Jaká je nejčastější ženská profese v ČR?
Trh práce je výrazně genderovaný, tzn. že ženy a muži jsou soustředěni v různých profesních oblastech. Ženy najdeme spíše v těch povoláních, která jsou nějak spojena s péčí, např. lékařky, sociální pracovnice, zdravotní sestry, pedagožky.
Zároveň i v rámci těchto profesí platí princip horizontální segregace. Přesto, že se jedná o profese z velké části obsazené ženami, v řídících profesích často najdeme muže (primáři, ředitelé škol, vedoucí institucí sociální práce/péče).

Ženy berou 70% platu mužů a rozdíl se stále prohlubuje. Je to hlavní problém, s nímž se v současnosti ženy ve vědě potýkají?
Platový rozdíl platí obecně pro zaměstnance a zaměstnankyně, netýká se tedy pouze vědy. Podle mého názoru je to velmi závažný problém, pro platové rozdíly na základě pohlaví neexistuje žádný důvod, můžeme ho chápat jako jeden z ukazatelů toho, že ženy jsou na trhu práce diskriminovány. Zkusme ho dát také do souvislosti s předpokládaným zavedením školného na vysokých školách, vydělávají-li vysokoškolsky vzdělané ženy o třetinu méně než muži, bude pak pro ně školné větší finanční zátěží, než pro jejich mužské kolegy.

Jaký ideální poměr by měl být mezi muži a ženami ve vědě, potažmo ve společnosti?
Je to prosté - polovinu lidstva tvoří ženy a polovinu muži. Co se týče rozhodovacích pozic, kam patří nejen politika, ale také věda, hovoříme o potřebě dosáhnout tzv. „kritické masy", tedy určitého procentního zastoupení (v našem případě vědkyň), které umožní prosazování skupinových cílů a zároveň zbavuje vědkyně nálepky „těch výjimečných", které budou vždy znovu a znovu označovány prvotně jako ženy.

Jak jsou na tom ostatní země světa s postavením žen ve vědě?
Myslím, že postavení žen ve vědě jde ruku v ruce s postavením žen ve společnosti obecně. Tam, kde mají ženy příležitost se profesně uplatnit, kde jsou instituce organizovány tak, aby umožňovaly kombinování profesního a osobního života a genderový kontrakt není nastaven jednostranně v neprospěch žen, mají vědkyně rozhodně lepší podmínky pro bádání a rozvíjení akademické dráhy.

Nedávno byla vyhlášena soutěž „Královny vědy". Má to podle vás nějaký vliv na integraci většího počtu žen do vědecké společnosti?
Ačkoliv považuji zviditelňování vědkyň ve veřejném prostoru za důležité a přínosné, tato konkrétní soutěž byla podle mého názoru velmi povrchní. Nemyslím si, že tam šlo o víc, než o zviditelnění obchodní firmy, která za soutěží stála.

 

(Zdroj obr.: Wikimedia Commons, autor Argonne National Laboratory)