Důležitým argumentem pro udělení pořadatelství akce sdružení CESNET byla skutečnost, že národní síť pro výzkum a vzdělávání, multigigabitová optická síť CESNET2, kterou sdružení dlouhodobě rozvíjí, patří mezi nejvýkonnější národní infrastruktury vůbec, a také fakt, že v letošním roce si CESNET připomíná 15. výročí svého založení.

Setkání předních odborníků

Na konferenci s podtitulem „networking for networkers" se sešlo 525 hostů z 36 zemí čtyř kontinentů, vedle představitelů národních sítí pro výzkum a vzdělávání a klíčových výzkumných institucí také přední síťoví specialisté, zástupci vysokých škol i další odborníci a studenti. Konferenční dění ve 4 paralelních sekcích sledovali také prostřednictvím 4 paralelních streamingových vysílání v mimořádné kvalitě další uživatelé z 56 zemí (v průměru jedno vysílání sledovalo 60 uživatelů, celkem se jednalo o 8390 přenosů).

Největší pozornost vzbudily panelové diskuse elity současného internetového výzkumu a také praktické ukázky využití nejnáročnějších síťových aplikací. Všechny přenosy i přednášky (prezentace a referáty) jsou volně k dispozici v archivu konference na jejích webových stránkách.

Hlavním cílem akce bylo představit nejnovější poznatky a trendy síťového výzkumu - jeho technický a technologický vývoj a možnosti uplatnění jeho výsledků v mnoha odvětvích lidské činnosti. Témata se věnovala sítím budoucnosti, elektronické podpoře spolupráce a moderním aplikacím, bezpečnosti a celkově digitálnímu životnímu stylu.

Aplikace a služby pro spolupráci

V oblasti služeb se nejvíce diskutovalo o problematice kolaborativních prostředků, virtualizace a cloud computing. V rámci podpory výzkumníků se v současné době věnuje největší pozornost věnuje podpoře komunit a federací uživatelů tak, aby spolu mohli bez problémů spolupracovat tematicky či jinak spříznění uživatelé, přičemž je samozřejmostí, že každý z nich je současně členem většího množství různorodých komunit. V rámci komunity je běžné sdílet informace, novinky, články, vzájemně se učit a zejména spolupracovat na souvisejících projektech.

Na konferenci rovněž představily své vyspělé aplikace konkrétní výzkumné projekty jako LifeWatch pro evropský výzkum biodiverzity, či NEXPReS na zpracování obrovských objemů astronomických dat z rádioteleskopů. Z dalších neméně významných oblastí byla zastoupena technická normalizace (tvorba specifikací v internetové komunitě zaštítěná IETF), politické otázky regulace a bezpečnosti Internetu a spolupráce s třetími zeměmi.

Mezi technickými tématy vedly prezentace a diskuse o přechodu na novou verzi protokolu IPv6, o multimediálních aplikacích s vysokou kvalitou, koncovém poskytováním šířky pásma na vyžádání a dynamických síťových službách, transportních službách (přechod na kapacitu 100 Gbit/s, optické sítě na bázi ultrarychlého vlnového multiplexu U-DWDM, přepojování paketů versus přepojování okruhů, ethernetové služby) a o monitorování bezpečnosti a výkonnosti sítí. Např. Vladimír Smotlacha a Alexander Kuna prezentovali výsledky dosažené v oblasti využití optických sítí pro přenos časových informací s vysokými nároky na přesnost a představili originální adaptér, který pro tyto účely navrhli, a výsledky jeho experimentálního nasazení v národním i mezinárodním prostředí.

Praktické demonstrace

V rámci praktických ukázek pokrokových síťových řešení na konferenci zaujaly především demonstrace medicínských aplikací: konkrétně videopřenosů robotických operací v rozlišení 3D Full HD, kterým se intenzivně řadu let věnuje i tuzemské akademické sdružení CESNET. Součástí konference byl živý komentovaný přenos chirurgické robotické operace z Masarykovy nemocnice. Sven Ubik představil originální modulární platformu MVTP-4K (Modular Video Transfer Platform) pro přenosy videa (až 4 paralelních video signálů) ve vysokém rozlišení s extrémními nároky na nízké zpoždění. Právě prezentace odborníků z CESNET, v níž představili vlastní zkušenosti s náročnými videopřenosy robotických operací napříč kontinenty, vyvolaly velký ohlas.

