A stejně jako v polovině minulého století se i současné působení české expedice v Súdánu uskutečňuje v rámci záchranné archeologické akce: na Šestém nilském kataraktu v pohoří Sabaloka, které si tým vybral pro své dlouhodobé působení, bude v budoucnosti vybudována přehrada, jejíž vody zaplaví zdejší unikátní přírodní prostředí a na ně vázané archeologické bohatství svědčící o intenzivním osídlení a využívání tohoto regionu během posledních 12.000 let.
Od podzimu 2011 jsou aktivity interdisciplinárního týmu zacíleny na západní břeh Nilu, kde byla české expedici udělena koncese k výzkumu prehistorického osídlení na území v délce 40 km (od vesnice Al-Huqna při severním okraji pohoří až k Wádí el-Abjad směrem na jih proti proudu Nilu). Pozornost českých vědců se během posledních dvou archeologických sezón (podzim 2011, zima/jaro 2012) soustředila na výzkum jihozápadního a západního okraje pohoří Sabaloka v centrální části zkoumaného území, kde byla během krajinného archeologického průzkumu v zimě 2011 identifikována hustá síť osídlení z doby súdánského mezolitu a neolitu (asi 7.000-3.000 př. Kr.) a zaniklé jezero, které bylo v pravěku napájeno nilskými záplavami. V něm dominují dvě lokality. První z nich, jež nese název Liščí kopec, se nachází asi 2 km od současného břehu Nilu na jednom z mnoha výchozů žuly seskupených kolem bývalé jezerní pánve. Druhá lokalita, jež nese označení Sfinga, leží asi 4 km dále na severovýchod na vyvýšené úrovni jednoho z výchozů žuly při severozápadním okraji pohoří v oblasti Skalních měst. Na rozdíl od Liščího kopce postrádá tato druhá lokalita přímou vazbu na Nil, který je odsud vzdálený asi 4 km.
Mimořádnost obou sídlištních lokalit byla potvrzena dosavadními sondážními pracemi. Ty na obou sídlištích odhalily specifickou druhovou skladbu fauny související s vazbou obou lokalit na jiný typ krajiny skýtající odlišné zdroje obživy a unikátní mezolitická pohřebiště s vysokým počtem jedinců obou pohlaví a různých věkových skupin. Tento typ nálezu, který nemá v prehistorické archeologii středního Nilu v Súdánu obdoby, nečekaným způsobem rozšiřuje spektrum otázek a možnosti poznání života súdánských lovecko-sběračských populací před zavedením pastevectví v 5. tis. př. Kr. ...
... ... ...
Zdroj a pokračování textu: Filozofická fakulta UK
Zdroj obrázku: Filozofická fakulta UK (autor Petr Pokorný)
