Jaká je nejčastější ženská profese v ČR?
Trh práce je výrazně genderovaný, tzn. že ženy a muži jsou soustředěni v
různých profesních oblastech. Ženy najdeme spíše v těch povoláních, která jsou
nějak spojena s péčí, např. lékařky, sociální pracovnice, zdravotní sestry,
pedagožky.
Zároveň i v rámci těchto profesí platí princip horizontální segregace. Přesto,
že se jedná o profese z velké části obsazené ženami, v řídících profesích často
najdeme muže (primáři, ředitelé škol, vedoucí institucí sociální práce/péče).
Ženy berou 70% platu mužů a rozdíl se stále prohlubuje. Je to hlavní
problém, s nímž se v současnosti ženy ve vědě potýkají?
Platový rozdíl platí obecně pro zaměstnance a zaměstnankyně, netýká se tedy
pouze vědy. Podle mého názoru je to velmi závažný problém, pro platové rozdíly
na základě pohlaví neexistuje žádný důvod, můžeme ho chápat jako jeden z ukazatelů
toho, že ženy jsou na trhu práce diskriminovány. Zkusme ho dát také do
souvislosti s předpokládaným zavedením školného na vysokých školách,
vydělávají-li vysokoškolsky vzdělané ženy o třetinu méně než muži, bude pak pro
ně školné větší finanční zátěží, než pro jejich mužské kolegy.
Jaký ideální poměr by měl být mezi muži a ženami ve vědě, potažmo ve
společnosti?
Je to prosté - polovinu lidstva tvoří ženy a polovinu muži. Co se týče
rozhodovacích pozic, kam patří nejen politika, ale také věda, hovoříme o
potřebě dosáhnout tzv. „kritické masy", tedy určitého procentního zastoupení (v našem případě vědkyň), které
umožní prosazování skupinových cílů a zároveň zbavuje vědkyně nálepky „těch
výjimečných", které budou vždy znovu a znovu označovány prvotně jako ženy.
Jak jsou na tom ostatní země světa s postavením žen ve vědě?
Myslím, že postavení žen ve vědě jde ruku v ruce s postavením žen ve
společnosti obecně. Tam, kde mají ženy příležitost se profesně uplatnit, kde jsou
instituce organizovány tak, aby umožňovaly kombinování profesního a osobního
života a genderový kontrakt není nastaven jednostranně v neprospěch žen, mají
vědkyně rozhodně lepší podmínky pro bádání a rozvíjení akademické dráhy.
Nedávno byla vyhlášena soutěž „Královny vědy". Má to podle vás nějaký vliv
na integraci většího počtu žen do vědecké společnosti?
Ačkoliv považuji zviditelňování vědkyň ve
veřejném prostoru za důležité a přínosné, tato konkrétní soutěž byla podle mého
názoru velmi povrchní. Nemyslím si, že tam šlo o víc, než o zviditelnění
obchodní firmy, která za soutěží stála.
(Zdroj obr.: Wikimedia Commons, autor Argonne National Laboratory)
