Vědci prý získali přesvědčivé důkazy o existenci obrovského množství žhavého kamene pod mořským dnem v tomto regionu. Jenomže průrva nevede přímo ze zemského jádra na povrch - a navíc se nachází stovky kilometrů západně od nejbližšího havajského ostrova.

Dosud neměli vědci k dispozici dost spolehlivých seismických měření pro tento region, takže bylo obtížné zpochybnit tradiční vysvětlení vzniku ostrovů: tedy že proud žhavého kamene vyvěrajícího přímo ze zemského jádra vedl ke vzniku asi 5000km dlouhého řetězce ostrovů a podmořských hor v Tichém oceánu. Pohyb zemské kůry přes průrvu (podobně  jako na dopravním pásu) vedl během několika desítek milionů let ke vzniku hor, pohoří a ostrovů z vrstev vychladlé lávy - alespoň tak se to běžně tvrdí.

Po analýze údajů o zemětřeseních shromážděných v regionu během posledních dvaceti let ale geofyzikové tvrdí, že skutečně nalezli 1300km širokou oblast rozžhaveného kamene v havajském regionu - avšak ne pod Velkým ostrovem. Velký ostrov, který je v řetězci Havajských ostrovů nejmladší, se má podle tradice nacházet přímo nad údajnou průrvou.

Přestože nové důkazy jsou zřejmě v rozporu s teorií velké průrvy, „nemůžeme vyloučit existenci malé průrvy pod ostrovem. Nicméně hlavní zdroj určitě leží jinde. Nemůže být přímo pod ostrovem," uvedl geofyzik Robert van der Hilst z MIT, spoluautor nové studie vedené jeho kolegou Qin Cao, která byla zveřejněna v internetové verzi časopisu Science.

Velká objížďka?

Vznik sopky začíná v místech, kde se povrch Země (nejsilnější kamenná vrstva planety) setkává s pláštěm vnějšího jádra, asi 2900km pod povrchem. Vnější jádro taví spodní část kamenné vrstvy, která se pohybuje vzhůru směrem k zemské kůře, podobně jako láva. Žhavý kámen pak vyteče nebo se s výbuchem prodere na povrch Země.

Technika nazývaná seismická tomografie využívá zvukové vlny vzniklé při zemětřesení, které procházejí naší planetou. Odraz těchto vln pomáhá při detekci průrev nebo horkých skvrn. Jenomže takových dat není v případě Havaje moc.

„Je obtížné představit si fungování zemského obalu pod Havají, protože se nachází velmi daleko od [velkých] sítí seismických sensorů," uvedl van der Hilst. Data indikující přítomnost průrvy přímo pod ostrovem jsou podle něj velmi vzácná a vycházejí z relativně omezeného vzorku seismických vln.

Nová studie ale provedla analýzu seismických dat nashromážděných za dvě desetiletí a získala jasné indicie. Ty ukazují na obrovskou anomálii nacházející se v hloubce asi 660km: segment podobný disku sestávající se z rozžhaveného kamene o teplotě 300 až 400°C (teplejší než jeho okolí) ve vzdálenosti přibližně 600 až 1600km západně od Velkého ostrova.

Tým vědců má za to, že průrva se nachází na hranici mezi horním a dolním zemským pláštěm, a následně si nachází cestu do zemské kůry pod souostrovím, aby pak dál živila vznik havajských sopečných ostrovů.

Než bude možné s jistotou určit, jak havajský ostrovní řetězec vzniká, bude zapotřebí získat ještě další data, nicméně nová studie ukazuje, že „proces ochlazování naší planety je složitější, než jsme si mysleli," říká van der Hilst. Dodává, že studie může také pomoci vysvětlit, jak vznikly jiné podmořské hory v Tichém oceánu.

 

26. května 2011

Zdroj: National Geographic

Přeložila: Veronika Součková 

 

(Zdroj obr.: Wikimedia Commons)