Tento obecně rozšířený fakt však může být velmi nebezpečný pro dlouhodobé přežívání druhů, protože právě rozmanitost genů umožňuje přizpůsobení měnícím se podmínkám prostředí. Obzvlášť důležitá je v odpovědi na současné nároky v důsledku klimatických změn či šíření nových nemocí.

V roce 2010 byly na konferenci v japonském městě Nagoya definovány nové cíle ochrany světové biodiverzity, které by měly být dosaženy do roku 2020 (tzv. "Aichi Targets"). Jako třináctý cíl je pak explicitně definováno, že je nutné monitorovat genetickou rozmanitost jako nezbytnou součást světového přírodního bohatství a aktivně bránit jejímu poklesu vhodnými ochranářskými opatřeními. Projekt 7. rámcového programu EU nazvaný ‘ConGRESS' (Conservation of Genetic Resources for Effective Species Survival) si dává za cíl propojit úsilí vědeckých pracovníků, kteří studují genetickou variabilitu, a pracovníků ochrany přírody, kteří tyto poznatky aplikují v praxi.

Ústav biologie obratlovců AV ČR (ÚBO) je aktivním členem tohoto konsorcia a zároveň dlouhodobým propagátorem ochranářské genetiky. V rámci projektu ‘ConGRESS' proto zorganizoval dvě mezinárodní konference (25-27. ledna ve slovenském Zvolenu a 14.-16. března v maďarském Debrecíně), jejichž cílem bylo definovat současný stav poznání genetické variability volně žijících organismů ve střední a východní Evropě a zejména najít cesty, jak rostoucí objem vědeckých poznatků účinně použít v praktické ochraně ohrožených druhů. Více než sto dvacet účastníků obou setkání z České republiky, Slovenska, Polska, Ukrajiny, Chorvatska, Slovinska, Srbska, Maďarska, Rumunska a Bulharska se shodlo, že ochrana genetické diverzity je v jednotlivých zemích nedostatečná.

Doc. Josef Bryja z ÚBO, hlavní organizátor obou konferencí tvrdí: "Nyní je potřeba, aby ochranáři v úzké spolupráci s výzkumníky vytvořili akční plány, které by zajišťovaly ochranu a monitoring této části biologické rozmanitosti". Důležitost ochrany genetické diverzity potvrzují i další účastníci obou setkání. "Naším hlavním cílem je chránit naše druhy před narůstající ztrátou vhodných biotopů a před klimatickými změnami. Genetický monitoring k tomu může sloužit jako velmi vhodný a účinný nástroj," řekl dr. Dr Zsolt Végvári, ochranář a zároveň vědecký pracovník z národního parku Hortobágy v Maďarsku. Dr. Katalin Pecsenye z University v Debrecíně, která spoluorganizovala březnovou konferenci dodala: "Karpatská oblast je extrémně bohatá na biodiverzitu, obzvláště ve srovnání se zbytkem Evropy. Náš úkol pro další generace je zabránit ztrátě tohoto bohatství. Genetické informace nám mohou pomoci nalézt nejohroženější oblasti či druhy. Bez genetické variability se populace mohou jen obtížně vyrovnávat se změnami prostředí, a proto musí genetikové a ochranáři úzce spolupracovat. První kroky k této spolupráci byly učiněny již na tomto úspěšném workshopu a věřím, že další budou následovat." ...

... ... ...

Zdroj a pokračování textu: Tisková zpráva Ústavu biologie obratlovců AV ČR

 

(Zdroj obr.: Wikimedia Commons)