„Mozek není přístroj plný čidel, i když tak často vypadá. Je to přístroj plnící úkoly," řekl Amir Amedi z jeruzalémské Hebrejské univerzity. „Určitá oblast mozku může plnit jedinečnou funkci, v tomto případě čtení, bez ohledu na to, v jaké formě se k ní senzorický podnět dostává."

Na rozdíl od dalších úkolů, které mozek provádí, je čtení relativně nová dovednost stará přibližně 5 400 let. Braillovo písmo se používá jen asi 200 let. „To není pro evoluci dost dlouhá doba, za tak krátký čas nemůže vzniknout zvláštní čtecí mozkový modul," vysvětluje Amedi.

Spoluautor studie Laurent Cohen již dříve ukázal, že v případě vidomých čtenářů slouží ke čtení velmi specifická část mozku označovaná jako oblast vizuální tvorby slova (visual word form area neboli VWFA). Nikdo však dosud nevěděl, co se děje v mozku nevidomých, kteří se naučí číst, přestože nemají vůbec žádnou vizuální zkušenost.

Ve své nové studii použil Amediho tým metodu zobrazování prostřednictvím funkční magnetické rezonance. S její pomocí měřil mozkovou aktivitu osmi osob nevidomých od narození, které četly věty nebo nesmyslný text psaný Braillovým písmem. Pokud by byl mozek založen na zpracování smyslových informací, mělo by čtení Braillova písma probíhat v oblasti zajišťující zpracování hmatových informací, uvedl Amedi. Je-li ovšem mozek orientován na plnění úkolu, je třeba hledat nejvyšší mozkovou aktivitu v oblasti VWFA - tj. přesně tam, kde se vyskytuje v případě vidomých čtenářů. Právě tuto druhou možnost studie potvrdila.

Porovnání mozkové aktivity v případě nevidomých a vidomých čtenářů neodhalilo žádné rozdíly ve fungování VWFA.

„Hlavní funkční vlastnosti VWFA identifikované v případě osob se zdravým zrakem zůstávají stejné i v případě nevidomých osob a jsou tedy nezávislé na různých způsobech smyslového vnímání zprostředkovávajícího čtení. Navíc se překvapivě ukazuje, že vizuální prožitek není nutný," uvádějí autoři studie. „Podle našeho názoru je to zatím nejlepší důkaz metamodální teorie [fungování mozku]," která tvrdí, že oblasti mozku jsou definovány úkoly, které vykonávají. „Proto by VWFA mohla být označována i jako oblast hmatové tvorby slova nebo ještě obecněji jako oblast metamodální tvorby slova."

Podle názoru vědců je VWFA multisenzorická integrační oblast, která spojuje jednoduché informace do složitějších popisů tvarů, čímž se ideálně hodí pro čtení, které je relativně novou dovedností.

„Její specifické anatomické umístění a silné napojení na jazykovou oblast jí umožňuje spojit vysokou vnímavost slovní reprezentace s jazykovými prvky čtení," uvedli autoři. „Je to tedy ta nejvhodnější oblast pro učení se čtení, a to i v případě, je-li čtení zprostředkováno hmatovými vjemy bez předchozí vizuální zkušenosti."

Podle Amediho se vědci chystají zkoumat mozkovou aktivitu lidí, kteří se teprve učí číst Braillovým písmem. Chtějí tak zjistit, jak rychle začíná být příslušná část mozku využívána. „Jak se mozek mění při zpracování slovních informací?" ptá se Amedi. „A je taková změna okamžitá?"

 

22. února 2011

Zdrojový článek: ScienceDaily

Přeložila: Veronika Součková

 

(Zdroj obr.: Wikimedia Commons, autor Christophe Moustier)