Rostlina pochází ze Středomoří a široce se zde pěstuje. Používá se zejména jako koření, ale i jako léčivá rostlina (Korbelář et al., 1985). Rostlina poskytuje drogu Rosmarini folium a Rosmarini aetheroleum, které jsou lékopisné dle Českého lékopisu 2009 (Kolektiv autorů, 2009).

Obsahové látky
Rozmarýn obsahuje řadu biologicky aktivních látek: flavonoidy (diosmetin, diosmin, genkwanin, luteolin, hispidulin, nepetin, nepitrin, apigenin), fenolické látky (kys. kávová, chlorogenová, neochlorogenová, labiatová a rozmarýnová), diterpeny (karnosol, rosmanol, isorosmanol), triterpeny (α-amyrin, β-amyrin, kys. oleanolová, kys. ursolová, betulin), třísloviny a podobně jako další zástupci čeledi Lamiaceae, také velké množství silice. Silice je složena z monoterpenoidů: α-pinen, β-pinen, camphen, limonen, 1,8-cineol, borneol, camphor, linalool, verbinol, terpineol, 3-oktanon a isobornylacetát (Barnes et al., 2007; ESCOP, 2003; van Wyk a Wink, 2005).

Léčivé účinky
Rozmarýn se tradičně používá zejména při poruchách zažívání a jaterních a žlučníkových onemocněních. Zevně se používá při revmatismu a žilních problémech a také pro svůj hojivý a antimikrobiální účinek (ESCOP, 2003). V různých studiích byla potvrzena řada účinků rozmarýnu na organismus. Rozmarýn má antimikrobiální, antivirotický, protinádorový, protizánětlivý, karminativní a choleretický, hepatoprotektivní, antioxidační, hypoglykemický a antikonvulzivní účinek (Barnes et al., 2007; ESCOP, 2003; Al-Sereitia et al., 1999). Zajímavé jsou ale i účinky rozmarýnu na nervový systém. V experimentu na myších byl zjištěn stimulační účinek a zvýšení pohybové aktivity po aplikaci rozmarýnové silice (Kovar et al., 1987 sec. ESCOP, 2003). V nedávné studii na myších pak byl v různých testech zjištěn účinek antidepresivní. Pomocí aplikace různých látek, agonistů a antagonistů serotoninových, dopaminových a adrenergních receptorů, bylo zjištěno, že antidepresivní účinek je zprostředkován ovlivněním monoaminergní transmise v mozku. Další výzkum těchto účinků je perspektivní (Machado et al., 2009).

Literatura

Al-Sereitia MR, Abu-Amer KM, Sen P. Pharmacology of rosemary (Rosmarinus officinalis Linn.) and its therapeutic potentials. Indian J Exp Biol. 1999; 37(2): 124-130.
Barnes J, Anderson LA, Phillipson JD. Herbal Medicines 3rd ed. Pharmaceutical Press London, Chicago 2007. 710 p.
ESCOP (European Scientific Cooperative on Phytotherapy). The ESCOP Monographs  2. ed. 2003. 556 p.
Kolektiv autorů. Český lékopis 2009. Grada Praha 2009.
Korbelář J, Endris Z, Krejča J. Naše rostliny v lékařství 6. vyd. Avicenum Praha 1985. 501 p.
Kovar KA, Gropper K, Ammon HPT, Friess D. Blood levels of 1,8-cineol and locomotor activity of mice after inhalation and oral administration of rosemary oil. Planta Med. 1987; 53(4): 315-318.
Machado DG, Bettio LE, Cunha MP, Capra JC, Dalmarco JB, Pizzolatti MG, Rodrigues AL. Antidepressant-like effect of the extract of Rosmarinus officinalis in mice: involvement of the monoaminergic system. Prog Neuropsychopharmacol Biol Psychiatry. 2009; 33(4): 642-650.
van Wyk B-E, Wink M. Medicinal plants of the world. Timber Press, Portland, Oregon, USA 2005. 480 p.

Zdroj: Toxicology

 

(Zdroj obr.: Wikimedia Commons, autor THOR)