Žánr eseje má tu výhodu, že v něm lze vyslovit i věci, které by jinde přečnívaly a nevyřčeny tlačily biologa na duši. Proto je také celá řada biolobů psala a publikovala, pomysleme jen třeba na L. Thomase či S. J Goulda. I u nás má esejistika produkovaná vědci značnou tradici, rozsah a popularitu, neúměrnou celkově nevelkému národnímu a jazykovému "rybníku". Jako "vedlejší produkt" přírodovědecké práce a zájmu tak vzniká svérázný útvar, který je dnes celosvětově oblíben a který supluje to, co se ve specializovaných monografiích skrývá a zůstává přehlédnuto: že živý svět, lidský i mimolidský, je v podstatě jeden a jeho fungování můžeme nějak zahlédnout při sledování plžů na zahrádce, hráčského doupěte i rozvodněného Jang-c'-t'iangu. Že se vůbec vyplatí se i mimo služební hodiny dívat okolo sebe.

Z přebalu knihy.