Koncem října zasáhlo východ Turecka ničivé zemětřesení, které si vyžádalo 582 obětí. Podle premiéra Erdogana byl problém především ve špatně postavených domech a počet mrtvých mohl být nižší, kdyby se ke stavbě použil kvalitní materiál, cituje ČTK premiéra. V seismicky aktivních oblastech je tedy prevence pouze jediná - vhodně postavené budovy a domy. O tom se dobře ví především v Japonsku, kde se životu s neustálou hrozbou otřesů velmi dobře přizpůsobili. Ukázalo se to i při loňské katastrově, kdy problémem nebyla chvějící se zem, ale následná vlna tsunami.

Systém rychlého varování má také pomoci k omezení škod. "Zkoušejí jej například v Kalifornii. Pokud tam dojde k zemětřesení, stanice vyšle signál a ve městech se vypne proud, plyn a zálohují se počítače," popisuje praxi seismolog Mgr. Petr Kolínský, PhD., z Ústavu struktury a mechaniky hornin. Přístroje vypnou také elektrárny, zastaví vlaky a spustí sirény. Na vše je ale čas v řádech sekund, maximálně minut. I za tu dobu se dá však spousta věcí zachránit, ovšem evakuovat lidi zatím není v našich silách. Tento systém funguje i v Japonsku, Itálii nebo třeba Rumunsku. "Na předpověď zemětřesení ale neexistuje přesný návod. Snaha ovšem je a občas se setkáme s úspěchem," dodává Kolínský.

Podle seismologa Jana Zednika z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR má každá oblast zlomu zcela jinou geologickou stavbu a historii, jak uvedl pro MF Dnes. Záleží proto na mnoha faktorech jako například na době posledního zemětřesení. Důležité je i to, jak dlouho se napětí ve zlomu hromadilo. Tektonické desky mohou v sobě zůstat zaklesnuty velmi dlouho a k uvolnění potom dojde během několika vteřin, aniž bychom si mohli na povrchu všimnout jakýchkoliv příznaků.

V našich zeměpisných šířkách se velkého zemětřesení obávat nemusíme. Česká republika má k okraji dvou tektonických desek daleko. Nejbližší je v oblasti Středomoří. To v praxi znamená, že zemětřesení se u nás vyskytuje v mnohem menší míře a mnohem slabší. Nejneklidnější oblastí jsou Západní, ale také Východní Čechy. Přesto patříme k zemi s relativně vysokým počtem seismických stanic. V rámci národní sítě má Geofyzikální ústav 15 stanic. Ústav struktury a mechaniky hornin jich provozuje dalších pět. Máme stanice i v zahraničí, například na Slovensku, v Bulharsku nebo Řecku.

Dnes je právě z důvodu zvýšené seismické aktivity dočasně postaveno dalších osm stanic v Západních Čechách. Například na Chebsku byly letos v srpnu zaznamenány otřesy, které dosáhly tří stupňů Richterovy stupnice. Tři roky předtím byly dokonce o stupeň silnější. Tamější oblast je velmi aktivní, otřesy jsou zaznamenávány téměř nepřetržitě a je proto pod pečlivým dohledem.
Seismografy musejí být uloženy v klidné oblasti, aby je nerušily blízké otřesy země způsobené průjezdem vlaků nebo rušnou silnicí. Naše nejlepší stanice je umístěna v Kašperských horách sto metrů hluboko ve skále. Velká zemětřesení proto zaregistrují i přístroje umístěné na našem území v jakékoliv vzdálenosti. Vědci u nás tak mohli přímo pozorovat například ozvěny velkého zemětřesení na Haity nebo v Japonsku.

Koncem října zasáhlo východ Turecka ničivé zemětřesení, které si vyžádalo 582 obětí. Podle premiéra Erdogana byl problém především ve špatně postavených domech a počet mrtvých mohl být nižší, kdyby se ke stavbě použil kvalitní materiál, cituje ČTK premiéra. V seismicky aktivních oblastech je tedy prevence pouze jediná - vhodně postavené budovy a domy. O tom se dobře ví především v Japonsku, kde se životu s neustálou hrozbou otřesů velmi dobře přizpůsobili. Ukázalo se to i při loňské katastrově, kdy problémem nebyla chvějící se zem, ale následná vlna tsunami.

Systém rychlého varování má také pomoci k omezení škod. "Zkoušejí jej například v Kalifornii. Pokud tam dojde k zemětřesení, stanice vyšle signál a ve městech se vypne proud, plyn a zálohují se počítače," popisuje praxi seismolog Mgr. Petr Kolínský, PhD., z Ústavu struktury a mechaniky hornin. Přístroje vypnou také elektrárny, zastaví vlaky a spustí sirény. Na vše je ale čas v řádech sekund, maximálně minut. I za tu dobu se dá však spousta věcí zachránit, ovšem evakuovat lidi zatím není v našich silách. Tento systém funguje i v Japonsku, Itálii nebo třeba Rumunsku. "Na předpověď zemětřesení ale neexistuje přesný návod. Snaha ovšem je a občas se setkáme s úspěchem," dodává Kolínský.

Podle seismologa Jana Zednika z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR má každá oblast zlomu zcela jinou geologickou stavbu a historii, jak uvedl pro MF Dnes. Záleží proto na mnoha faktorech jako například na době posledního zemětřesení. Důležité je i to, jak dlouho se napětí ve zlomu hromadilo. Tektonické desky mohou v sobě zůstat zaklesnuty velmi dlouho a k uvolnění potom dojde během několika vteřin, aniž bychom si mohli na povrchu všimnout jakýchkoliv příznaků.

V našich zeměpisných šířkách se velkého zemětřesení obávat nemusíme. Česká republika má k okraji dvou tektonických desek daleko. Nejbližší je v oblasti Středomoří. To v praxi znamená, že zemětřesení se u nás vyskytuje v mnohem menší míře a mnohem slabší. Nejneklidnější oblastí jsou Západní, ale také Východní Čechy. Přesto patříme k zemi s relativně vysokým počtem seismických stanic. V rámci národní sítě má Geofyzikální ústav 15 stanic. Ústav struktury a mechaniky hornin jich provozuje dalších pět. Máme stanice i v zahraničí, například na Slovensku, v Bulharsku nebo Řecku.

Dnes je právě z důvodu zvýšené seismické aktivity dočasně postaveno dalších osm stanic v Západních Čechách. Například na Chebsku byly letos v srpnu zaznamenány otřesy, které dosáhly tří stupňů Richterovy stupnice. Tři roky předtím byly dokonce o stupeň silnější. Tamější oblast je velmi aktivní, otřesy jsou zaznamenávány téměř nepřetržitě a je proto pod pečlivým dohledem.

Seismografy musejí být uloženy v klidné oblasti, aby je nerušily blízké otřesy země způsobené průjezdem vlaků nebo rušnou silnicí. Naše nejlepší stanice je umístěna v Kašperských horách sto metrů hluboko ve skále. Velká zemětřesení proto zaregistrují i přístroje umístěné na našem území v jakékoliv vzdálenosti. Vědci u nás tak mohli přímo pozorovat například ozvěny velkého zemětřesení na Haity nebo v Japonsku.

(Zdroj obr.: Wikimedia Commons)