Publikace Pluhy, nemoci a ropa se snaží objasnit znepokojující otázku, proč atmosférické koncentrace metanu během posledních 5000 let rostou, jakkoli z historického vývoje vyplývá, že bychom měli pozorovat spíše pokles. Podobnou „nesrovnalost" autor objevil též u dalšího významného skleníkového plynu, u oxidu uhličitého. Kriticky vzrůstající trendy koncentrací zmiňovaných skleníkových plynů uvádí autor ve spojitost s lidskou činností, jmenovitě se zemědělstvím. V souvislosti s tím na jednom místě píše: „Vědci si až donedávna mysleli, že lidé začali podnebí měnit teprve před 100 či 200 roky a že to byl přímý důsledek změn zapříčiněných vypouštěním plynných zplodin do ovzduší po průmyslové revoluci. Já však nabízím jiný pohled: klima přestala utvářet příroda a začal je utvářet člověk již několik tisíc let nazpátek a stalo se to v důsledku zdánlivě ,nevinných‛ inovací souvisejících se zemědělstvím. Klima jsme utvářeli ještě předtím, než jsme začali stavět města, než jsme se naučili psát a než jsme založili všechna světová náboženství. Obdělávali jsme totiž půdu." Velmi zajímavé jsou rovněž autorovy hypotézy o možném klimatickém dopadu pandemií, jako byla Černá smrt či epidemie v Americe při osidlování kontinentu Evropany po objevení Kolumbem.
Výzkum, který předcházel této knize, začal v době, kdy jsem působil jako profesor na Fakultě environmentálních studií Virginské univerzity, kam jsem přestoupil z Lamontovy-Dohertyho geologické observatoře při Columbijské univerzitě. Podařilo se mi vzbudit zájem aspiranta Jonathana Thomsona o dlouhodobý výzkum a posléze jej dotlačit k sepsání semestrální práce na téma, které mě už delší dobu zneklidňovalo: koncentrace metanu v atmosféře za posledních 5000 let vzrostla, ačkoliv všechny mé tehdejší poznatky o chování metanu v přírodě napovídaly tomu, že mělo dojít spíše k jejímu poklesu. V roce 2001 jsme společně v odborně redigovaném tisku uveřejnili práci, v níž jsme nečekané chování metanu připsali na vrub činnosti člověka. Na začátku roku 2001 jsem odešel do penze a doma jsem se začal intenzivně zabývat jinou záhadou: nárůstem koncentrace oxidu uhličitého, jenž je patrný během posledních 8000 let, třebaže všechny přirozené faktory (jak je chápu já) předpokládají pokles. V roce 2003 vyšlo tiskem pojednání, v němž svoji novou hypotézu shrnuji, a shodou okolností právě tehdy jsem na totéž téma přednášel na výroční konferenci Americké geofyzikální společnosti v San Francisku. A úplně nedávno jsem o tom hovořil před tolika studenty, kolik jsem jich snad nikdy v životě neviděl pohromadě. Lidé jsou mojí novou hypotézou okouzleni a vzbuzuje v nich živý zájem, nicméně ve vědě se na přijetí nových myšlenek čeká déle; vědecká obec stále zvažuje, jak zareagovat. Verdikt je dosud hudbou budoucnosti.
Z předmluvy knihy.
Ruddiman, William F. Pluhy, nemoci a ropa : jak lidé ovlivnili klima / William F. Ruddiman ; [z anglického originálu ... přeložila Jaroslava Kočová ; doslov k českému vydání napsal Václav Cílek]. - Vyd. 1. - Praha : Academia, 2011. 294 s. : il., mapy. - (Galileo ; sv. 45) Název originálu: Plows, Plagues, and Petroleum. How Humans Took Control of Climate ISBN 978-80-200-1860-1 (váz.)
"Edice Galileo, v jejímž rámci již vyšlo či v nejbližší době vyjít má už 32 knih, tvoří vlastně páteř ediční činnosti našeho nejprestižnějšího vědeckého nakladatelství Academia. Název nebyl volen náhodou - ediční řada přináší knihy renomovaných českých i zahraničních autorů, týkající se přírodních věd a jejich vlivu na směřování naší civilizace v nejširším slova smyslu. Podobně jako někdejší Galileovy objevy otřásly myšlenkovým světem raně novověké Evropy, mají objevy přírodních věd obecně své společenské dopady, tu převratné, tu plíživé. Rudý posuv i sociální život mravenců se stávají velmi brzy z akademické libůstky čímsi, co může změnit prisma nazírání na lidský i mimolidský svět, kolem zdánlivých okrajovostí se mohou rozpoutat rozsáhlé diskuse, emoce i nevole - pomysleme jen na kardinály, kteří se kdysi odmítali podívat dalekohledem na Galileem objevené Jupiterovy měsíce. Z tohoto důvodu se řada knih této edice pohybuje na pomezí věd přírodních a společenských a tematická šíře se táhne od biologie, klimatologie, přes matematiku, fyziku až po filozofii, ekologii a medicínu. Svět i člověk je ostatně jeden a rozdělení jeho poznání na jednotlivé disciplíny je spíše věcí konvence a metodologicko-organizačních záležitostí. Je to právě edice Galileo, která by měla pro naši vzdělanou veřejnost zprostředkovat tento plastický pohled na „drama světa" a dobrodružství jeho poznání."
prof. Stanislav Komárek
- významný český biolog, filozof a spisovatel; působí na Přírodovědecké fakultě UK a Fakultě humanitních studií UK.
Knihu nakladatelství Academia, které se zaměřuje na vydávání publikací ze všech vědních oborů, si můžete zakoupit i na stránkách jejich internetového knihkupectví. Academia vydává původní vědecké monografie a práce českých vědců, díla klasiků vědy, překlady zahraničních autorů, populárně naučnou literaturu, literaturu faktu, encyklopedie, slovníky, jazykové učebnice, příručky a vysokoškolské učebnice, ale také kvalitní českou i překladovou beletrii.
