Na stránkách Ústavu pro českou literaturu Akademie věd ČR v jeho elektronické Edici E (www.ucl.cas.cz/edicee) a též prostřednictvím e-shopu nakladatelství Academia je nabízeno volně ve formátu EPUB a PDF nejen jeho známý román Markéta Lazarová (1. vyd. 1931), ale současně ve formátu PDF i digitální podobu obou projektů Vančurových Spisů, jež v minulosti vznikaly na půdě našeho akademického pracoviště. Tyto soubory doplňujeme výborem z Vančurovy publicistiky Řád nové tvorby.

Čtenářům je tak bezplatně k dispozici v elektronické podobě celek 24 svazků dosud knižně kriticky vydaného Vančurova díla.

Edice E zpřístupňuje ve formátu PDF významné publikace vzniklé v průběhu více jak šedesáti let na půdě Ústavu pro českou literaturu AV ČR; soustřeďuje se na prezentaci klíčových kolektivních děl (např. Dějiny české literatury), zásadní ediční počiny (např. Soubor díla F. X. Šaldy), dnes již těžko dostupné a oblíbené příručky (např. Slovník básnických knih, Editor a text, antologie Avantgarda známá a neznámá, Výbor z české literatury od počátků po dobu Husovu a doby husitské), či strojopisné a tištěné sborníky. Celkem obsahuje přes sto titulů a jejich množství se stále zvyšuje.

Edici Markéty Lazarové, již k vydání připravila a poznámkami doprovodila Jarmila Víšková, opatřil doslovem Jiří Holý. Provází ji též obsáhlé slovníkové heslo Vladislava Vančury, které pro Lexikon české literatury pořídil Jiří Opelík, a dále informace k digitalizaci filmové Markety Lazarové (rež. František Vláčil), na níž se podílel Národní filmový archiv. Přitom způsob restaurace filmu Marketa Lazarová odpovídá kritické přípravě Vančurova románu, a i proto na sebe oba projekty vzájemně odkazují. V neposlední řadě jsou součástí elektronické knihy odkazy na informační zdroje přístupné veřejně na internetových stránkách Ústavu pro českou literaturu (www.ucl.cas.cz).

Vladislav Vančura se stal obětí teroru po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Gestapo ho zatklo již před atentátem, 12. května 1942, když byla odhalena jeho role v Národně revolučním výboru inteligence. Jako přední člen literární skupiny této ilegální organizace, která od podzimu 1941 reprezentovala v protinacistickém odboji hlas českých umělců a intelektuálů, připravoval spolu s Václavem Černým, Františkem Halasem a Bedřichem Václavkem program obnovy svobodného literárního života po porážce Hitlerova Německa. Po vyhlášení stanného práva se tato velká a v národě respektovaná umělecká osobnost stala jednou z prvních obětí pomsty okupační moci za smrt třetího muže Třetí říše: nikoli náhodou právě Vančurovo jméno zahajovalo seznam osob popravených za napomáhání nebo schvalování atentátu, který byl na prvních stránkách novin publikován 3. června 1942.

Další informace: Mgr. Jiří Flaišman, Ph.D.,flaisman@ucl.cas.cz ; Mgr. Michal Kosák, Ph.D., kosak@ucl.cas.cz

Zdroj: Tisková zpráva Akademie věd ČR

 

(Zdroj obr.: Wikimedia Commons)