými buňkami a eukaryotickými buňkami," uvádí Dr. Damien P. Devos z European Molecular Biology Laboratory v německém Heidelbergu, který se na vzniku tohoto vědeckého článku podílel.

 

27. listopadu 2010

Zdrojový článek: ScienceDaily

Obrázek: Bakterie, EMBL Heidelberg

Přeložila: Veronika Součková