Značnou pozornost vzbudila i další témata, jimiž se systematicky zabývá CESNET, takže je mohl zpřístupnit i zájemcům na konferenci: distribuovaná postprodukce audiovizuálního obsahu ve 3D formě a technologie pro přenos nekomprimovaného obrazového signálu s nejvyšším rozlišením 4K (4096×2160 obrazových bodů) v reálném čase (stereoskopický 4K streaming mezi Prahou a Poznaní). Jiří Navrátil, Sven Ubik a Zdeněk Trávníček demonstrovali prostorový HD přenos z virtuálního prostředí CAVE (Cave Automatic Virtual Environment) umístěného na FEL ČVUT do místa konání konference včetně možnosti interakce s virtuálním prostředím ze strany účastníků konference. Sven Ubik a Michal Krsek realizovali živý přenos nekomprimovaného videa ve vysokém rozlišení 4K na velkou vzdálenost z Evropy, Ameriky a Asie, složený z krátkých filmů a vědeckých vizualizací. Tyto technologie budou využitelné například při zpracování a distribuci filmů. V související prezentaci na konferenci popsali Michal Krsek a Miroslav Sochor možnosti vysokorychlostních optických sítí pro multimediální přenosy s mimořádnou kvalitou v reálném čase.

Doprovodný program

Konference vedle jednání ve čtyřech paralelních sekcích po celou dobu svého trvání nabídla také rekordní počet doprovodných jednání, demonstrací, workshopů (např. pro operátory akademických federací identit REFEDS a členy pracovních skupin TERENA jako TF-CPR či TF-NOC) a specializovaných technických akcí (mj. sedm BOF, Birds of Feather). Zajímavý program pro účastníky představily také přední společnosti působící ve vývoji a výrobě optických síťových zařízení (Cisco Systems, Juniper, ADVA či Huawei), např. na žhavá témata teleprezenčních služeb či životnímu prostředí příznivých (zelených) infrastruktur. Na závěr konference byla také udělena ocenění za výjimečné úspěchy: Best Student Poster Award, TERENA 25 Video Contest Award.

O významu konference dobře vypovídá, že ČT24 po dobu tří dnů věnovala konferenci pořad Milenium. První vydání se zaměřilo na Zpracování filmového materiálu na vzdálenost 10 tisíc kilometrů a zahrnovalo záběry některých ukázek multimediálních přenosů z dějiště konference. Ve studiu následně diskutovali Vít Komrzý (UPP) a Michal Krsek (CESNET). Následovalo téma Budoucnost počítačových sítí, kde naživo diskutovali ředitelé Karel Vietsch (TERENA) a Jan Gruntorád (CESNET). Telemedicína byla tématem třetího vysílání, které zprostředkovalo záběry z telemedicínských ukázek z doprovodného programu konference a studiové diskuse se zúčastnili Shuji Shimizu (Kyushu University) a Jiří Navrátil (CESNET).

Budoucnost výzkumných sítí

Výzkum a vzdělávání se neobejde bez velmi spolehlivých sítí, nabízejících nejen potřebnou kapacitu pro přenos značných objemů dat, ale i rychlou odezvu pro interaktivní aplikace, ať již pro komunikaci mezi uživateli nebo mezi výzkumníky a jejich experimenty či přístroji. Výzkum ve specializovaných oblastech se dnes navíc obvykle neodehrává na jediném místě, ale je distribuován do mnoha center doslova na celém světě a s tím rostou požadavky na kapacitu sítí propojujících jednotlivá pracoviště. Komerční poskytovatelé sami nemohou stačit vyhovět neustále rostoucím požadavkům vědecké a akademické komunity, proto přítomnost výkonné a efektivní nekomerční organizace výhradně se zaměřující právě na poskytování vhodné infrastruktury bude vždy potřeba.

K zásadní podpoře uživatelů je nezbytné průběžně zajistit, aby výzkumné sítě byly schopné vyhovět velice různorodým (přenosovým) požadavkům uživatelů v každém okamžiku, ale aby byly dokonce o krok vpřed. Proto musí být provozovatelé a budovatelé těchto sítí v přímém a trvalém kontaktu s různými typy výzkumníků a akademických uživatelů, aby přesně mohli zmapovat jejich potřeby a předvídali jejich další vývoj. S tím souvisí také výzkum a vývoj samotných informačních a komunikačních technologií.

Jedním z vrcholů čtyřdenního programu byla panelová diskuse ředitelů národních sítí pro výzkum a vzdělávání na téma Sítě národního výzkumu za 10 let. Jejími účastníky byli ředitelé předních národních výzkumných sítí (GARR - Itálie, UNI-C - Dánsko, SWITCH - Švýcarsko, JANET - Velká Británie a Internet2 - USA). Síť CESNET2 reprezentoval ředitel sdružení CESNET Jan Gruntorád. Účastníci diskuse se mimo jiné shodli na tom, že je nezbytné reagovat na nové požadavky vědeckovýzkumné komunity a transformovat sítě národního výzkumu na poskytovatele komplexních služeb e-infrastruktury.