Největší koncentrace minerálních vod Českého masivu se soustřeďuje do západních Čech, odtud pásmo zřídel pokračuje přes severní Čechy a Polabí k městu Náchod a přes polské Kladsko směřuje do Jeseníků a na severní Moravu a do Slezska. Tento pás minerálních vod náleží Českému masivu - variské geologické jednotce, která byla během alpínského vrásnění v neogénu tektonicky zmlazena a rozlámána systémem zlomů na mnoho dílčích ker. Hluboké zlomy podmínily nejenom intenzivní vulkanismus (Doupovské hory, České středohoří, sopky v okolí Bruntálu) a přínos CO2 nutného ke vzniku zcela převažujících uhličitých vod, ale byly také příčinou poklesů dílčích kerných pánví, na jejichž dně začalo docházet k mořské nebo jezerní sedimentaci (Chebská pánev, Sokolovská pánev). Vrstvy těchto sedimentů pak vytvořily místy podmínky pro tvorbu síranových a chloridových vod.
Na severní Moravě a ve Slezsku se pásmo minerálních vod Českého masivu stýká s pásmem minerálních vod Západních Karpat, jež náleží rozsáhlému alpsko-himálajskému horskému systému. Výskyt minerálních zřídel zde kopíruje průběh horských pásem a sníženin a směřuje od Ostravy a Beskyd směrem na jihozápad k Brnu a Mikulovu a pak dále do Rakouska. Na našem území převažují především sirné vody, vyskytují se však i vody chloridové, uhličité a síranové.
Jak je z geografického rozmístění minerálních pramenů patrné, jižní Čechy a západní Morava jsou z hlediska výskytu minerálních vod "jalové". Příčinou je stará a velmi stabilní geologická jednotka moldanubikum, která nebyla postižena alpínským vrásněním.

Z kapitoly Výskyt minerálních vod