V průběhu 19. století byly právě neštovice nejvýznamnější příčinou úmrtí Austrálců. Ve 30tých letech žilo už jenom kolem 70ti tisíc původních obyvatel Austrálie. Dnes jich je sice už zase přes půl milionu, jsou z nich ale chudí, nemocemi prolezlí alkoholici a čichači benzínu už od dětství, naprosto závislí na sociálních dávkách. Tragická přítomnost Austrálců je ale v příkrém kontrastu s jejich pradávnou historií. Podle všeho to byli právě předci dnešních Austrálců, kdo se jako první z našeho druhu vydal z rodné Afriky, do strašidelného neznáma jiných kontinentů.

Tento scénář podporuje i nedávno přečtený genom Austrálců, který v časopise Science ohlásil početný mezinárodní tým známého dánského paleogenetika Eskeho Willersleva z Kodaňské univerzity. Zdrojem genetické informace o Austrálcích se stal chomáč vlasů mladého Austrálce, který žil počátkem 20. století na jihu Západní Austrálie. Použitím starobylého vzorku DNA Austrálců se autoři studie snažili zajistit, aby přečetli opravdu původní genom. V dnešní době je už totiž v rodokmenu většiny Austrálců přimíchán nějaký ten Evropan, což by pochopitelně analýzu původu Austrálců poněkud zkreslilo. Dotyčný vzorek podle historických záznamů získal britský etnolog Alfred Cort Haddon, během jízdy vlakem ze Sydney do Perthu. Onen Austrálec mu prý naštěstí vlasy poskytl dobrovolně, což odzbrojilo novodobou bioetickou inkvizici. Jeden ale nikdy neví a tak si Willerslev ještě stejně raději opatřil souhlas zástupců původních Austrálců, kteří dnes žijí v inkriminované oblasti.

Eske Willerslev je slavný svými pionýrskými pracemi na fosilní DNA. Dánští novináři píšící o vědě ho vyznamenali cenou Geniusprisen, když je uchvátil pozoruhodnou kombinací převratného výzkumu a nekompromisní mediální strategie. Před rozjezdem vědecké kariéry navíc žil se svým dvojčetem, antropologem Rane Willerslevem, několik let jako lovec zvěře na Sibiři. DNA Austrálců je podle všeho v těch nejlepších rukou. ...

... ... ...

Zdroj a pokračování textu: Gate2Biotech

 

(Zdroj obr.: Wikimedia Commons, autor Herbert Basedow (1881-1933))