Průvodce informacemi o vědě a výzkumu
AktualityOdkazyČlánkyUdálostiKnihyZ médiíDatabáze odborníkůHodnocení vědy
Hledej
Hledá v rámci
sekce: Knihy
Źivý, syn bdícího

Živý, syn bdícího

příběh filosofa samouka, Risálat Hajj Ibn Jaqzán
  • Abú Bakr Ibn Tufajl

Autor žil ve 12. století v Andalusii. Vykládá arabsko-islámský, v základě aristotelský, obraz světa s příměsí mystiky formou vyprávění o chlapci, který se sám na liduprázdném ostrově propracuje vlastní zkušeností a silou rozumu k plnému poznání. Dílo ovlivnilo evropskou literaturu a filosofii.
Do češtiny je přeložil I. Hrbek v roce 1957. Nynější nové vydání přidává Ibn Tufajlovu filosofickou předmluvu, dříve vynechanou, a dílo je doplněno úvodem a poznámkovým komentářem, zachycujícími nová zjištění, ohlasy a názory z minulého půlstoletí. Úpravy provedl Hrbkův žák, orientalista Luboš Kropáček.

Ibn Tufajl, Abú Bakr Muhammad Ibn Abdalmalik
  Živý, syn bdícího : [příběh filosofa samouka : Risálat Jajj ibn Jaqzán] / Abú Bakr Ibn Tufajl; [z arabského originálu přeložil Ivan Hrbek ; překlad revidoval, doplnil a opatřil novým úvodem a poznámkovým komentářem Luboš Kropáček]. / Vyd. 2., upr. a dopl. 1. - Praha : Academia, 2011. - 120 s. - (Orient ; sv. 10)
ISBN 978-80-200-1912-7 

Vychází v edici Orient.

Orient není ani zdaleka jedinou celistvou, homogenní oblastí. Skládá se z množství svébytných kulturních okruhů, s nimiž se Evropa seznamovala postupně, v závislosti na jejich vzdálenosti v prostoru a čase. Toto seznamování a poznávání probíhalo pozvolna a uskutečňovalo se odedávna, násilnou i pokojnou cestou, prakticky od doby tažení Alexandra Makedonského do Asie, přes křížové války, misionářské výpravy, obchodní cesty, zámořské objevy, až po novověkou evropskou koloniální expanzi. S vojáky, obchodníky, misionáři a správními úředníky však přicházeli i cestovatelé, objevitelé a vědci, kteří zpět do Evropy přinášeli zprávy o vzdálených krajích, jež z počátečního líčení exotických kuriozit vyspěly v seriózní vědecké práce zabývající se dějinami, kulturami a jazyky zkoumaných oblastí. Evropa si počala uvědomovat, že není středem světa, že nejstarší zemědělské civilizace, první státní útvary, nejstarší říše vznikly právě v Orientě; bylo tu vynalezeno nejstarší písmo, zaznamenány první písemné památky, první literární skladby, dosaženo prvních úspěchů v technologii zpracování keramiky, kovů a skla, odhaleny první poznatky v přírodních vědách, lékařství, matematice, astronomii, geografii. Vznikly a existovaly tu svébytné a úctyhodné náboženské, filozofické a etické systémy. A konečně i nejhlubší kořeny naší křesťanské evropské civilizace tkví právě v půdě Orientu. To vše stojí za to poznávat i dnes prostřednictvím překladů autentických literárních památek Orientu i fundovaných, nepředpojatých a zasvěcených studií starších i současných badatelů, orientalistů, kteří mají svým čtenářům mnoho co říci. České kulturní prostředí se může právem chlubit stále narůstajícím bohatstvím překladů z orientálních jazyků; stačí vzpomenou díla přeložená z arabštiny, hebrejštiny, perštiny, turečtiny, jazyků starověkého Blízkého východu, indických jazyků, překlady z čínštiny, tibetštiny, japonštiny, korejštiny a mnoha dalších. Seznamovat čtenáře právě s takovými knihami je cílem edice Orient.

PhDr. Jiří Prosecký, CSc.

- vedoucí oddělení Afriky a Předního východu Orientální ústavu AV ČR. Je autorem a překladatelem mnoha publikací a odborných článků.

Knihu nakladatelství Academia, které se zaměřuje na vydávání publikací ze všech vědních oborů, si můžete zakoupit i na stránkách jejich internetového knihkupectví. Academia vydává původní vědecké monografie a práce českých vědců, díla klasiků vědy, překlady zahraničních autorů, populárně naučnou literaturu, literaturu faktu, encyklopedie, slovníky, jazykové učebnice, příručky a vysokoškolské učebnice, ale také kvalitní českou i překladovou beletrii.