Tým vedený Dr. Andre Walterem a profesorem Markem Elgarem z Ústavu zoologie University of Melbourne zjistil, že křižákovití pavouci reagují na rozsáhlé poškození svých pavučin budováním větších křížů. V případě, že poškození není tak rozsáhlé, se ovšem nijak nenamáhají další části přidávat.

Profesor Mark Elgar uvedl, že poškození pavučiny je pro pavouky náročná věc, protože na její obnovu je zapotřebí velké množství energie a zdrojů. „Pavouci proto vynalezli důmyslnou metodu, aby minimalizovali poškození," uvedl Elgar. „Je to podobné, jako když čerstvě zasklené okno přelepujeme páskou, aby lidé do skla nevrazili," dodal.

Tým vědců shromáždil skupinu křižákovitých pavouků a nechal je v laboratoři upříst pavučiny. Některé pavučiny byly následně silně poškozeny, některé jen trochu a některé vůbec. Pak vědci sledovali reakci pavouků.

„Pavouci zvýšili svou aktivitu v případě velkého poškození, ale při malém poškození ne, což ukazuje, že budování hedvábných křížů slouží ke zviditelnění pavučin pro zvířata, která by mohla pavučinou náhodou potrhat," uvedl profesor Elgar.

 Přidávání hedvábných ozdob k pavučinám bylo poprvé zaznamenáno asi před sto lety a důvod, proč to pavouci dělají, byl po desetiletí předmětem intenzivních debat. „Naše studie pomáhá tuto záhadu rozluštit," řekl profesor Elgar.

 Studie byla publikována v časopise Behavioural Ecology and Sociobiology.

 

31. května 2011

Zdroj: ScienceDaily

Přeložila: Veronika Součková

 

(Zdroj obr.: Wikimedia Commons)