"Když jsem v roce 1968 odjel jako postdoktorand na chicagskou univerzitu, poprvé ve svém životě jsem se setkal s českými exulanty. Potkával jsem i exulanty z roku 1948, a dokonce i některé předválečné. Ale zejména jsem se stýkal s těmi, kteří působili na univerzitě, a další jsem potkával na vědeckých konferencích. A tehdy jsem si uvědomil, jací skvělí vědci mezi nimi jsou. Vědci, jež poměry v komunistickém Československu vyhnaly a kteří doma chyběli a chybí dodnes.
Když se po roce 1989 politická situace u  nás stabilizovala, začal jsem je potkávat i zde, doma. A velmi mě zaujal osud některých z nich. Jak se protloukali a nakonec ve svobodném světě uspěli. Ve své funkci místopředsedy a později předsedy Akademie věd ČR jsem s několika historiky jednal o tom, že by se měly osudy těchto našich kolegů zachytit. Později mě velmi inspiroval a v této snaze podporoval Ivan Lefkovits. Jsem rád, že konečně vychází dílo, jež mapuje osudy desítek nejvýznamnějších vědců - exulantů z Československé akademi věd, a doufám, že se nakonec podaří zmapovat osudy všech našich kolegů, kteří v cizíně přispěli k dobrému jménu českého národa..."

Václav Pačes (předseda Učené společnosti ČR)
Z úvodu knihy.