„Zjistili jsme, že předchozí odhady historických teplot v období římské říše a středověku byly příliš nízké," uvedl Esper. „Tato zjištění jsou důležitá také pro přijímání rozhodnutí v oblasti změn klimatu, jelikož informace o teplých historických obdobích ovlivní způsob vnímání moderních klimatických změn." Nová studie byla publikována v časopise Nature Climate Change.

Bylo podnebí v období římské říše a ve středověku teplejší než dnes? A proč jsou tato teplejší období důležitá při posuzování globálních klimatických změn, jichž jsme dnes svědky? Na takové otázky se pokouší odpovědět paleoklimatologie. Vědci analyzují nepřímé důkazy změn klimatu, například na základě ledovcových vrtů či studia oceánských sedimentů, a s jejich pomocí rekonstruují podnebí v různých historických epochách. Roční přírůstky letokruhů stromů jsou v tomto ohledu velmi důležitými svědky, jelikož ukazují, jak teplé či chladné byly klimatické podmínky v daném místě.

Vědci z Německa, Finska, Skotska a Švýcarska zkoumali profily letokruhů stromů z finského Laponska. V tomto chladném prostředí se často stává, že stromy spadnou do některého z četných jezer a jejich kmeny v nich zůstanou dobře zakonzervované tisíce let.

Mezinárodní vědecký tým měřil hustotu letokruhů těchto částečně zkamenělých borovic v severní Skandinávii a získal souvislou řadu údajů sahající až do roku 138 před Kristem. Hustota letokruhů odpovídá v této oblasti skandinávské tajgy výši letních teplot. Vědci proto mohli zrekonstruovat teploty v jednotlivých období v bezprecedentní kvalitě. Rekonstrukce přináší podrobný přehled teplotní situace v době starověkého a středověkého klimatického optima, ale ukazuje i na chladná období, která nastala v době stěhování národů a během pozdější malé doby ledové.

Kromě chladných a teplých fází ukazuje nová klimatická křivka jaké jev, který v této formě nebyl předpokládán. Poprvé mohli vědci použít údaje získané z letokruhů stromů pro přesnou kalkulaci dlouhodobého trendu ochlazování za poslední dva tisíce let. Podle jejich zjištění tento trend ukazuje na ochlazování o -0,3°C za tisíc let kvůli postupným změnám pozice slunce a růstu vzdálenosti mezi Zemí a sluncem.

„Tento údaj nemusí vypadat nijak významně," říká Esper. „Není však zanedbatelný porovnáme-li ho s globálním oteplováním, které zatím nepřekračuje 1°C. Naše výsledky naznačují, že rozsáhlá rekonstrukce klimatu Mezivládního panelu pro změnu klimatu (Intergovernmental Panel on Climate Change, IPCC) pravděpodobně podceňuje tento dlouhodobý trend ochlazování posledních několika tisíciletí."

 

9. července 2012

Zdroj: Science Daily

Přeložila: Veronika Součková

 

(Zdroj obr.: Wikimedia Commons, autor Pauline Eccles)